Motohouse 11/2008

NOVINKY – výstava Kolín n. R.
Osm stran věnovaných – jako již tradičně – obrázkům z každoroční největší motocyklové výstavy. Zde si budete moct prohlédnout všechno hezky zblízka a v klidu, máme pro vás i některé naše postřehy. Jednoduše řečeno... než se na tom začne lítat, tak je potřeba nejdřív řádně nakrmit i oči!


TEST – Yamaha V-Max
Big Boy Toy!
O čem to je: – fenomenální motor... – jedinečnej zvuk... – nevídaná rychlost... – jak se jim to sakra povedlo? Je to jednoduchý. Na to, abyste poznali, že Max je výborná motorka, nepotřebujete logaritmický pravítko. Mně a dalším pozvaným novinářům na to stačilo asi tři sta kilometrů po krásných silnicích v okolí San Diega. Čtyřdenní pobyt v Americe – návštěva letadlový lodi U.S.S. Midway nebo půl dne válení šunek u bazénu s orosenou plechovkou heinekenu v ruce. Hahaha, to by asi udělalo dobře každýmu :o) Když si to teď v hlavě zpětně probírám, zjišťuju, že stejně v celý týhle působivý show hraje hlavní roli ta bestie, tedy promiňte, ta motorka. Velká motorka. Rychlá motorka. Silná motorka. Nový V-Max...

SROVNÁVACÍ TEST
Baby on Board – Yamaha WR250X vs. Yuki SM 250
Dali jsme si spicha na milovickým letišti. Bylo léto, brzo ráno a nás tam žraly mouchy jak dva tejdny starý melouny. Co lepšího si zvolit pro testování.
Proč na letišti? To pochopíte, jen co začnete číst tenhle srovnávák. Nechceme tady dneska testovat jen dvě obyčejný dvěpade, nějaký tuctový motorky. Ne, ne, ne! My chceme víc. Chceme jakože „závodit“! A chceme doopravdy vydolovat všechno, čeho jsou tyhle dva „baby motardy“ schopný. Proto taky motardová trať. Kde jinde byste chtěli tyhle dvě tintítka důkladněji proklepat.
Bereme do ruky přilby, naposledy vyklepeme plínky. Kuba si do baťohu narychlo schovává dvě lízátka (prý napotom, až bude mít pocit vítěze :o) ). Jo, děláme si z toho trochu srandu, ale to nám hned překazí starej morous Jenda (přijíždí coby editor a fotograf): „Páníčkové, dneska to nebudou jenom výkony na závodní trati. Bude nás zajímat i to, jak si obě poradí s každodenním provozem a jestli Yamaha za všechny ty prachy stojí, a jestli se teda radši nevyplatí koupit levnější Yuki a neplýtvat korunama... Musíme čtenářům taky občas trochu poradit, a ne se tady pořád jen bavit !

Roztomilá chvilka
SUZUKI GSX-R750 & GSX-R600
Souboj objemů – už jsme si na to částečně zvykli. Sériový superbiky už nejsou to, co bývaly, alespoň co se týče objemu, a třída sportovních sedmsetpadesátek je vlastně mrtvá. Teď diktují našlapaný litry a navztekaný šestistovky.
Tady bude každá rada drahá. Sedmpade bude pro člověka, kterej nechce tak úplně bláznit a třeba si chce občas dát i nějakej delší vejlet, na kterým by ho uřvaná šestistovka mohla trochu utahat. Je na ní znát větší objem, má prostě ve všem jakoby víc síly než 600. Je trochu škoda, že nemá žádný podstatný závodní uplatnění, a pokud to myslíte s ježděním na okruhu vážně a chcete se honit s litrama, pořiďte si ho taky. Na sedmpade jim budete stačit jenom v případě, že budete opravdu dobrej pilot. To šestka je typická motorka pro blázny, kteří rádi ručičkou otáčkoměru lízají omezovač. Je krásná, schopná a za dobrou cenu. Není to úplnej hotovej závoďák, ale na silnici budete těžko hledat pohodlnější supersport. Záleží na vás, do jaký skupiny patříte.

BMW R 1200 GS Adventure vs. KTM 990 Adventure
Je asi jen málo dvojic motorek, které by spolu byly tak často srovnávány. A taky jsem okolo jiných biků neslyšel tolik vášnivých diskuzí jako u dvou ikon kategorie cestovních endur – bavorského GéeS a rakouského Adventura.
I já jsem měl v plánu pustit se do tisíckrát probádaných, ale i přesto stále zábavných vod podle zaběhlých pravidel. Pak ale přišla osudná redakční rada, kde z kohosi vypadlo, že srovnáváku se nezúčastní klasické GS, ale dálková verze Adventure. Moje argumenty o váze a ceně (sakra, oni stojí skoro stejně, tak nic...) byly bezezbytku umláceny společným zaměřením obou strojů na expedice a přece jen více silničním zaměřením standardního GS. No proč ne, dáme si to trochu méně obvykle. Takže BMW R 1200 GS Adventure oproti KTM 990 Adventure.

Motorky pro nováčky
Nejčastější dotaz proudící k nám doslova veletokem v e-mailech od našich čtenářů? Rozhodně otázka: „Co si mám koupit, když hodlám s motorkama teprve začínat...“
Hm, jenomže odpověď na tuhle prostinkou otázku není (a nikdy nebude) vůbec jednoduchá, jednoznačná a už vůbec ne univerzální! Ale chtěli jste to, tak proč vám to nedat. Ze všech námi naježděných motorek jsme udělali takový průřez, a vy se tím teď prohrabte. Začíná tím i takový tematický miniseriál, se kterým se budete setkávat po celou zimu a ve kterém budeme hodnotit a porovnávat motorky. Ovšem podle kritérií, která nejsou zas tak běžná, ale setkat se s nimi může každý z nás.
A co bylo rozhodují tentokráte? U nováčkovských motorek hodnotíme jako hlavní plusy snadnost obsluhy, jednoduchost ovládání a určitě i nízkou váhu, aby se s ní začínající jezdec nemusel prát. Výkonem motoru se moc zdržovat nebudeme – jako bernou minci vezmeme spíš projev a čitelnost, se kterou se dá onen výkon rukojetí dávkovat. Motorka pro nováčky by rozhodně měla být nezáludná, hezká a hravá! To je základ. Velice důležitým faktorem je pak určitě i cena strojů, protože u motorek pro nováčky se počítá s tím, že majitele přestanou za nějakou dobu (ne příliš dlouhou) bavit a on bude chtít přesedlat.

Harley-Davidson Rocker C
Načančaný potomek. Sem tam se v showroomech objeví motorka, která vypadá přece jen trochu jinak než ty ostatní. A to je dobře, jinak by bylo všechno stejný a byla by to nuda. Takže hned na začátku říkám, že jsem rád, že Harley-Davidson našel odvahu a vypustil Rockera C do světa.
Pamatuju si to, jako by to bylo včera. Jedna z těch chvil, na kterou se do smrti nezapomíná. Vídeň, kde jsem byl na návštěvě, krátce před naší revolucí. Jako šestiletý klučina jsem měl ze západního světa oči navrch hlavy a všechno, co jsem viděl, jsem toužil mít. Až do chvíle, kdy jsem na ulici viděl stát tu neuvěřitelně krásnou motorku. Nemohl jsem od ní oči odtrhnout. Pak k ní přišel šedovousý plešatý chlapík celý v kůži a s helmou v ruce. Když viděl mé dětské oči plné nadšení, nechal mě na motorku sednout a pak ji nastartoval. Od té chvíle neexistovalo nic kolem. Ten starý Harley-Davidson (samozřejmě si nepamatuju, co to bylo za model, ale motor byl Panhead, ten tvar se nezapomíná) probudil mou lásku k motorkám.

PŘEDSTAVENÍ HUSABERG
Husaberg FE 450 a FE 570 – Udělej to jinak! O čem to je: - zima, bláto, kamení... - 70° motor... - krutá enduro vložka - víc, než na co máme.
Do jistý doby jsme o Husabergách věděli, že to jsou modro-žlutý endura ze Švédska a že vypadají fakt dobře. Jo a pak taky že jistej pán jménem Joel Smets na nich získal tři motokrosový tituly v řadě. Teď jsme ale dostali možnost ochutnat švédský ingredience osobně, a to se nám tuze pozdávalo.

OJETINA
SUZUKI SV 1000 r. v. 2003–2005: Tenhle bác-hammer od Suzuki je opravdovou živou vodou mezi tím vším, co japonský motocyklový průmysl za poslední roky vyprodukoval!
O zrodu téhle motorky se toho už napsalo opravdu moc. O tom, jak šíleně zlá a divoká byla TL 1000, o tom, jak bylo potřeba vymyslet nějakého opravdu silného konkurenta pro Itala. I o tom, že dvouválec od Suzuki je snad nejlepší véčková pohonná jednotka, jaká byla kdy pro motocykl vymyšlena.
Ale po pravdě, stojí ta motorka opravdu za to, když se vlastně od roku 2005 (tedy po třech letech existence) už jenom doprodává? Co bylo špatně, to se někde stala chyba? Naše odpověď na tuhle otázku bude přímá, protože s jízdou na SV máme svoje zkušenosti.
V prodeji byly dvě verze tohoto motocyklu. Polokapotovaná s označením (S) a potom zcela nahá (N), která se zepředu velice snadno rozpoznávala od ostatních motorek podle velikého kulatého světla a za neuvěřitelně úzké stavby (kvůli motoru).

STOPĚTADVACÍTKA
Sachs MadAss 125. Když se zamyslíte, co vlastně od motorky vyžadujete, zjistíte, že toho tak moc není – a na jízdu po městě vám stačí vlastně cokoli. Pro gurmány tu ale máme různé adrenalinové záplavy a MadAss od Sachsu je rozhodně další z nich!
U zrodu jsem zrovna nebyl, ale představuju si, že dva hodně vysmažení inženýři vzali do ruky dvě vodovodní trubky, slepili je autogenem a výsledkem byl žlutý peklostroj s motorem!
A co vás napadne při pohledu na tenhle blázinec jako první? Myslíte, že vyrobili něco jednoduchého na úplně jiný koncepci, než je v dnešní motobranži zvykem? V tomhle testu nebudeme ani tak řešit, zda je MadAss v něčem dobrý nebo špatný, protože nemáme s čím porovnávat, ale spíš se kouknem, zda se hodí pro kluky na cestu do školy, anebo těm již vyštudovaným pro rohlíky a pro pivo.

BIG TEST
Úplně odhalený hrudníky... Forma a výkon v úžasné harmonii – taková je teorie. Nový Harley-Davidson XR1200 a nejnovější Moto Guzzi Griso si honí triko nad schopnou BMW R 1200 R a legendární Yamahou XJR1300.
H-D XR1200: Od nového H-D toho čekáme opravdu hodně. U Harleye tvrdí, že XR1200 je postaven na jejich létavém XR750 a je sestrojený pro evropský trh. U Harleye taky tvrdí, že je to sportbike... Podařilo se mu tedy odpoutat od kořenů cestovní motorky natolik, aby zaujal nové zákazníky?
Yamaha XJR1300: Yamaze jako japonské továrně se asi nejvíc podařilo přiblížit výkonu, lehkému stylu a obrovské hybnosti pulzujícího evropského trhu. Udrží tenhle starý kámoš hlavu vzhůru a porazí nejnovější velké twin kariéristy?
Moto Guzzi Griso 8V: Čtyřventilové Griso 1100 vždycky vítězilo v našich srdcích, ale nikdy v našich myslích. Nové osmiventilové Griso 1200 se pouští do boje, aby tomu učinilo přítrž. Pomoct mu v tom mají drobné úpravy a nový motor. Je tohle motorka, které se podaří italskou značku znovu povýšit ve zmlsané Anglii?
BMW R 1200 R: S německou technikou, fantastickým využitím a neprůstřelnou reputací ve své výbavě nabízí R 1200 R všechny schopnosti proslulých modelů BMW. K očekávané prodejní explozi ale nedošlo. Bude R 1200 R tohle přímočaré nadání stačit k tomu, aby porazilo i nové módní alternativy?

PŘESTAVBA
Kryrský zabiják... Ne, to nezačali vařit na Lounsku nové pivo s vysokou voltáží ani nejde o kauzu kolem nějakého vraha malých holčiček. To jsem se jen při brouzdání netem a hledání nějakého pěkného streeta praštil do makovice: „Proč to hledáš ve světě, když si stačí vzpomenout na Bohemia Custom.“
A hned se mi vybavil klasický street se zvedlou prdelkou, spoustou lesku a luxusním airbrushem, na který jsem při výstavě chvíli slintal. Tenhle kousek má na svědomí Tomáš Vopat z Kryr. Do ruky se mu dostalo lehce pobouchané GSX-R 1000 K4, ideální to základ ortodoxního streeta. Nejdřív bylo nutný vše odstrojit a pustit se do leštění. Schytala to kyvka, víka motoru a samozřejmě rám. A protože dělat celou přestavbu sám je šílenství, přibral Tomáš šikovné ruce svých kamarádů a známých. Za leštění patří dík Bobešovi z Rakovníka, dál bylo potřeba hnout s podsedlákem, správný fighter musí mít zadek řádně se tyčící k nebi, a tak se hýbalo a převařovalo. Aby byla zadní partie kompletně vymazlená, řešil Tomáš laděný výfuk. Ten vyrobili kluci z firmy Creptus, titanové svody jsou origo Suzuki a kus mezi je vlastní výroby. Moc hezky je tam chlapec napasoval, a co teprve ten zvouček.

MH Exlusive trip
Za Japonci do srdce Francie
Tak už je to zase tady. Sedím v autobuse číslo 119 a drkotám na ruzyňské letiště. Poslední dobou častý jev. Až tady mi vždycky dochází, co mě čeká. Dnes moje milovaná Paříž, zítra představovačka nových Suzuki.
Na tvářích souputníků z ostatních periodik příliš nadšení nevidím a za chvilku je mi jasné proč. Letíme totiž na letiště Charles de Gaulle, o kterém během cesty vytahuje Richard (Motocykl) strašidelné historky. Po hodině a půl přistáváme a já se opravdu třesu, co se dnes přihodí. A nezklamali. Z letadla nás vyhání uprostřed letištní plochy, kde už čeká autobus, který nás doveze na terminál. Ale... Autobus zastavuje kdesi u budovy a dveře se neotvírají. V natřískané socce začíná být vedro a po deseti minutách už opravdu peklo. Před námi stojí další bus, ze kterého vystupují cestující, a tak nechápeme, proč nemůžeme vystoupit i my. Po dvaceti minutách čekání autobus před námi odjíždí, náš popojede pět metrů na jeho místo a otevře dveře. Chápe to někdo? Ne, prostě Charles de Gaulle.

CARLOVA RADA
Nový malý seriálek o tom, jak se trochu zrychlit v jízdě. Setkávat se s ním budete mít možnost celou zimu a jeho účelem je jediné... až se z jara potkáme na některém z dromů, bylo by fajn, abychom si všichni společně pořádně zadrandili. Dnes tedy první díl, povšechné informace.



Závodnický košťata
... jak dobře metou?
Vlastně jediný důvod, proč si domů pořizovat supersporta, zní – chci jezdit stejně jako ty psychopati v televizi... a taky chci stejně tak vypadat!
Anebo je v tom i něco jinýho? Sedím právě na limitovaný verzi R6 ve fabrických barvách a projíždím poměrně svižným tempem středočeskými vesničkami. Jedu za Jendou, budeme fotografovat. Je to rutina, ale já dneska přece jen cítím, že je něco malinko jinak. Tahle vcelku všední jízda na motorce má tentokrát o chlup víc diváků, lidi znají tenhle design z bedny, něco jim to připomíná. Ženský s nákupem, chlapi v placatejch kárách – hodně z nich hodí očkem. Hernajs, to jsem vážně nečekal...
Jsem u Jendy. Bere ten svůj smradlavej modrej naftovej krám a valíme fotit do zatáček, co někde zas včera objevil a prozkoumal. Jedu za ním, je to jen kousek. Když vyleze na dotyčném místě z auta, má hodně nadšenej výraz a zcela nečekaně (pravověrný odmítač stylu) povídá: „Ty vole, chlape... Se na to koukám do zrcátka, a je to fakt super. Takový jakože komplet... Vypadá to fakt raceově a hrozně dobře se na to kouká. Komba, přilba, motorka. 100 bodů za efekt, a to jsem už hodně dlouho nikomu nedal!“

ADVENTURA Sýrie
„No tak to bych pro tebe měl něco na duben.“ Akce spočívala v tomto: jeden podnikavec vykupuje starší tahače a najímá řidiče na jejich převoz do Sýrie.
Kouzlo spočívá v tom, že motorky a doprovodný Defendr se naloží do chlaďáku – projet si kousek Arabského poloostrova a Turecko plus Balkán na cestě zpět je výzva, notabene když jsou náklady částečně pokryty obolosem za převoz. Domluveno; do akce jsme se pustili v sestavě:
Martin Pouba – KTM 950 Adventure, Standa Tikal – BMW R 1150 GS Adventure, Roman Šťastný – KTM 990 Adventure a v Defendru Jakub Jablonský a Jiří Holub. No a nezapomenu na sebe: Roman Sadílek Florian – BMW R 1150 GS.
Tak snad mám všechno. No určitě ne, ale už mě nic nenapadá. Stres v práci nabral obludných rozměrů. Jako kdyby se na mě domluvili. Ještě jsem musel do Klatov do Osbe pro helmu, ale jsem spokojen, volím otevřenou a doufám, že dobře poslouží. Už se těším na zítřek, až prásknu do koní a ucítím volnost a vůni cesty. Doufám, že ve zdraví projedeme všech 11 zemí a za 3 týdny se setkáme s blízkými.

SPORT – GRAND PRIX
Šampiona známe – v tom se už nic nezmění. Letos vyhrál ten nejlepší, a to hlavně proto, že Valentino tentokráte nepřipustil žádnou nepříjemnou náhodu.
Valentino Rossi v Motegi potvrdil svůj osmý titul mistra světa, omluvil se svým zaměstnavatelům (a asi i fanouškům) za zpoždění – a jako omluvu za tu dlouhou dobu čekání jim na japonském okruhu předvedl svou známou a klasickou závodnickou kreaci. Tedy průměrný start, několik v pohodě získaných skalpů nemotorných soupeřů, a nakonec ve čtrnáctém kole závodu nástup do vedení a několikavteřinový náskok přede všemi – no už nám to chlapec od Laguny Seca pomalu stříhá jak přes kopírák!

SPORT – SUPERBIKE
Nádherná záležitost. Předposlední závod třídy Superstock 1000 se jel na francouzském okruhu Magny Cours a já to už tak trochu v týdnu před odjezdem předpovídal: „Vy mi teda nějak moc nevěříte, ale tohle je trať jak postavená pro Matesa. Já ho tam viděl vloni a tuhla mi krev v žilách. Ostrý vracáky na srdíčko, drastický manévry – to mu dělá, pacholkovi, strašně dobře, a on to tam tentokrát fakt už dá!“
Nikdo mi sice nějak výrazněji neodporoval, ale stejně jsem ve vzduchu čuchal, že moje tipovačky okolí zas až tolik nepřijímá. No, ono se ani není co divit – vždyť už jsme se s podobnými nadějemi obraceli k závodním víkendům už tolikrát...
Je neděle ráno. Vzduch plující nad francouzským okruhem má odpudivých devět stupňů, ještě o něco chladnější je i samotný asfalt. Stojíme nad obrazovkou ukazující záběry z první řady roštu a docela se dmeme pýchou. Mates Smrž potvrdil má slova! Vyhrál kvalifikaci a jeho Honda s číslem 96 stojí na tom nejčestnějším místě mezi ostatníma čtyřiceti divočákama!!!

SPORT – Historie
Černá neděle… 20. května 1973... Grand Premio del Nazione
Třetí srpnová neděle v roce 1973 se určitě navždy zapsala tím nejčernějším písmem do historie silničních motocyklových závodů. A to na úrovni nejen nejprestižnějšího mistrovství světa!
Byla to tragédie a zároveň memento pro všechny, kteří měli v té době co dočinění s tak divokými a vlastně skoro v samé přírodě se odehrávajícími závody!!! Byl to šok nejen pro pořadatele a jezdce, ale i pro diváky. Memento tragické Monzy je dnes, kdy je stále častější trend opouštět staré klasické okruhy, ještě aktuálnější!!!
Letos uplyne právě neskutečných 35 let, kdy svět oběhla smutná zpráva – Jarno Saarinen a Renzo Pasolini, mistr a vicemistr světa třídy do 250 ccm 1972, jsou mrtvi. Zahynuli při tragické hromadné havárii na okruhu v Monze, kde se jel 4. závod světového silničního mistrovství.

SPORT – Přírodní okruhy
ROAD RACING vs. DROMY!
Zatížit tenhle časák výsledky z jednotlivých road-racingových klání mi přijde jako mlácení prázdné slámy. Koho to zajímá, ten už stejně dávno využil možnost a někde si je na webu vyhledal...
Chtěl bych se vám svěřit s jedním svým „trápením“. Závody byly podle mého vždycky o tom podívat se i do zákulisí, nasát závodní atmosféru, zahořet pro ni, popřípadě se sám do dění nějak aktivně zapojit. Ale po návštěvě posledního podniku mistrovství ČR docházím k názoru, že u nás začínají být místa, kde se na toto „základní pravidlo“ pozapomíná. Nebo tam lidé jednoduše přemýšlejí jinak – co já vím. Ale to je špatně a zdaleka si to nemyslím sám!

SPORT – MS Motokros
V blátě nejlepší Philippaerts a Rattray – konec světové motokrosové sezony byl pěkně nabitý, tři víkendy, tři závody... Opravdovej MX tanec nakonec určil, že dvojkovej titul letos putuje na jih Afriky, ten jedničkovej do Itálie.
Když jsme vám v minulém čísle MH popisovali, jak král Philippaerts dobyl český hrad Loket, ještě jsme netušili, že to byl pro tohoto italského borce i rozhodující krok v cestě za splněním mistrovského snu. Po naší GP totiž zbyly v kalendáři už jenom tři závody, a právě ty rozhodly o tom, že David Philippaerts si před jméno dosadí titul „mistr světa roku 2008“ v kategorii MX1.

SPORT – C. E. C.
Wet Dream – 6. závod C. E. C. naším okem
Mělo to všechno, co by si člověk od správných závodů mohl přát. Skvělou organizaci, spoustu nadšených pilotů, motorky a na závěr i pár blejskavých pohárů.
Přišlo to docela rychle. Na stole se rozdrnčel telefon a v něm smutnej hlas Vaška Jiruše: „Měl bys na poslední šestihodinovku čas? Mám zlomenou tu kličku, takže za sebe potřebuju záskok – a půjčím ti motorku!“ (na svojí Kawě jsem měl momentálně vysypanou převodovku, pozn. aut.)
V hlavě mi to moc dlouho nešrotovalo. Jasný, pojedu. 4SR Testing Team, který vlastně vzniknul kvůli testování nových kombošek v závodním prostředí, vedl celkové pořadí týmů o jeden bod, takže bylo záhodno, abych hochům maličko vypomohl.

+ samozřejmě všechny stálé rubriky, Listárna, Girlhouse, Dumka, plakát, Co máme v tlapách...

Motohouse 11/2008 v prodeji od pátku 17. 10. 2008

* cena 99 Kč
* roční předplatné 750 Kč
info předplatné: www.send.cz
info časopis: www.motohouse.cz