Sexmise Vietnam 2020

Den 9 – 13.00 odlet do Da Nangu (2000 korun zpáteční). U letu od Vietjet Air jsme museli doplácet za zavazadla (200 korun), tak nic příjemného. V letadle samí domácí obyvatelé a spousta dětí. Ubytování (200 korun) ve 40. patře jednoho z největších věžáků. Následně koupání v moři vzdáleném jen 100 m, vzduch přes 30 stupňů, voda 25. Super ubytování a poloha přispěly k naprosté spokojenosti, kterou jsme prokládali konzumací vícestupňového alkoholu. Noční průzkum města. Nacházeli jsme se ve střední části Vietnamu a bylo to poznat na čistotě a přístupu domácího obyvatelstva. V apartmánu dvě ložnice, dvě koupelny a kompletně vybavená kuchyně. Výhodou byla velká pračka.Tu jsme samozřejmě využili, ta nás zachránila od pronikavého aroma, které se za námi táhlo.

Den 10 – Da Nang, 105 km. Ještě večer jsme si domluvili zapůjčení skútrů 125 ccm (130 korun den) platba předem na 5 dnů, jako zálohu chtěli jen jeden občanský průkaz. Ráno jsme si je vyzvedli. Projížďka k buddhistickému chrámu Chua Linh Ung stojí za to.

Den 11 – Da Nang - Ba Na Hills, 60 km. Třetí chyba. Ačkoliv jsme byli varováni, přece jsme tam šli. Neskutečně předražený vstup (750 korun), málo muziky za moc peněz. Cesta nahoru lanovkou a průchod přes lávku, kterou drží ruce vytesané ve skále a pak repliky historického města a vevnitř spousty zábavy pro děti. Nevím, zda atrakce jsou placené, či zadarmo. Večer jsme si ještě udělali vyjížďku po městě na místní atrakce. Zcela náhodou před námi policisté uzavřeli Dračí most, tak jsme čekali kontrolu. Ta se nakonec nekonala, ale co se nám podařilo, že jsme, ačkoliv byl pátek 21 hod., viděli chrlícího draka.Bezva zážitek. Bylo nám řečeno, že tato atrakce je pouze v sobotu a neděli. Asi udělali pro nás výjimku.

Den 12 – Da Nang – Tam Thanh, 300 km. Najeto z důvodu, že jsme měli domluveno ubytování v Quang Hgai, ale to se nám nepozdávalo, tak jsme jeli zpět. Sehnali jsme ubytování (200 korun) a mazali zpátky cca 100 km zpět. Cesta byla nudná, tak jsme si ji zpestřili zkratkou mezi rýžovými poli a průjezdem úzkou lávkou místy bez lanového zábradlí přes řeku. Ještě že byla tma a vlastně jsme neviděli, po čem jedeme a do jaké vody bychom spadli. Na večeři si někteří z nás dali specialitu. Já tedy osobně nemusím.

Den 13 - Tam Thanh- Da Nang, 90 km. Ráno jsme se jeli projet na pláž. Pětikilometrová pláž a nikde nikoho. Jen nás pět jezdilo v mokrém písku od přílivu a sem tam i v moři. V jednu chvíli se ozval divný zvuk z variátoru a skútr nechtěl jet. Tak jsem mu dal chvilku na rozmyšlenou a pak nastartoval, vychrlila se divná emulze a nakonec se to rozjelo. Horší na tom byl skútr, do kterého se nabrala voda, ale ten si po chvilce sušení také dal říct. Neskutečné blbuvzdorné skútry. Cesta zpět do Da Nangu proběhla za slunného dne. Večer jsme se ubytovali v jiném hotelu, než před pěti dny. Neskutečná cena (135 korun) za noc včetně snídaně a bazénu nahoře. TV, klimatizace a čisto. Večer se tam dalo posedět a opět chutnat tu jejich rýžovou vodku (100 korun). Ráno měla uklízečka radost, koš plný prázdných půllitrů a plechovek od „brzdy“.

Den 14 – Da Nang a okolí, 150 km. Ranní výlet do Suoi Voi. Nachází se tam kaskádové koupání v čisté teplé řece. Příjemné zpestření pobytu. Při odjezdu jsme si dali asi pečenou kachnu s rýží. Na společném talíři to vypadalo dobře, ale jakmile jsme se dostali doprostřed, tak samé kosti. Odpovídala tomu i cena s Coca-colou 65 korun na osobu.

Den 15 – Poslední celý volný den v Danangu, 65 km. Projížďka kolem pobřeží na druhou stranu Danangu. Večer „rozloučení“ procházkou po městě ostříháním a návštěvou tržnice. K tomu stříhání - s takovým zápalem pro stříhání vlasů jsem se ještě nesetkal. Bylo vidět, že ho to abnormálně baví. Včetně vyčištění uší - byla tam slečna, která nám posléze umyla hlavu a provedla masáž šíje a obličeje. Bylo to velmi příjemné (250 korun). Večer jsme vrátili skútry bez sebemenšího problému.

Den 16 – Danang – Hanoj. Ranní odjezd taxíkem na letiště (nástup 10 korun a kilometr po 10 korunách). Plánovaný odlet byl v 10.00 hod. a to se společností Bamboo Airways. Skutečný odlet o 7 hodin později. Tu čekací dobu jsme mohli strávit příjemně u moře. SMS o opožděném letu jsme dostali, když jsme vystupovali už z taxi na letišti, což bylo pozdě. Ale za to byly letušky velmi příjemné. Jedna jak druhá. V Hanoji nás čekala nepříjemná situace vzhledem k šířícímu se viru v Evropě. Hotel, kde jsme měli být ubytováni, nás odmítnul ubytovat. Volili jsme další, ten nám vzhledem k nastávající situaci nabídnul jen 4 místa. Vyřešil nepříjemnou situaci vysvětlením, že nás taktéž nechtějí ubytovat. Nakonec se podařilo najít hotel, který s tím neměl zatím problém.

Den 17 – Hanoj hotel (250 korun) se snídaní. V tomto hotelu jsme strávili celý den odpočinkem, jen večer jsme vyšli do ulic utratit poslední peníze. Už bylo evidentně znát, že nás tam nechtějí. Došli jsme až k české restauraci, ta však byla do 15.3. zavřená.

Den 18 – Hanoj – Moskva, čekání na letišti 16 hodin. Ranní odjezd na letiště. Let proběhl v pohodě. Aeroflot poskytnul opět dvě jídla včetně pití. Příjemný personál do té doby, než se mě letuška zeptala откуда ты .Po příletu nás nepustili z letiště ven, jelikož jsme neměli vízum. Tak jsme strávili neskutečných nepříjemných 16 hodin na letišti. Tlumili jsme to finskou vodkou (12E). Zkoušeli jsme let o něco dříve, ale měli jen 4 volná místa, tak z toho nic nebylo.

Den 19 – Varšava - cesta domů. Let trval něco přes dvě hodiny. Po přistání vešla do letadla polská stráž a měřila nám teplotu. Museli jsme vypsat protokol a do něj oni zaznamenali skutečnou teplotu. Tenkrát nám pořádně zamrazilo. Kdyby někdo ze 150 cestujících měl teplotu, tak jsme zůstali v Polsku v karanténě. Z letiště nás odvezl majitel parkoviště a už jsme honem mazali domů. Stihli jsme to vlastně všechno za minutu 12. Za dva dny byly hranice uzavřeny.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE