reline_unor



Slovinsko 2015

Kapitoly článku

4.den – Izola, Škocjanske jame

Ráno se probouzíme za bubnování deštíku do stanu a říkáme si, že toto už vážně není možné. Za chvíli deštík ustává a my se rozhodujeme balit a jet směr Logarská dolina. Moře je krásné, ale ty hory jsou nám prostě bližší. V kempu platíme za jednu noc 37 € a vyjíždíme směr Izola, letovisko asi 6 km od Piranu. V centru ponecháváme motku a jdeme se projít po pobřeží a kolem přístavu. Naštěstí jsme narazili na pláž,

kde byly převlékárny a sprcha, takže oblékáme plavky a znovu se močíme v Jadranu. Poté uděláme nějaký nákup piv, vína a křupek a rozhodujeme se, že než dorazíme do Logarské doliny, navštívíme Škocjanské jame. Cestou k nim sušíme plavky připevněné pod gumicuky, takže za námi vlaje podprsenka a spoďáry, ale účel to plní. J Co se týče Škocjanských jame, jedná se o nádherný jeskynní systém, památku Unesco. Co jsme viděli, je zcela nepopsatelné a nevyjádřitelné slovy, prostě nádhera a musí se to vidět. Jen je třeba se připravit na menší fyzický zápřah, dosti dlouho se jde k jeskyním, v jeskyních jdete 3 km a poté cesta k výtahu, který vás vyveze zpět k parkovišti, je také do prudkého kopce. Po asi dvouhodinové prohlídce nám přeje počasí, takže si uděláme na parkovišti malý kemp, uděláme si na vařiči jídlo, kolem nás chodí tlupy turistů mířící na prohlídku a my si připadáme jako bezdomovci. Po obědě si lehneme do trávy a pospíme si asi hodinku, než se cca kolem čtvrté hodiny vydáme směr Logarská dolina. Dorážíme, opět za deště, do kempu Menina, kde je bohužel plno. Majitel je však vstřícný a volá do kempu v Ljubnu, zda mají volno. Mají, takže si to zamíříme tam. Cestou se však muž zmiňuje, že našel kemp někde u jezera asi 25 km daleko a že by raději tam (prostě je mu líto, že jsme se v žádném jezeře nekoupali a mně taky). Takže volíme na GPS změnu trasy a tradá k jezeru. Navigace si z nás však udělala dobrý den, protože nás navádí na polní cestu, přestože máme zvoleno, že nechceme nezpevněné cesty. Z polní cesty se po chvíli stává cesta bahnitá, a to přímo kukuřičným polem, takže pro jistotu vysedám a muž si to rázuje dál sám. Asi po kilometru je konečně asfalt, já si to rázuju bahnem, dokonce ztrácíme signál v intercomech. Když konečně dorazím k motorce, jsem ubahněná, na motorce je taky znát, že si dala nějaký ten terén a mužík je vysmátý, suchý a nezabahněný. Ale pro jeho obhajobu, chtěl mi jít naproti, ale já mu to zakázala, že v tom marastu stačí, že se tím brodím sama. No po této menší terénní vsuvce míříme do jezerního kempu, stále prší, ale my doufáme, že se to přece musí zlomit a bude hezky i v horách. Do kempu nám zbývá už jen pár kilometrů a nad kopci se objevují oblaka kouře. Malinko znejistíme a myslíme si, že někde hoří. Jakmile ale zajedeme za kopec, zjišťujeme příčinu. Míříme si to k jezerům u Velenje, kde jsou velké továrny, a ukazuje se, že kemp a jezero je v průmyslové oblasti. Do kempu ani nedorazíme, manžel říká, že u Temelína bydlet nebude a se smíchem se otáčíme a jedeme zpátky do Ljubna. Zde nás už čekají, majitel je příjemný chlápek, kemp je milý, rodinný a poskytuje veškeré zázemí. Rychle rozbalujeme stan, pomalu se už bude stmívat a zjišťujeme jednu vadu kempu, poblíž je kostel, který bimbá každých 15 minut, ale po chvíli si na to zvyknete :-D Sedáme si do krytého posezení, otevíráme víno a pivko, zjišťujeme, že Ljubno je evropským městem vodáků, kterých je v kempu požehnaně a těšíme se na další den. Jo a večer zase prší. J

Náklady: vstupné Škocjanske jame: 16 €/osoba

Najeto: 243km

5.den – Logarska dolina, slap Rinka

Ráno opět prší, výjezd do Logarské doliny oddalujeme, než ustane déšť. Naštěstí ustává a míříme si to do doliny k vodopádu Rinka. Platíme ekologický poplatek 5 € a vjíždíme do Logarské doliny. Nutno podotknout, že cesta do ní je mnohem hezčí, než přímo Logarská dolina. Vesničky jsou rakouského typu, jedete skálami a jediné, co nám kazí dojem, jsou mokré cesty. Dorážíme k budce, od které vede cesta směrem k vodopádu (k němu se už žádný poplatek neplatí). Je opět do kopce a trvá asi 15 minut. Vodopád je 90 m vysoký a je překrásný. Fotíme se z každé strany, vystoupáme i na „Orlí hnízdo“, jak se jmenuje dřevěná budka zapuštěná ve skále, kde si dáváme kafe a kocháme se pohledem na vodopád.

Asi po hodině scházíme k motorce a opět navlékáme nepromoky, protože začíná pršet. Volíme cestu směr kemp a během jízdy vedeme debatu co dál. Začíná na nás dopadat frustrace, že počasí je stále hrozné. Je úterý a my máme rezervovaný penzion v Maďarsku až na čtvrtek. Bohužel záloha 40 € je nevratná. Máme dvě možnosti, buď najdeme apartmán (začala nám totiž protékat předsíňka stanu) a strávíme zde dvě noci, jenže co chcete dál v Alpách dělat (i si říkáme, že jsme měli u moře zůstat, ale prostě nás to tam nebavilo, přestože jsme měli původně v plánu zde strávit alespoň dva dny, navíc cena za kemp byla dosti vysoká a plonkovní dva dny vznikly tím, že jsme jeli oproti plánu o den dřív a přesto zbytečně, počasí se pokazilo dříve), anebo pojedeme k mé rodině na Slovensko. Spočítáme náklady na apartmán a na cestu na Slovensko a volíme cestu na Slovensko, která nás vychází podstatně levněji.  Přijíždíme do kempu a majiteli vysvětluji, že to počasí už nezvládáme. Ten říká, že ještě minulý týden tam měli 37 stupňů a lidé se koupali v řece. Chápe, že na motorce je počasí už opravdu nezvládnutelné a platíme za noc 20 € (dokonce nám nenaúčtuje cenu za další noc, přestože odjíždíme až po check outu a účet nám přinese ke stanu, abychom nemuseli už stavět na recepci). Za deště balíme stan a do hodiny se dáváme na 5 hodinovou cestu směr Slovensko. Nepromoky shazujeme za Grazem a zbytek cesty už neprší. Když později vidím v dálce Bratislavský hrad, volám do intercomu, že jsme doma a že nám zbývá už jen 60 km k rodince. Mám z toho vážně radost. :-) Přestože rodina ví asi pouhé dvě hodiny, že je nečekaně navštívíme, je připravená večeře a postel a nás to jen utvrzuje, že jsme se rozhodli dobře.

Najeto: 573km

6.den

Vím, že se už budu opakovat, ale...prší! Po měsíci v Bojničkách prší. Tomu se už vážně jen smějeme. Uděláme si rodinný výlet v plechovce na hrad Červený kameň (opravdu hezký a zajímavý hrad) a odpoledne, když se vybere počasí, uděláme výlet na vyhlídku Šianec, odkud máte Hlohovec jako na dlani, v dáli věznici v Leopoldově a elektrárnu Jaslovské Bohunice. :-)  Rodinka se o nás stará, podstrojuje, cítíme se jako v bavlnce a je nám parádně.

Najeto: 0km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (13x):
Motokatalog.cz


TOPlist