sumoto_duben



Sexmise Vietnam 2020

Čím začít? Myšlenka navštívit Vietnam se zrodila v září 2017. Stále jsem sondoval jak a s kým se tam dostat jelikož po anglicku neumím a jet s někým, koho neznám, by hrozilo velkým průserem. A že je život o náhodách, tak při jedné akci synových kamarádů motorkářů přišla řeč na Vietnam. Ti zavolali ještě jednomu a ten bez jakéhokoliv zaváhání že jede také. Tak nás bylo 5, ale Karel Poláček to nenapsal „psali“ jsme to sami. Začali jsme shánět informace a kuli plány.

Kapitoly článku

Bude to o tom, co jsme prožili a jak jsem to viděl z mého pohledu 60-letého staršího pána, který si vyrazil s mladíky ve věku 30 až 35 let do daleké Asie a splnil se mu dávný sen.

Nejprve jsme společně zvolili termín, konec února do půlky března, což se osvědčilo. Na severu bylo přijatelných 15 a ve středu Vietnamu přes 30 a voda v moři asi 25 stupňů Celsia. Tak začal kolotoč první fáze přípravy. Letenky (10 023 korun) přes společnost Pelikán z Vídně přes Čínu. V Číně jsme měli mít 20 hodin času při mezipřistání, které jsme chtěli využít k návštěvě Čínské zdi a Náměstí nebeského klidu. Jenže z důvodu nástupu devatenáctky byly lety zrušeny. Následovalo hledání jiné možnosti letu, což se nakonec ukázalo jako velmi dobrá volba. Let z Varšavy přes Moskvu do Hanoje Aeroflotem (11 800 korun). Při zpáteční cestě bylo mezipřistání 16 hodin v Moskvě, což jsme chtěli využít k návštěvě Rudého náměstí, GUMU, ochutnávky pravého ruského boršče a vodky. Ačkoliv jsme měli letenky jako tranzitní, tak nás do Ruska nepustili, neměli jsme patřičné vízum, které se vyřizuje přímo u nás v ČR za cca 3 000 korun. Dále jsme vyřizovali cestovní pojištění u VZP, kde zrovna probíhala akce na kompletní cestovní pojištění (600 korun) a tzv. zvací dopis (250 korun), což je celkem jednoduchá věc přes internet potřebná na letišti ve Vietnamu k udělení a nalepení víza do pasu (250 korun) + foto.

Den 1 – 5.30 ranní odjezd do Varšavy a v 13.10 hod. odlet do Moskvy. Let z Moskvy do Hanoje probíhal v úplné pohodě. Letušky se o nás staraly a dvakrát během letu jsme dostali jídlo a samozřejmě pití s mírou bez jakéhokoliv omezení.

Den 2 – Hanoi - Ha Giang. Cesta busem (200 korun), ubytování na 1 noc včetně snídaně (105 korun). V Hanoji na letišti jsme udělali první chybu. Taxikář nám nabídnul odvoz z letiště do centra a jelikož jsme byli rádi, že už jsme ve Vietnamu, nedomluvili jsme si cenu. Ta pak byla dosti závratná (800 korun) za 35 km. Ale co, dobře nám tak. Chybami se člověk učí. V centru města na nás čekal „Mireček“, který u nás studoval někde v Litvínově tenkrát kolem roku 1975, kdy se Vietnamci vzdělávali v rámci RVHP. Velice příjemný pán nás poprosil, zda mu dovezeme pravý Božkov rum. Za to nás povodil v centru Hanoje. Centrum, které tvoří velké jezero Hoan Kiem s věží Thap Rua. Projížďka v elektrobusu středem města (60 korun). Potom jsme se šli podívat do úzké ulice, ve které vede železniční trať těsně mezi domy. Tam je pro turisty vstup zakázaný, ale díky Mirečkovi jsme se tam dostali. Škoda, že jsme neviděli projíždějící vlak. Stačilo nám na to 6 hodin. Mireček nám domluvil spací autobus (200 korun) do Ha Giangu. Jelikož jsme jeli 7 hodin i s přestávkou 350 km, tak to bylo celkem dobré. Až na stále zapnutou klimatizaci. Ke konci cesty jsem měl na sobě 3 deky, taková mi byla zima. Řidič prostě nereagoval na to, aby ji vypnul. Ani se mu nedivím, když se tam každý zul.

Den 3 – Ha Giang – Dong Van 185 km. Měli jsme kontakt na půjčovnu motorek (580 korun), což se nám zdálo dost drahé. Prý je v tom servis a podrobný plán na cestu atd. Kecy. Opět štěstí v tom, že nás autobus vysadil u půjčovny, kde chtěli jen (400 korun). Ráno zapůjčení moto na 7 dnů (2800 korun). Kluci měli Hondy 150 a já Yamahu 125. Neskutečný stroj, když tam ve vytočené dvojce šoupnete omylem jedničku, tak přežije. Při jedné zastávce na vyhlídce při jaderné konzultaci za námi došel chlápek a prý, jak se máme. Byl to opět Vietnamec, který byl u nás na studiích a nezapomněl vyjmenovat perfektně po česku dny v týdnu a měsíce. Tak jsme s ním dali řeč. Opět se potvrdilo, že to tam v horách nemají lehké. To by byl průvodce českých turistů jako vyšitý. Do Dong Vanu, kde jsme měli ubytování v hotelu (140 korun), jsme dojeli pozdě večer za tmy, protože jsme po cestě hodili kufr. Prohlídka večerního města. Všude krámky a rychlé občerstvení. Moto ve vjezdu pod kamerami.

Den 4 – Dong Van – Meo Vac, 105 km. Cesta vedla přes nejsevernější místo Vietnamu Lung Cu. Chtěli jsme jet dál k čínským hranicím, ale tam nás nepustili. Ještě štěstí, že po nás nechtěli povolení, které se pro pohraniční oblast vydává (250 korun). Následovala cesta převážně po úzkých cestičkách, kde jsme byli tak rozjetí, že jsme skončili jednou na dvoře a podruhé skoro ve chlévě, kde naštěstí nebyl žádný dobytek. 

 

Den 5 - Meo Vac, 42 km, odpočinek. V Meo Vacu jsme si zajistili slušné ubytování na dva odpočinkové dny v prostorách velmi pěkného objektu. Prádlo tam ale nechtělo schnout. Postel vyhřívaná elektrickou poduškou. Ubytování, snídaně a večeře na dva dny (500 korun). Zážitek s lepením kola. Lepení jsme chtěli vyřešit na místě, abychom nemuseli jet po prázdném ráfku. Tak jsem vyrazil shánět lepiče duší. Až ve třetím servisu majitel vybavil mladého kluka novými dvěma dušemi a nářadím. Jak jsem ho vezl, tak jsem tomu trochu vrznul. Bylo vidět, že takovou rychlostí ještě asi nejel. Na místě zjistil, že rozměr ani jedné z duší nepasuje. Tak zpět pro lepení. Dobrá a jak sundat kolo? Tak začal shánět něco na podložení. Jelikož jsem vytušil, co asi hledá, tak jsem motorku vyhnul přes stojan a vtom mu došlo, že to jde i jinak. Hleděl na mě, jak čerstvě vyoraná myš. Za dohledu dalších ubytovaných se mu to podařilo zalepit a kolo zpět nasadit. Druhý den jsme se jeli projet nalehko jen tak po okolí.

Den 6 – Meo Vac – Cao Bang, 210 km. Vyhlášené trhy, které probíhají jen v neděli, byly opravdovým zážitkem. Nabízelo se tam vše potřebné včetně oblečení, technických věcí, zahradního nářadí, žab, ryb, psů, prasat, dobytka, no prostě všechno. Potom následoval nejdelší přesun. Během tohoto přesunu jednomu z nás v zatáčce podjelo přední kolo a už se válel po zemi. Naštěstí se mimo „cestovní vyrážky“ celkem nic moc nestalo. Zajímavostí bylo, že na cestě nebyl olej ani štěrk. I přes velkou vzdálenost jsme si neodpustili nádherné boční cesty do neznáma. Cestou jsme poznali chudou část Vietnamu. Domy z kůlů, dole dobytek a nahoře něco jako kuchyně s ložnicí dohromady. Početné rodiny spoře oděných dětí. Bylo nám z toho smutno. To se odrazilo ve velmi pozdním příjezdu na hotel, ale ještě jsme zvládli noční prohlídku města. A opět samé krámky se zbožím a jídlem. Motocykly byly zaparkovány ve velkém průchodu zcela bezpečně a opět pod dohledem kamer z recepce.

Den 7 – Cao Bang – Bao Lac, 130 km. V ten den začalo mírně pršet, tak cesty mimo hlavní byly bahnité, což nám celkem vyhovovalo.Naštěstí vše proběhlo v pohodě a super zážitek. Měli jsme bahno i za ušima. Dole tekla řeka, a tak jsme ji několikrát projeli a motorky byly opět čisté. Ubytování (120 korun) opět v hotelu. Večer jsme si domluvili „vyhlášenou masáž“. Přijeli si pro nás postupně. Masáž (150 korun) probíhala klasicky, pak mě poskákala masérka záda koleny a následovala masáž hlavy a šíje. Po masáži jsem se cítil tak trochu omámený. Nebylo to špatné.

Den 8 – Bao Lac – Ha Giang, 150 km. Z Bao Lac jsme se chtěli zajet podívat na vodopády do Ban Gioc. Jenže začalo mírně pršet a je to dost daleko, tak jsme to vzdali. Škoda, prý jsou pěkné. Závěrem nás asi 50 km před Ha Giangem zastihl slejvák, ale ten byl. Přijížděli jsme do města mokří, ale šťastní. Vrácení motorek proběhlo bez problémů, ještě nám byly vráceny peníze za jeden den, o který jsme dojeli dříve. Majitel nám umožnil sprchu a sehnal odvoz (200 korun) do Hanoje pohodlným 12 místným tranzitem. Tady jsme udělali druhou chybu, že jsme na severu nezůstali alespoň o další tři dny navíc. Střed noční Hanoje se rovnal včelímu úlu. Lehátkový vlak z Hanoje do Da Nangu jsme zamítli - cena 800 korun, ale asi 15 hodin cesta (nedoporučuji). Následovalo taxi na letiště a vyčkání odletu do Da Nangu.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (19x):


TOPlist