Napříč ostrovem Fuerteventura

Trasu jsem si naplánoval na jeden den. Čítala přibližně 264 km a zvládnul jsem ji pohodlně za 7 hodin s přestávkami na fotky a občerstvení. Podle map jsem si od stolu vytyčil motorkářsky zajímavou trasu (hodně zatáček, průjezd kopci, vyhlídky a městečka nebo pamětihodnosti) a výsledek předčil očekávání.

úsek (Corralejo - Tindaya)

Začínám v Corraleju snídaní v místním bistru a kávou. Cesta skrz ostrov je poměrně dlouhá a nevím, kde přesně bude ve vnitrozemí možnost jídla. Vodu doporučuji vzít s sebou, protože vnitrozemí je na první pohled poměrně pusté, a pokud nechcete v malých vesničkách hledat otevřený obchod nebo restauraci, určitě ji oceníte. 

Cesta vede chvilku po dálnici a po deseti minutách už pádíte po příjemné okresce vnitrozemí vstříc. 

První zastávka je na odpočívadle u pomníku Monumento a Miguel de Unamuno. Až k němu vede hodně rozbitá polňačka, spokojuju se proto s tvorbou fotek u výhledu na odpočívadle a vyrážím na další úsek.

úsek (Tindaya - Tefía/Puertito de Los Molinos)

Po odbočce z FV-10 na FV-205 se před vámi otevře krajina obklopena místními kopci. Motorkářovo srdce zaplesá, protože ji obdivujete z klikaté okresky uprostřed, která místy vybízí k odbočkám na polňačky nebo směrem k moři.

V Tefíe je možné vydat se po výše zmíněné polňačce k větrnému mlýnu nebo pokračovat již  po běžné okresce k moři, na jejímž konci najdete černéi útesy a vesničku Puertito de los Molinos. 

úsek Betancuria

Zlatý hřeb cesty nastává po odbočení z FV-205 na FV-30 směrem na Betancurii a následně Pájaru. Nádherná klikatá okreska linoucí se kopci nabízí scénické výhledy, minimální provoz a hrubší povrch jinak parádního asfaltu mezi nespočtem libových zatáček. Naprosté motorkářské porno!

Je pravda, že to chce být ostražitý a počítat místy s možností štěrku, ale samotná silnice víc než k závodění vybízí k vyhlídkové jízdě. 

Zajímavá je odbočka na vyhlídku Morro de La Cruz, odkud je perfektní výhled na ostrov do všech stran.

Koloniální atmosféra na vás dýchne v okolí krásného kostelíku Ermita de la Virgen de la Peña.

úsek Pájara - La pared - Costa Calma a zpět do Tindayi

Městečko Pájara je na konci scénické cesty, kde najdete množství kaváren a restaurací a vybízí tak k posilnění se na poslední úsek k nejzažší části cesty. Přes La Pared už po vaší pravé ruce vidíte na oceán a před vámi se začne otevírat pouštní planina, kterou přetraverzujete během několika kilometrů na opačnou stranu ostrova do letoviska Costa Calma. V letovisku je nejzajímavější benzínová pumpa DISA, bez které se neobejdete pro zpáteční cestu s klidem v duši. Nicméně si dejte pozor na neděli, kdy může být pumpa zavřená nebo mít maňanu během svátků, to by se vám pak zpáteční cesta mohla zkomplikovat. Síť čerpacích stanic na ostrově je velmi řídká a otevírací doby také nejsou nikterak oslnivé.

Po natankování stroje i vlastních útrob jsem se stejnou cestou vydal zpět. Zastavil jsem se ještě v malebné vesničce Ajuy, kde je možnost se najíst s výhledem na oceán nebo si jen projít několik starých uliček.

Po zhruba dalších 2,5 hodinách jsem dorazil do cíle v Tindaye a cestu úspěšně a s radostí ze zážitku zakončil v baru u Gonzaleze - parádní pivo a jídlo za příznivé ceny.
 

Trasu bych doporučil všem. Začátečníci musí počítat s úzkou silnicí a ostrými zatáčkami v kopcích, ale při dostatečné opatrnosti se není čeho bát. Výhledy jsou opravdu krásné a fotoaparát by ve vaší výletnické výbavě neměl chybět. Stejně tak dostatek času na kochání se na jednotlivých viewpointech nebo na užívání si trasy v klidném tempu.

Kolama dolů! 

YKIM

Fotografie YKIM Productions s.r.o.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE