sumoto_leden



Třemi státy ale Slovenskem obzvlášť

Kapitoly článku

6.den Stará Lesná – Rimavská Sobota 201 km

Obligátní ráno,vztyk,kafe,cigáro snídaně. Sbalit nabalit,nastartovat a jedeme. Sbohem Tatry. Vyhýbáme se dálnici a tak drncáme po silnicích II třídy až na hlavní trasu do Prešova kde jsme jeli v sobotu. Pokračujeme přes Levoču do Žehry kde odbočujeme na parkoviště u Spišského hradu. Parkmistr nám vykazuje místa ve stínu a za malou úplatu(pivo – no jestli to bere od každé party motorkářů tak je večer na plech) schováváme helmy a bundy v baráčku u parkoviště. Pohledem nahoru hned zamítáme trasu rovnou na kopec a bereme za vděk klikatou silnicí k hradu. Notně zplaveni kupujeme lísty a od sympatické dívčiny která bohužel odmítá nám udělat prohlídku jdeme zase nahoru na hrad.

Spišský hrad je situován pod horským průsmykem Branisko, kterým procházela prastará obchodní cesta. V té době vznikl románský hrad s mohutnou obytnou věží kruhového půdorysu na nejvyšším vrcholu hradního skaliska. Tato věž však byla zanedlouho zničena, pravděpodobně v důsledku tektonické poruchy podloží a nahrazena v první třetině 13. století současnou věží postavenou v jejím těsném sousedství. Počátkem 13. století byl postaven rovněž románský poschoďový hradní palác[1] s hradní kaplí, která sloužila nejenom hradnímu pánovi ale i proboštovi kapituly, která se usídlila na úpatí hradu ve věžové stavbě v prostorách dnešního románského předhradí. Spišský hrad jako jeden z mála hradů odolal tatarskému vpádu v roce 1241, poté bylo však zesíleno jeho opevnění. Na hradních stavbách a později i na stavbách ve Spišské Kapitule a v blízké obci Spišské Vlachy pracovali zedničtí mistři ze severní Itálie. V průběhu 14. století bylo vybudováno nové velké hradní nádvoří a v průběhu 15. století byl vybudován tzv. Dolní hrad – rozlehlé předhradí, které bylo sídlem vojsk Jana Jiskry z Brandýsa. Toto předhradí bylo vymezené hradební zdí, dvěma obytnými věžemi a vstupní věží. V centru se nacházela samostatně opevněná pevnůstka. V časech renesance patřil Spišský hrad Thurzovcům a Csákyovcům, kteří dále horní hrad přestavovali včetně staveb dalších budov a změn funkčnosti stávajících budov. Byl změněn vstup na hrad a přizpůsoben možnostem dělostřelecké obrany, románský palác byl změněn na zbrojnici, na nádvoří byly vybudovány arkády a pavlače. Hrad přesto přestal vyhovovat nárokům šlechty na pohodlné bydlení, proto byl panstvem počátkem 18. století opuštěn. V roce 1780 vyhořel a změnil se ve zříceninu. Rozsáhlý hradní objekt je postupně rekonstruován pro potřeby expozice Východoslovenského muzea Košice a zpřístupněn v návštěvních hodinách. Veřejnosti je zpřístupněno více objektů – na dolním nádvoří tzv Naučná trasa, jejíž součástí jsou mimo rekonstruovaných úseků hradební zdi i rekonstruované základy pevnůstky z dob Jana Jiskry a dále barbakan západní brány středního nádvoří ze 14. století, základy pravěké kultovní stavby a základy hospodářských budov ze 17. století.

No my jsme se snažili nevypařit protože i v hradu panovalo docela vedro a tak jsme nejvíce času strávili v mučírně a v kapli kde byl relativní chládek.Nakonec sestupujeme dolů,vynecháváme věž a jdeme se zchladit do bufetu. Sedí tam motopárek z Čech a tak se dáváme zase do řeči odkud a kam….no nakonec mašírujeme na parkoviště kde předáváme slíbené pivo hlídači a po poradě s mapou určujeme směr kudy tudy někam….asi směr jih. No po menším zamotání se nejíždíme na tu správnou silnici a jedeme směr Košice. Cesta ujde a je i „zábava“ Hlavně mě fascinují cikánské osady kterých neustále přibývá. Domky slepené z hlíny,na střeše plech, blatníky z toho co tady havarovalo. Elektroinstalace to je mimo kritiku a u každé boudy ale stojí satelit….no a okolo pobíhá milion cikáňat. Naštěstí jedeme rychle tak nám nestačí naskákat pod kola a vymáhat odškodné….s tím co máme v kapsách by to asi byl náš konec. Potom odbočujeme na Gelnicu a směr Rožňava….v jedné malé vísce se nám najednou cesta zužuje a zužuje,hergot jedeme správně a najednou nám mizí asfalt a oběvuje se šotolina. No těprsk. Naše mašiny jsou na silnici a ne do terénu……Nakonec se asfalt zase objevuje ale v takovém stavu že tady by urval nápravu i Landrover. Drncáme,uhýbáme a jedeme skoro krokem. No to je teda cesta. Nakonec asfalt zase mizí,zase šotolina – v serpentinách z kopce dolu je to fakt výživný a hurá konečně normální silnice.Vydrncáme na státovku směr Rožňava kde si dáváme na uklidnění kafe a cigáro. Pak už valíme po nádherné silnici na Rimavskou sobotu kde hodláme nocovat. Přes Booking koukáme kde se dá a nacházíme nějaký motorest. No místo je ale když ho po menším bloudění najdeme zjišťujeme že bychom bydleli uprostřed paneláků s …..no víte s kým. Nakonec bereme za vděk hotelem Zlatý býk (oni tam teda psali „Golden Bull“ ) ale co jsme na Slovensku a ne v New Jersey. Parkujme na drzovku vedle výlohy recepce pod kamerama protože protilehlý Kaufland vedle kterého je hotelové parkoviště přitahuje zase místní tmavochlápky…. Bydlíme luxus,ale díky vedru jsem nějak zdrchlý a tak po sprše ulehám a usínám……

Libor mě budí v 19.00 a proběhne debata kam na večeři. Prosazuji výlet do města a tak se couráme po hezkém náměstí a hledáme restaurant. Opět zase tady chcípl pes….nikde nic. No a nakonec končíme v hotelové restauraci kde jsme jediní hossté…..jídlo ale ujde a cena zase není tak hrozná.Nakonec se dostavuje únava z nacpání a jdeme do pelechu. Hrdině usínám u televize……

Ubytování h. Zlatý býk 35E za pokoj se snídaní

7.den Rimavská Sobota – Kismaros 110km

Dneska se chystáme opustit Slovensko a přejet do Maďarska kde se chci podívat na Budapesť kterou jsem loni nestihl. Taky jsme se rozhodli udělat něco pro zdraví a navštívit lázně. No jak se to tam jmenovalo jsem už zapoměl. Libor si ještě kupuje plavky a vyrážíme. Lázně jsou nakonec v podstatě místní koupaliště s pár bazénama. Jsme tady zdaleka nejmladší návštěvníci a tak se ani oko moc nepokochá….no nicméně se rácháme a pečeme na slunci. Postupem času se dostavují i mladší ročníky a tak je alespoň na co koukat. Asi v 14.00 se zvedáme,oblékáme si rozpálený hadry a jedeme via Hungaria. A ouha,jsme za čárou co by dup a zmatená navigace nás žene sem tam. Nakonec se vracíme na Slovensko a přes Veľké Ďarmoty najíždíme na tu správnou trasu. Jedeme na Retság a marně sháníme pumpu kde si koupíme dálniční známku. Nakonec se nám poštěstí zastavit u MOLu v Retszágu. Pochopitelně tady stojí dva autobusy s Číňanama a tak tady strávíme skoro hodinu než si známky koupíme. Jedeme dál směr jih,silnicie se rozšiřuje a tak jedeme jak draci. Raz – dva jsme v Kismarosi a tentokrát nacházím penzion bez problémů. Dědek nás vítá,pamatuje si mě z loňska a hned mě hrdě ukazuje samodomo výtah. No vozil bych v něm max kolečko s maltou a instalační krabice „na omítku“ z plechovky od olejovek taky asi zrovna nesplňuje normu…..Ale co bydlíme. Jdeme pěšky do vesnice kde pořídíme nákup na snídani a zasedneme do restaurace kde si dávám obrhamburger a Libor megaLangoš…..sedíme a funíme a pak se pomalu odsuneme do chalupy kde ještě vypijeme láhev vína. Při pohledu na počasí padá rozhodnutí jet zítra vlakem do Budapešti,má totiž pršet ale to na pěší procházku nevadí. Večer v posteli si pouštíme film u kterého usínám….

Ubytování : Vakerdi Szálas asi 1200,- Kč na tři dni bez jídla

8.den Budapešť

Ráno se jako vždy probouzím první a jdu štrachat do kuchyně kde dělám pro oba snídani. Libor ten holomek se probouzí přesně v momentu kdy mám vejce hotová (no ale zase umeje nádobí) . Najíme se a už je čas vyrazit na vlak. No stíháme to akorát,paní nám po domluvě přes goooglepřekladač prodává dva lístky tam a zpět a už je tady vláček. Sedáme a začíná pršet. Jedeme asi půl hoďky a jsme na „hlaváku“ v Budapešti. Omylem vystoupíme do obchoďáku a tak ho celý projdeme….no nakonec to řeší káva a jdeme zase na ulici. Pomocí mapy se zorientujeme a vyrážíme směr parlament,Budínský hrad atd. Začíná zase pršet a po sléze i lejt. Schováváme se v podchodu a začínáme zjišťovat že je tady moooc a hodně hezkejch bab. Asi turistky ale í místní….no a tak víc čumíme po ženských než na památky. Ale tak zlý to zase není. Je vidět že Maďaři jsou hrdý národ protože na každém rohu stojí socha někoho význačného,parlament je chalupa jak hrom,lezeme do muzea povstání v r.1953 atd. Podél Dunaje (hergot to je ale potok) se přsouváme k Margaretinu visutému mostu,po cestě okukujeme i velké říční lodě které tam kotví. Přes most jdeme pod Budínský hrad. U lanovky je fronta a nejsme ořezávátka a tak vybíháme (já) kopec nahoru. No a zase čučíme jak trubky na holky a památky. Prostě je to nutné to vidět…….V restauraci si dáváme jídlo…už je trochu i hlad a po kafi jdeme dál až na konec hradu. Slézáme dolů zase na nábřeží. Už je 17.00 a tak se pomalu dohrabeme na tramvajku která nás zase odveze na hlavní nádraží. Máme kliku,vlak jede za 20 minut a tak v pohodě stíháme. Cestou zpět Libor zjišťuje že jsme po Budapešti nachodili 16 km….no nazdar. Ucouráni dojíždíme do Kismarose,bereme to zase přes sámošku a já si dávám v baru dvě piva na vyprahlé hrdlo. Večer zase okupujeme zahradu,sedíme a tlacháme co přinesl den. Zíttra se jede na Kekés

9.den Kismaros – Kekés a zpět 250 km

Dneska nás čeká výlet na nejvyšší horu Maďarska v pohoří Mátra na Kekés. Taky se tam nachází i smutné místo a to pomníčky motorkářů kteří tu s námi už nejsou ať vinou nehody nebo přirozeného stavu věcí.

Ráno tedy po snídani sedáme na motky a po nákupu svíček se vydáváme na východ. Měl jsem v plánu trasu mimo dálnici ale ouha to jsem si dal. Jedeme po silnicích II a III třídy které jsou rozbité asi jako ty I.třídy u nás. Čili drncáme a drncáme…..no to jsem tomu dal ale jak to má člověk na mapě zjistit. Nakonec dojedeme do Gyogongése kde se vydáváme serpentinama nahoru. Všude jsou značky varující motorkáře,holt je to jedna z mála silnic kde je víc zatáček jak jedna na 100 km. Libor mě ujíždí a scházíme se na parkovišti odkud pokračujeme dál nahoru. Nakonec dojíždíme na poslední parkoviště a dál jdeme po svých. Zastavujeme se na hřitově kde zapalujeme svíčky. Od loňska je tady sedm nových pomníčků…..smutné místo. Pak se jdeme pokochat výhledem do krajiny….nakonec sjíždíme na spodní plácek kde si dáváme langoše. Já poučen z loňska si dávám normálního 1,2 kg vážícího langa ale Libor si dává speciál s fazolema….no nacpeme se jako žraloci na pláži a pak nad mapo mudrujeme kudy domu. Nakonec jedeme na Eger kam vede z Kekésu krásná nová silnice (jezdí se tam závody do vrchu). Bohužel potkáváme kamion a tak ze „zábavy“ moc není.V Egeru koukáme jak pipina trefí pasátem jediný sloup na parkovišti a v duchu se jí pošklebujeme,konec konců hlavně že furt fotí a dává to na FB. My pokračujeme dál na západ a po hodině cesty jsme zase tam kde jsme byli,jen jedeme jinudy a po ttrochu lepších cestách. V krámu zase obligátní nákup potravin,klobásek domu a chlastu…..Zítra nás čeká asi nejdelší přesun až za město které není nikde známo,za Brno.

10.den Kismaros – Kralice 440km

Rozloučit se s dědkem a rychle do sedel než bude horko. To je naše ranní motto. A daří se. Ještě za ranního chládku jedeme podle Dunaje do Szobu na přívoz kde jsme první,“kompón“ jede taky rychle a už jsme na druhé straně a pokračujeme do Ostřihomi. Tentokrát to bereme hákem a město projedeme. No a jsme zase na Slovači i když dvojjazyčné nápisy se nás snaží přesvědčit že ne….no jde to ,silnice jsou rovina a tak ručka tacháku lítá okolo 140 km/h a modlíme se aby tady nebyli policajti.Okolo 13.00 jsme v naší slovenské pobočce Ludva nám vaří kafe a my koukáme jak to slovenští kolegové vedou….no ale zzase dál,dneska je to o ježdění.Říkáme si jaký je dobrý čas, a tak zastavujeme na poslední Shellce na Slovensku u Malacek s tím že se najíme. No to jsme si dali,obsluha složená z tří důchodkyň totálně nestíhá,motá objednávky a tak jsme rádi že po 1 ½ hodině vypadneme….No a tu je hranice a jsme zase doma. Ihned se to projevuje zvýšeným drncáním a zvýšeným množství idiotů v autech co mě berou (jedu 150km/h) z leva s odstupem snad půl metru. Navíc začíná foukat vítr a tak se Hilda kymácí pod nárazy. No ustojím to. A je tady Brno…..paráda,do Kralic je to kousek čas super. Chachá….jsme v Čechách. Hned za Brnem vlítneme do dopravní zácpy,v zúžení se jak jinak porouchal kamión a tak se pečeme a popojíždíme mezi auty co jsou nasádlená v prostředku….peklo. Sjedeme na Rosice a zase zácpa. Rozkopali objížďku. No jsme doma. A tak trasu cca 45 km jedeme skoro hodinu.No naštěstí už to není daleko a tak zplavení a já nasran…. Parkujeme u Liborova otce. Bereme koupel,nacpeme se řízkama a po pokecu u džinu s tonikem strávíme večer. Jdu spát utahaný jako kotě. Zítra už spíme doma…..

11.den Kralice – Praha 200 km

Kafe a domů. Motto dneška. Čili ráno šupajdíme trochu oklikou přes H.Brod na silnici na Čáslav kudy jsme před 10-ti dny jeli. Pomalu nám dochází že je šlus a dovča končí a tak nikam extra nespěcháme. Jedeme pomalu přes K.Horu, Kostelec a Říčany kde si dáváme poslední kafe. Pak už jen cesta do Prahy. Vracím Liborovi klíče a ten mizí směr jeho garáž. Smutně vybaluji oblečení,odstrojuji Hildu a pomalu mě dochází ta věc že v pondělí se jde do práce……dovolená je v čudu a mototrip Slovensko už bude jen ve fotkách.

Najeli jsme celkem 2165 km. Pro někoho to asi bude málo ale my jsme nikam nespěchali a vždy jsem volil etapy tak abychom se projeli ale zase nepadali na hubu. Slovensko se mě z hlediska motorkáře přišlo celkem v pohodě. Zákazy předjíždění byly jen tam kde by to bral jen sebevrah,jak to šlo ihned byla zase přerušovaná čára. Silnice asi jako všude – někde lepší někde horší ale spíš jsme díky tomu že jsme jezdili po hlavních tazích naráželi na ty lepší.Řidiči jak jsem už psal uhýbali jak jen to šlo,někdy i kamion blikl že má volno že můžeme předjet.Serpentin a jiných radovánek jsme si taky užili. Co se týká cen PHM,jídla a ostatního,teď asi některé nas….u – bylo mě to jedno jestli dám za benzín 1,50E nebo 1,45E,to samé platí o jídle. Měli jsme hlad,najedli jsme se. Kvalita byla vynikající čili kdo chce přibrat – jeďte tam. Prostě jsme si to užili jak jen to šlo. No a kam příště…..mám v hlavě Normandii – po stopách dne D ale uvidíme….

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (16x):
Motokatalog.cz


TOPlist