Rumunsko trochu jinak, ne Fagaraš, ne Transalpina

1. den Raspenava – Praha – Košice (za lokomotivou)

V pondělí odpoledne doma startuji našeho Rockyho a vyjíždíme do Prahy. Již minule se nám osvědčila doprava do Košic motovlakem a proto jsme se rozhodli, že ji využijeme znovu. Pro ty, kteří s tím mají problém a do komentářů mají snahu napsat „ nekoupil jsem si motorku, abych ji posílal vlakem“ mám jedno sdělení. Dělejte si to, jak chcete a mně nechte moji volbu.

Přes Chrastavu a Kryštofovo Údolí pokračuji směrem dál na Dubou. V Mělníku si děláme přestávku. Udělali jsme si výšlap na Pražskou bránu v domnění, že uvidíme něco víc z okolní krajiny, ale z těch malých okének skoro nic vidět není a tak si prohlížíme aspoň vystavené obrazy, hodinový stroj a průhledný ciferník. Procházkou kolem kostela sv. Petra a Pavla jsme došli k vyhlídkovému místu na soutok Vltavy a Labe. Doma jsem si zapomněl rychlonabíječku na mobil, v domnění, že něco seženu na benzince, jsem byl rychle vyléčen a vzal jsem za vděk aspoň kabelem. K nabíjení budou muset postačit klasické nabíječky. Jízda po Praze není nic pro mě a to asi není ten nejhorší provoz, naštěstí nás navigace bezpečně dovedla po 19:00 hod. do Michle, kde nakládáme motorku na autovlak. Odbavení je rychlé (už se nic nepřepisuje do papírového sešitku), kurtuji motorku a jdeme se ubytovat do lůžkového vozu. To je další plus, že člověk nemusí na Hlavní nádraží a tam čekat do 22:00 hod. na příjezd vlaku, jak tomu bylo dříve. Jsme ubytováni a ptám se stewarda, v kolik odjíždí vlak z Michle, říká mi, že ve 21:05 hod., tak to máme ještě čas a jdeme se najíst. Vlak opravdu odjel i s námi ve 21:05 hod. Z Hlavního nádraží odjíždíme ve 22:16 hod., cesta proběhla hladce, lokomotiva vydržela až do Košic a tak jsme nabrali jen minimální zpoždění, příjezd do Košic v 08:25 hod.

Vzdálenost ujetá na motorce 150 km

2. den Košice – Zalau (cyklista Regec)

Snídaně poskytnutá v ceně jízdenky je chutná a dostačující. Vykládka začíná v 08:40 hod. Kolega motorkář, který je přede mnou má problém s Harykem, nechce mu nastartovat, tak ho drážní zaměstnanec pomáhá vytlačit z vagonu, následně nalézá pomoc u pána s autem a nabíjecími kabely. Naše první zastávka je u Z-Boxu v Košicích, posílám kurty domů, nebudu se s nimi tahat celou cestu. Na výjezdu z Košic je nehoda, která nám způsobila 10 minutové zpoždění. Řidič dodávky zjistil, kde na zadním nárazníku nákladního auta končí brzdná dráha.

V Maďarsku si zpočátku užíváme mírně zvlněnou krajinu, kde projíždíme městečky, jejichž jména nedokážu přečíst, natož si je zapamatovat. Výjimku tvoří obec Regec, jejíž jméno si pamatuji podle bývalého československého cyklisty. Pak plackou Maďarska do Tokaje, kde si uděláme zastávku a vyšlápneme na vyhlídkové místo. Za Tokají nás předjíždí sanitka na majáky, doufáme, že před námi není žádná nehoda, naše přání se plní. Za Vállajem přejíždíme hranice do Rumunska. Kdo si pamatuje ty ukrutné fronty na hranicích, tak na ně může zapomenout. Žádné fronty, žádné kontroly, blahoslaven buď Schengenský prostore.

Rovinu Maďarska vystřídá rovina Rumunska. V Carei si na benzince dáváme odpolední kávu, kterou jsme si chtěli dát o pár metrů dřív v Lidlu, ale nefungoval jim automat. Využiji příležitost a kupuji nabíječku. Omrknu cenu benzinu, vychází na 36 Kč za 100 okt. Jak budu později vzpomínat na tuto cenu. Přes Tasnad míříme do dnešního cíle v Zalau. Placka se mění ve zvlněnou krajinu a přes krásné poloniny cesta hezky utíká. Bodejď by ne, kdo tady byl, ví, že pokud jedete přes vesnici pod 70 km/h, tak vás předjíždí i kamiony. Peťulka má na pokoji problém s teplou vodou, neteče, je pořád studená. Po hodně dlouhé době z kohoutku do umyvadla teplá voda teče, ale do sprchy ne. Záhada vyřešena, ve sprše to mají obráceně…. K večeři si Peťulka dává těstoviny s kuřecím masem, já vepřovou panenku. Kuchař při přípravě mého jídla v sobě asi objevil výtvarného ducha.

Vzdálenost ujetá na motorce 271 km

3. den Zalau – Campulung Moldovenes (Gradina Zmeilor)

Ráno jsme si dali bohatou snídani a krátce po deváté vyjíždíme. Přestože se hotel nachází vedle hlavní ulice, spalo se nám dobře. Na benzince MOL tankuji 100 okt. benzín, cena vychází na 41,- Kč, za 95 okt. chtějí 37,- Kč. Pokračujeme k prvnímu cíli, kterým je Gradina Zmeilor (Dračí zahrada). Jedná se o přírodní rezervaci s vyhlídkovým místem na pískovcové skále. Dá se tady projít okruh o délce asi 1,5 km, kdy se dostanete z vrcholku skal k jejich patě a můžete navštívit jeskyni Pestera Gradina Zmeilor. Byli jsme zvědaví a tak jsme šli dovnitř. Nejdřív jdete rovně asi 60 metrů a na konci této roviny se chodba stáčí vpravo, tady jsme ušli asi dalších 100 metrů a chodba pořád nekončila, na zemi už začínala být voda a tak jsme se rozhodli vrátit. Skutečnou délku jeskyně se nám nepodařilo zjistit. Celou dobu nám dělal doprovod pejsek, který se k nám přidal na parkovišti a zase nás tam opustil.

Dál jedeme přes Dej, Beciean a Nasaud, tady si dáme kávu a menší sváču. Potom trochu nudným úsekem pokračujeme přes Bistriu, kde je silný provoz, ale jede to. Za ní odbočujeme na Colibitu, kde je stejnojmenná přehrada. Udělám tady několik záběrů z dronu a fotek. Stáčíme to zpět na E58, která se opravuje, dělá se nový asfaltový povrch. V jednosměrném, kyvadlově řízeném úseku mne s klidem předjíždějí auta, žádný stres. Jinak tahle cesta až do Vatra Dornei a následně do Campulung Moldovenes nemá chybu, je tady spousta krásných zatáček, výjezdů na vrcholky s krásnými výhledy. Dnes dosaženo 1204 m.n.m

Vzdálenost ujetá na motorce 306 km.

4. den Campulung Moldovenes – Intorsura Buzaului (horolezecký výstup na Pietrele Doamnei)

Ráno po snídani, kterou jsme si objednali na 08:00 hod. a v 08:02 hod. nás přišla paní domácí upozornit, že je už připravená, vyjíždíme po deváté na Col Transraräu v 1440 m.n.m. Z vyhlídkového místa, resp. parkoviště je výhled do údolí. Po krátké pauze pokračujeme ještě o něco výš na horu Pietrele Doamnei a parkujeme na parkovišti v 1510 m.n.m. Tady máme naplánovaný okruh o délce 2 km. Nejdříve jdeme na vyhlídku na skále Piatra Soimului, z které vidíte směrem na Col Transraräu. To horší nás teprve čeká. Podle map je okruh na 48 minut, jenže z nich nelze zcela vyčíst, že cesta na vyhlídkové místo na hoře Pietrele Doamnei v 1590 m.n.m se mění místy v horolezecký výstup. Není to zkratka, o to horší cesta, ale ty výhledy, ty výhledy za to stály. Na vyhlídkovém místě se to začíná nějak přeplňovat, tak bereme roha a vracíme se k motorce. Při sestupu z nejvyššího bodu vidíme ty davy, které se ještě hrnou nahoru. Protože se nevracíme stejnou cestou, ale děláme okruh, tak zjišťujeme, že tato část cesty je mírnější a dostupnější. Parkoviště, které při našem příjezdu bylo prázdné, je narvané k prasknutí a ejhle, už vybírají i parkovné. Po nás při příjezdu nic nechtěli. Z avizovaných 48 minut nám okruh trval 2 hodiny a to nás ještě čeká 320 km. Mám trochu obavy z cesty, protože budeme projíždět oblastí, která byla v srpnu nejvíc zasažená povodní. Míříme totiž do Brosteni a dál na Bicaz. Naštěstí je silnice v pohodě. V postižených lokalitách je vidět kde byla všude voda, nánosy bahna z okrajů silnice uklízejí ještě dnes. Na odpočivadle vidíme asi 30 naskládaných vraků aut, které prošly povodní, zmuchlané s nánosy bahny, trávy a větví. No neměli to tady asi hezké, ale evidentně rychle pracují na odstraňování následků povodní. Valíme to kolem přehrady Bistria po zcela novém povrchu silnice, tedy to je paráda proti těm děrám, co jsme tady před 4 lety zažili. Letos se nám daří projet Bicazskou soutěsku za hezkého slunečného počasí, ne jako před 4 roky, kdy nám tady pršelo. A je to znát, soutěska je narvaná k prasknutí, většina lidí je u stánků se suvenýry nebo občerstvením a tak máme až na jedno místo hladký průjezd. Přes Gheorgheni, Miercuera Ciuc, Baile Tusnad míříme do místa dnešního ubytování v Intorsura Buzaului. Na mapách vidím, že je v místě LIDL a tak se s Peťulkou shodujeme, že si tam koupíme nějaké jídlo k večeři a snídani. Přeci jenom máme zpoždění a není čas dělat zastávku v restauraci. Jo, na mapách je, budova tam je taky, ale zatím ještě ve výstavbě. Zachraňuje nás o několik set metrů dál stojící Penny. Do ubytování přijíždíme po 19:00 hod., které podle map bylo o dům vedle. Tak jsem to na mapy.com nahlásil a už to opravili.

Vzdálenost ujetá na motorce 363 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE