Den 2 - sobota 2.7.
Ráno mě s Danem budí rachot s Tomova stanu, připomínající směs medvěda s motorovou pilou... Vstáváme proto brzy, ještě před východem slunce. Rozhodujem se pro ranní procházku! Jdeme tichým nově opraveným náměstím, až k ocelovému nýtovanému mostu přes Dunaj, odkud pozorujeme monumentální baziliku na maďarském břehu Dunaje. Máme čas, takže ji omrknem z blízka! Škoda, že bylo zavřeno, prohlídka interiéru by nás lákala, tak snad příště... Ovšem, krásný pohled je od baziliky na Dunaj, s echt mostem!
Vracíme se do kempu, kde nás už netrpělivě vyhlíží Tom. Dostáváme od něj kartáč, že jsme ho nevzali taky, ale nikdo neměl odvahu budit medvěda... Abych odčinil svou nerozvážnou chybu, sypu si popel na hlavu a vyrážím do města sehnat Tomovi fajfku na svíčku. Úspěch se dostavuje a v zápětí se vracím s dílem, který ihned instaluji na pekelný stroj od soudruhů z východního německa. Balíme, vyjíždíme na benzinku na kafe. Máme v plánu projet kouskem Maďarska a vrátit se na Slovensko, proto plníme s Danem nádrže po okraj. Tom vyloupne víčko, zkušeným pohybem zašplouchá v nádrži a pronese památná slova:
"Já mám dost...!" Trochu se divím, že ta MZ musí být ale dobrý stroj, s takovou spotřebou!
Vvyjíždíme! Projedem už známý nýtovaný most a vítá nás Magyarosság! Tom si vzal z domova foťák na kinofilm, ovšem bez filmu... Samozřejmě si na tuto skutečnost vzpomněl až v
Maďarsku! Jak byly ještě před pár lety kinofilmy k dostání téměř všude, dnes je situace trošku jiná... Sjezdili jsme celou
Ostrihom a nic! S Danem jsme už na pokraji trpělivosti, takže velím k odjezdu! Je slunečno, teplo, pohoda... dojíždíme k přívozu, když Tom hlásí, že jede už asi 10 km na rezervu. Vůbec se mu nesmějeme a za trest ho posílám
e k okýnku, zeptat se na cenu. Jako jediný umí anglicky! Když Tom dostane odpověď, chytá se za hlavu a hlasitě pronese:
"týývole!" Děláme, že ho neznáme, trapas. Když Dan zaslechne Tomův dotaz:
"Student...?", dloubne do něj Dan, mumlaje něco o židovských předcích. Máme půl hoďky, tak si dáváme kávu a Tom vytoužené cigáro. Po chvíli se naloďujeme a překonáváme Dunaj, smějeme se maďarkým nápisům.
Na druhém břehu Dunaje děláme pauzu na jídlo a koupání. Tomovi vysychá zdroj ropy, tak bereme útokem maďarskou benzinku. Tom se ptá v kase, jestli mu vezmou eura. Příchází s vítězným úsměvem a bere plnou. Úsměv mu tuhne po zaplacení, tak drahý benzín vživotě netankoval, bába si přirazila, když to bylo za eura a Tom vesele do 13ti litrové nádrže nabral 12,98litru !!! Jedem raději na
Slovensko, u
přehrady Ružiná má být kemp. Taky že je, ale narvaný k prasknutí, s chystající se diskotékou... Tak to ne, ale na druhé straně nádrže má být další! Omyl soudruzi, kemp je zrušený, zbyly po něm jen dvě hospody, ale od místních se dozvídáme, že se tu v klidu stanuje po setmění, takže na pivóóó!
Za šera přijíždí k hospodě motorkář samotář s krásnou Deauvilkou, (pro hnidopichy - to není žena, ale motorka...), tak parkuje i se stanem vedle nás, asi 5 metrů od vody! Jestli mě paměť neklame, jmenoval se Ĺubo. Tímto jej zdravím! Doháníme zanedbaný pitný režim, jdeme spát pozdě v noci, je jasno a teplo.
Ráno mě s Danem budí rachot s Tomova stanu, připomínající směs medvěda s motorovou pilou... Vstáváme proto brzy, ještě před východem slunce. Rozhodujem se pro ranní procházku! Jdeme tichým nově opraveným náměstím, až k ocelovému nýtovanému mostu přes Dunaj, odkud pozorujeme monumentální baziliku na maďarském břehu Dunaje. Máme čas, takže ji omrknem z blízka! Škoda, že bylo zavřeno, prohlídka interiéru by nás lákala, tak snad příště... Ovšem, krásný pohled je od baziliky na Dunaj, s echt mostem!
e k okýnku, zeptat se na cenu. Jako jediný umí anglicky! Když Tom dostane odpověď, chytá se za hlavu a hlasitě pronese: "týývole!" Děláme, že ho neznáme, trapas. Když Dan zaslechne Tomův dotaz: "Student...?", dloubne do něj Dan, mumlaje něco o židovských předcích. Máme půl hoďky, tak si dáváme kávu a Tom vytoužené cigáro. Po chvíli se naloďujeme a překonáváme Dunaj, smějeme se maďarkým nápisům. 
