Skotsko v roce 2024

Úvodem je potřeba vysvětlit, že cestopis je vzpomínkou na cestu starou dva roky. Takže lovím ty vzpomínky z hlavy, fotek, telefonu. Volným stylem skrze projeté body bych chtěl vypovědet to co jsme navštívili, co jsme projeli a kde jsme co viděli. Snad to bude někomu ku prospěchu nebo třeba pro pobavení při planování jeho cesty a když ne, tak alespoň doporučení na krajinu kam se stojí za to jet podívat.

Kvůli zdravotním potížím z minuleho roku,kdy jsem byl nucen otočit motorku v Chebu a vrátit se domů na Liberecko,byl výlet na nejsevernější bod Skotska odložen o rok. A ten rok nastal nyní. Takže je pátek 14.6.2024 a po práci vyrážíme na cestu, já a bratr Vlastik, oba dva na strojich BMW R1200 GS. Před rokem vedla trasa přes Krušné hory, tu jsme letos vynechali a jeli krátkou cestou na přechod Pomezí. Protože byl odjezd pozdní, zvoleno bylo ubytování tedy ještě v Cz, konkrétně v Camp Amerika u Fr.Lázní. Ačkoliv jsme přijeli pozdě, chatka se našla takže zaparkovat a rovnou na točený pivo.Jelikož víme že zitra bude dlouhý přesun, dáme dvě na lepší spaní a jde se spát. Ráno hygiena, kafe, snídaně. Nabalit a mužeme jet.Cílem je dnes Belgické město Bastogne, tamní vzpomínkové místo včetně nedalekých Foxholes, známých ze serie Bratrstvo neohrožených (doporučuju každému shlédnout). Přesun po Německu je takový všední, mimo dálnice po okrskách. Jezdí se tam svižně a proto cestá ubíhá vcelku příjemně. Nějaký to tankování, nějaky to kafe a najednou hranice Lucembursko (takže odsud je ten Jan Lucemburský). Země je to taková horskoůdolní, přišlo mi to jak mnohonasobně větší Hřensko, samozřejmě s ohledem na to prd co jsme po cestě viděli protože to byl vlastně taky jenom tranzit.  

Příjezd do města Bastogne, dával tušit že jde o historicky významné válečné misto, věž tanku s dělem na nás čuměla už skoro hned na začatku města. Čím víc jsme se bližili k válečnému muzeu, tím víc bylo patrno, že válečné veterány zde mají ve veliké úctě a je jim často vzdáván hold. Muzeum myslelo i na návštevníky na motorce a tak jsou k dispozici úložné skříně na helmu a pod (pár nálepek bylo i z Cz). Pomnik spojencům na tomto místě je impozantní a stojí za navštěvu a to zejména se zřetelem na Us Army. Na místě jsou popisky z průběhu bitvy o město i s infomačními tabulemi na kterých jsou různá vyobrazení(bližší info k dohledání na internetu). Byli jsme pouze u pomníku protože vzhledem k naší pozdní návštěvě bylo muzeum už skoro zavřené (přijeli jsme dost po 17hod).

Pokračujeme tedy o kousek dál, abychom ještě viděli Foxholes, jenomže k naší smůle jsou za plotem a brankou kde je vybíráno vstupné. No ale to se platí jinde takže na to už není nálada a ani čas se někam vracet, jedeme sehnat misto na stan někam. Po půl hodině bloumání po kraji nacházíme místo u nějakého sportovního areálu v polích a honem postavit stan, protože z těch mraků co byli nad námi celé odpoledne začína pěkně pršet. Jen taktak dostavíme a je tu docela slušná bouřka. Naštěstí všechno fungovalo jak mělo, do stanu nezateklo, motorky na louce nespadly a nikdo nas nepřejel. Bouřka to byla teda velká.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE