Jak se šije zakázková kombinéza PSí

Jsou věci, které jako motorkář dlouho odkládáte. Ne proto, že byste je nechtěli, ale protože si říkáte, že to ještě vydrží. Přesně takhle jsem to měl se svojí kombinézou. Posledních zhruba pět let jsem jezdil v RST. Konfekční velikost 50, jen s upravenou délkou rukávů a nohavic. A abych byl fér, dlouho jsem na ni nedal dopustit. Odjezdila se mnou spoustu testů, focení, kilometrů a dokonce i jeden pád. Jenže právě ten pád a pár drobností kolem mi ukázaly, že čas na změnu možná nastal. Nešlo o žádné velké drama, spíš o malé věci, které člověka postupně začnou štvát. Asi po roce se mi urval jezdec hlavního zipu. Samotný zip fungoval dál, ale ten kousek, za který ho člověk bere, byl pryč. Občas někde trčela nitka a po pádu se mi na předloktí prodřela kůže úplně skrz, přitom nešlo o žádnou extrémní rychlost. Kombinéza mi sloužila dobře, ale zároveň jsem začal víc řešit kvalitu zpracování, materiály, chrániče a celkový pocit bezpečí.

Do toho přišla i moje práce. Dnes už na motorce nejezdím jen sám pro sebe. Testuju motorky pro Motorkáři.cz, fotím se, natáčím, jezdím různé akce a kombinéza je vlastně součástí mojí práce. Musí chránit, ale zároveň reprezentovat. A když se naskytla možnost vyzkoušet PSí, českou značku s obrovským jménem, nebylo moc co řešit. A upřímně? PSí jsem měl v hlavě vždycky jako takový malý motorkářský sen. Český výrobce, značka PSí Hubík, pověst špičkové kvality a zároveň otázka, kterou si asi položí každý: stojí ta vyšší cena opravdu za to?

První cesta vedla na prodejnu

Protože se kolem motorek pohybuji pořád, znám i dost lidí z branže. Jedním z nich je Natálie Hulešová, která dřív pracovala v Bonmotu ve Vestci a zrovna v době, kdy jsem začal řešit novou kombinézu, nastoupila do PSí. Bohužel ne do Prahy, ale do Plzně. Takže jsem sedl do auta a udělal si výlet za Natálkou na plzeňskou prodejnu.

Už první dojem byl příjemný. Žádný anonymní obchod, kde na vás někdo spěchá s metrem v ruce. Spíš klidný showroom, kde máte čas si všechno osahat, prohlédnout, probrat materiály, barvy, střihy, chrániče a všechny možnosti. Natálka se mnou nejdřív prošla, co vlastně chci, k čemu budu kombinézu používat a jaký mám styl ježdění. Silnice, testy, focení, Pitland a občas i okruh. Takže ideálně jednodílná kombinéza, která bude sportovní, bezpečná, ale zároveň použitelná i při běžném redakčním provozu.

Pak jsem dostal jejich funkční prádlo v barvách PSí. Už z toho měl člověk pocit, že tady se řeší detaily. Následovala zkouška kombinézy a měření. A když se říká od hlavy až k patě, tak tady to platí úplně doslova. Měřilo se všechno potřebné, fotila se postava vedle velkého metru, aby měly švadleny představu nejen o číslech, ale i o proporcích těla. Celé to působilo hodně profesionálně, ale zároveň uvolněně. Žádný stres, žádné tlačení na čas. Celá návštěva zabrala asi hodinu až hodinu a půl a člověk si u toho stihne dát i kávu a užít si ten pocit, že si vybírá něco opravdu pro sebe.

Kombinéza se musí měřit na motorce

Jedna věc je stát rovně před metrem, druhá věc je sedět na motorce. A právě tam začíná dávat zakázkové šití největší smysl. Sportovní jednodílná kombinéza není oblečení na procházku po kolonádě. Má fungovat hlavně ve chvíli, kdy sedíte za řídítky, hýbete se v sedle, vysedáte, zaleháváte a potřebujete, aby chrániče zůstaly přesně tam, kde mají být. Proto jsem se ve zkušební kombinéze posadil i na motorku, kterou tady mají pro tyto účely připravenou. Kontrolovalo se, kde je potřeba přidat materiál, kde ubrat, kde to nesmí táhnout a kde naopak musí kombinéza držet. Nejde totiž jen o pohodlí, ale hlavně o bezpečnost.

Řešil se i airbag. Do kombinézy budu používat airbag od Alpinestars, a protože jsem ho v době měření ještě neměl, v PSí mi ho půjčili. Díky tomu se s ním počítalo už při měření. To je přesně ten detail, který u zakázkovky chcete. Kombinéza vám nemá sedět jen prázdná na ramínku, ale tak, jak ji budete reálně používat.

Nepřekvapila mě jedna konkrétní věc, spíš celý přístup. Najednou nejste jen číslo 50 z regálu. Řeší se vaše tělo, posez, styl jízdy, airbag, pohyb na motorce i to, kde a jak budete kombinézu používat. A v tu chvíli začnete chápat, že kombinéza na míru není jen dražší konfekce. Je to úplně jiný proces.

Základ? Jednodílná Beta

Jako základ mojí kombinézy se posloužil model Beta, tedy jednodílná kožená kombinéza PSí určená pro sportovní jízdu a okruh. V mém případě jde o hovězí kůži, což mi dávalo smysl. Chtěl jsem kombinézu, kterou budu moct používat na silnici, při redakčních testech, v Pitlandu, při focení a občas i na okruhu. Beta má hovězí kůži o síle 1,2 až 1,4 mm, certifikaci AA dle normy EN 17092-3:2020, perforovanou odlehčenou podšívku, bezpečnostní švy, velký hrb s přípravou na Hydroback, kompatibilitu s airbagy Tech-Air, chrániče ramen Sas-Tec, chrániče loktů, kolen a holení Betac, chrániče kyčlí Sas-Tec Evolution, paměťovou pěnu Viscofoam v oblasti paží, klíčních kostí, hrudníku a kostrče, kevlarové zesílení sedací části a vyměnitelné slidery na kolenou i loktech. Zní to jako katalogový výpis, ale u kombinézy mě přesně tyhle věci zajímají. Ne proto, že bych si chtěl číst technické básničky, ale proto, že v momentě, kdy jdete po asfaltu, jsou to právě materiály, chrániče, švy a konstrukce, které rozhodují.

K tomu má kombinéza pružné kožené panely, kevlarové streče Schoeller Keprotec, měkký límec, textilní manžety, perforovanou kůži kvůli větrání, dvě vnitřní kapsy a pohodlnější nohavice Komfort. Na papíře to vypadá jako spousta drobností, ale právě tyhle drobnosti dělají z kombinézy něco, v čem máte strávit celou sezonu a být v pohodě.

Design: zůstat svůj, ale posunout se dál

Vzhled jsem nechtěl otočit úplně naruby. Chtěl jsem, aby kombinéza navazovala na moji původní RST, ve které mě už lidé znají. Zůstala proto reflexní žlutá i reflexní červená. Hlavní myšlenka byla jednoduchá: chci být na silnici i při testech vidět. Vlastní návrh jsem neměl. Přivezl jsem starou kombinézu, ukázal, co se mi líbí, co bych chtěl zachovat, co změnit a co přidat. Pak jsme s Natálkou sedli k počítači a začali dávat dohromady první návrh. Zbytek jsme doladili po mailu, což bylo příjemné, protože některé detaily a mé nároky mi došly až s odstupem času – až po návštěvě prodejny.

Jedním z nejzajímavějších prvků jsou černobílé pruhy. Na první pohled možná trochu zebra, ale ve skutečnosti jsem se inspiroval předsezonními testy MotoGP a Aprilií Marca Bezzecchiho. Jeho motorka měla testovací kamufláž plnou pruhů a šipek, které působily jako pohyb všemi směry. A to se mi líbilo. Jako testovací jezdec jsem chtěl do kombinézy dostat motiv testování, ne jen náhodný vzor.

Samozřejmě přibyla loga Motorkáři.cz. Velké „M“ přes hruď je vidět už z dálky, a přesně tak jsem to chtěl. Kombinéza je součást mojí redakční identity, takže tam logo prostě patří. Naopak pryč šlo moje staré číslo 69. Pro mě mělo úplně jiný význam, protože jsem znamením Rak a 69 je jeho symbol. Jenže nakonec jsem se rozhodl dát na hrb českou vlajku. Líbí se mi myšlenka nosit na zádech symbol státu a zároveň budu lépe rozeznatelný i při zahraničních testech. No a na zadku samozřejmě nesmí chybět DANNY. Některé věci se nemění.

Když chcete jezdit na jaře, nezačínejte na jaře

Kombinézu jsem začal řešit na konci roku. A rovnou posílám jednu radu: pokud chcete novou zakázkovou kombinézu na sezonu, řešte ji s předstihem. Opravdu. Nečekejte na první teplý víkend. U mě se to protáhlo i kvůli designu. Několikrát jsme ladili detaily, barvy, loga a jednotlivé prvky. Výsledek jsem si nakonec přebíral až začátkem května. A úplně na první dobrou to nebylo. Po předání jsme museli řešit ještě pár úprav. Možná to bylo i tím, že jsem od měření po Vánocích trochu zhubnul, každopádně v pražské prodejně mě znovu přeměřili, označilo se, co je potřeba doladit, a kombinéza šla zpět na úpravu.

Kombinéza šla zpět na úpravu a do 14 dnů byla zpátky, a pak už seděla perfektně. Tohle je podle mě důležité říct. Zakázkové šití není magie. Je to proces. Někdy se ladí. Důležité ale je, jak se k tomu značka postaví. A tady musím říct, že PSí fungovalo přesně tak, jak bych čekal. V klidu, bez výmluv, s cílem dotáhnout výsledek tak, aby seděl.

První oblečení a první kilometry

Když jsem si kombinézu oblékl poprvé, měl jsem radost jako malý kluk. Najednou držíte v ruce něco, co jste několik měsíců řešili jen v návrzích, mailech a představách. A teď je to skutečné. Vaše barvy, vaše logo, vaše jméno, vaše kůže. Chrániče jsou tam, kde mají být. Nic nelítá, nic nepůsobí volně, všechno drží. Hlavní zip působí bytelně, zapíná se přesně a líbí se mi dvojité jištění na suchý zip, aby se nerozjížděl. To je přesně ten typ detailu, který možná zní jako maličkost, ale u bezpečnostní výbavy vám dodá důvěru.

Překvapilo mě, že kombinéza nebyla nijak extrémně tvrdá. Jasně, není to mikina a ani to být nemá, ale rozhýbal jsem se v ní rychle. Váha mi přišla normální a nic mě vyloženě neobtěžovalo. Na okruhu jsem ji zatím pořádně nevyzkoušel, ale na silnici a v Pitlandu už první kolínka padla.

A rozdíl oproti konfekci? Je znát. Nechci tím říct, že moje stará RST byla špatná. Nebyla. Odsloužila si svoje a měl jsem ji rád. Jenže PSí působí jinak. Už na omak je cítit rozdíl v materiálu. Při oblékání je cítit rozdíl ve zpracování. Při jízdě je cítit rozdíl v tom, jak kombinéza sedí a jak drží chrániče. A hlavně máte v hlavě větší klid. Těžko se to měří, ale na motorce je to hodně důležité.

Je to drahé? Ano. Stojí to za to? Rozhodně!

Moje kombinéza vyšla orientačně zhruba na 49 tisíc korun. Berte to ale opravdu jako orientační částku, protože v mém případě šla přes redakci. U zakázkové kombinézy navíc záleží na modelu, úpravách, designu, logách, materiálech a konkrétních požadavcích. Je to hodně peněz? Ano. Ale zdraví máme jen jedno. A jestli je něco, na čem by se podle mě na motorce šetřit nemělo, je to právě vybavení. Často jsme schopní utratit spoustu peněz za doplňky, výfuky, karbonové kravinky nebo další věci na motorce, ale pak šetříme na helmě, rukavicích, botách nebo kombinéze. Přitom když přijde pád, motorka se opraví snáz než člověk.

Dnes už vím, že kdybych si kupoval motorku a výbavu, raději ušetřím trochu na motorce než na vybavení. Opravdu. A právě proto mi PSí dává smysl. Není to levná sranda, ale pokud jezdíte často, sportovně, na okruhu, testujete motorky, nebo vám konfekce nikdy nesedí úplně dobře, zakázkové šití přestává být rozmar a začíná být logická volba.

Splněný malý sen

Netvrdím, že zakázková kombinéza PSí je věc, kterou musí mít každý motorkář. Pokud vyjedete párkrát za rok a konfekce vám sedí, asi není nutnost pálit peníze. Ale pokud jezdíte často, rychleji, sportovně, jezdíte i na okruhu, nebo prostě chcete výbavu, které budete věřit, pak to začne dávat obrovský smysl. Já jsem do toho šel ze zvědavosti, z profesní potřeby a taky proto, že jsem si chtěl splnit jeden malý motorkářský sen. Nechat si ušít kombinézu u české značky PSí, v barvách, které mě vystihují, s logem Motorkáři.cz, českou vlajkou na zádech a nápisem DANNY tam, kde prostě být musí. Zatím ji mám krátce, takže definitivní soud přijde až po celé sezoně, okruhu, horkých dnech a dalších testech. Ale první dojem je jasný. Tohle není jen nová kombinéza. Tohle je kus výbavy, kterému, když půjde do tuhého, opravdu věřím. 

Informace o redaktorovi

Danny Peták - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE