Turkey or Bust 2024

Ráno jsme vstali v 7, což je u nás v 6, protože v Rumunsku je o hodinu víc, ale než jsme se vymotali, bylo 9. Vyrazili jsme a hned začly vinkle.

Chvilku trvalo, než jsme chytli ten správný balkánský rytmus, ale pak už to bylo super a tahali jsme jak draci. Svezení rumunskými horami parádní a zhruba v půlce jsme dorazili na celnici u Dunaje. Vždycky doufám, že trefíme celníka, co nás nechá jet bez kontroly. Tenhle ale ne, chtěl vidět nejen pas, ale i řidičák a techničák. Ok, není problém. A týpek začal. Kam jedete? Do Turecka. Jak do Turecka, vy jedete do Srbska. No a přesto jedeme do Turecka. Nikdo nejezdí do Turecka přes Srbsko. No vidíš a přesto tam jedem. Vrtěl hlavou, vrátil papíry a nechal mně jet. Za mnou Pokladník, tak se ho ptá, Vy fakt jedete do Turecka? Jo. A proč? Protože  jsme slyšeli, že tam prý maj dobrý kebab. Týpek se zavzdušnil, dal papíry a Pokladník jel. Ještě to zkusil na Krysáka a ten mu řekl Ingliš nem tu dom a bylo vyřešeno. Parádně jsme se svezli kolem Dunaje pak vnitrozemím po kopcích a kolem 16 dorazili do ubytka u Knježevacu. Dnes jsme dali celkem 440 km po vinklech a bylo to naprosto super. Zítra zase hory a konec v Bulharsku. Už se těšíme 😃

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE