Slovensko na pohodu

Den 3 - nedělě 3.7.

Vstáváme do jasného, klidného rána, jež přerušuje jen temný rachot z vedlejšího stanu. Včera tam spal medvěd, dnes to je hotový Jurský park! Slunce zvolna stoupalo na obzor, tak se s Danem domlouváme na bližší průzkum zříceniny hradu Divín, jehož silueta se zrcadlí na hladině přehrady. Jurský park se budí a žadoní po Danovi kávu! "Ty woe, vždyť je všechno zavřeno, tak kde bych ji asi tak měl... - Daaanee, jáá chcuu káávúúú... " Máme z Toma prdel, jedem do Divína! Parkujeme před obecním úřadem a jdeme prázdnou nedělní vesničkou, kolem hřbitova, až na rozvaliny starého hradu. Je odtud úchvatný výhled na přehradu a okolí. Budíme mladý pár ve stanu na 1. nádvoří, prohodíme pár zdvořilostních frází a s provinilým pocitem "kazišuků" vyklízíme pole. Pod hradem je už otevřená hospoda, tak si dáváme kafe a fotíme se při něm, abychom potěšili Toma... :) Vracíme se do kempu, Tom je vysmátý, spokojeně bafá startku. Vysomroval kávu po Ľubovi, hajzlík jeden... Koupeme se, snídáme, přichází čím dál tím víc lidí, slunko svítí, paráda. Najednou se na nás oboří jeden místní s břuchem, jako by spolknul nárazník z vagonu :  "Volám policajtou, lebo tuto zájsť s motorkami to je naozaj němožné, veď sa tu kúpou děti a tie motorky smrdia a kape z nich olej a vuóbec, tuto je zakázané stanovať, toto muóžú urobiť iba Česi.!!! " Jeho žena ho tahá za ruku, ať se zklidní, místní pozorují situaci a tlemí se tomu. Raději vyklízíme pole. Loučíme se s Ľubom, kluci odjíždí přede mnou, jedu poslední a místní na mě mávají, že Tom ztratil rukavice. Smějem se na sebe, všichni jsou v pohodě:) Jedeme směr Hriňová, Hnúšťa, Jelšava, Dobšiná, k nejstudenější přehradě  na Slovensku, Palcmanská Maša. Tuto cestu doporučuji absolvovat, je tam spousta zatáček, paráda! Někde na této cestě jsme zastavili na pokosené louce, nespěcháme, ležíme v trávě, relaxujeme, máme čas... Kolem 16. odpoledne dorážíme k Palcmanské Maši, dáváme si pozdní oběd. Tom jde zítra do práce, tak se po obědě loučí a ptá se na cestu. Trochu jsem znejistěl, tak mu vysvětluji: "Na prvních dvou křižovatkách doprava, na Poprad a pak už bude značení na Žilinu a pak to už znáš!  - Jo, jóó, dík, čau" - Dám Ti mapu, Tome," snažím se. "Né, kluci, to zvládnu... Jak´s to říkal? Doprava na Poprad...?" Vysvětluji mu to znova, Tom odjíždí... My s Danem máme ještě den navíc, tak se projedem směrem na Košice. Jedem na Nálepkovo, Gelnica, projíždíme drsné cigánské dědiny, v jedné z nich zastavíme, protože Danovi padá na bok batoh, přikurtovaný k motorce. Najednou se odněkud vyřítí horda cigánských dětí a už mi lezou po motorce a sedají na sedlo za mne! Překřikují se: "Strýko, ako rýchlo totok idě, povozíš ma...?" Dalo dost práce, aby všichni opustili stroj a my mohli pokračovat. Jako dnešní cíl jsme vybrali  Margecany, kde je podle mapy několik kempů, ale k našemu překvapení, ani jeden už neexistuje :-(   Jezdíme až do tmy a nakonec kempujeme na pokoseném poli, kam bych za světla asi nevjel...  Dan kolem 23. hodiny nachází zprávu od Toma, že netrefil směr a že mu ve Zvolenu prdla zadní guma, tak čeká na kámoše s přívěsem...  Vytahuji flašku poslední záchrany...

Den 4 - pondělí 4.7.

Ráno ohledáváme místo, kde jsme to vlastně spali. Je zataženo, ale teplo. Jedem do Košic, něco nakoupit a natankovat. Obrovský hypermarket, po ránu téměř všechno zavřené, přesto nakupujem papu a krmíme se na zemi na parkovišti, lavičky niet, lidi čumí a smějí se, nevím proč... Vyjíždíme směr domov, bereme to přes Rožňavu, Revúcu, Brezno, Bánskú Bystricu, Turčianské Teplice, Martin, Žilinu, Čadcu až domů . Nespěcháme, užíváme si poslední den pohodičky, měníme si motorky, Dan chválí, já taky, hlavně vibrace na Jawě ve vysokých otáčkách jsou nezapomenutelné! Doma jsme kolem 18. hodiny, dobití jak psi.. ale kdybych se prospal, jel bych další den znovu :-) 
Co říct na závěr.. ? 
Slováci byli v pohodě, nikomu (teda až na jednoho:) jsme nevadili, všichni ochotně poradili, usmáli se, prostě na pohodu... 
A Maďaři? Taky na pohodu, jeden motorkář na intruderu se chtěl družit, ovšem neuměl jinak než maďarsky, takže jsme se na sebe jen tlemili a každý svou řečí debatovali o motorkách... Hlavně že byla sranda ! 
A Toma berem příště zas, to je cestovatel, panečku... :D