europ_asistance_2024



Dracula Tour 2010

Kapitoly článku

Pondělí 21. 6. (Laniči –Petrosani- Hunedoara - Petrosani – Ramnicu Valcea-hory ...,):

V 7 hod nás probouzí zima a mokro a tak se vrháme na snídani, na šašlik. Jdeme se přebalit a odjíždíme vesele směr Petrosani a Hunedoara po č. 66 (E79.) do Hategu, dál č. 66 do Calanu a Hunedoary. Celkem normální asfalt, fičíme na hrad Corvín. Kroutíme hlavou nad místním klempířem, který se zde vyřádil na cca 20 domech, že by pokus vytvořit čínské město? (Pod hradem dáváme pivko). Hrad je pěkný, stojí za to ho vidět. Doporučujeme!
Poté zpět jinudy po č. 688, super, super, krásný asfalt, zatáčky i výhledy. Točíme si tu video, jak ty zatáčky umíme řezat. Pak do Petosani (hezké město) na snídaňoobědovečeři. Pak odbočujeme na č. 7A na 100 km adventure hardcore asfalt. Vlastně jen něco, co nepřipomíná ani šotolinu, jen výtluky, šutry, díry a štěrk. Pak se ani nedivíme, že Martinovi po pár kilometrech upadl top case. Zručně jej přichytáváme gumycukama a jedeme dál k jezeru Vidra. Jezero nás fascinuje svoji panenskou krásou a nedotčeností lidskou civilizací. Narážíme na jeden jediný vybydlený hotel. Tady zase mazák Mojmír školáckou chybou utrhl pravou stupačku a na fleku pokládá moto. Řešíme to výměnou za zadní od Liborové z BMW, sedí čep i vsuvka. Martin, aby nezůstal pozadu, to položil na zem znova. Celí zpocení po 80 km dáváme skvělou koupačku v říčce pod splavem s plast pivem. Petr a Mojec hážou bobíka . Vyrážíme dál umytí a napojení plastovým pivkem přes hezké dvoje lázně plné duchinů a pak po č.7směrem na Ramnicu Valcea. Přichází večer, hledáme místo na spaní u řeky, ale všude špína a tak na výjezdu spíme u soukromníka za směšných 10 éček na pokoj. Večer si v místní sámošce koupíme chleba, klobásky, sýry, zapijeme to lahvovým pivem a jdeme spát.
Dnes ujeto 370 km.


Úterý 22. 6. (Ramnicu Valcea-Curtea de Arges-Fagaras-Bran):

Martin má v 7hod. budíček a fičí do místních opraven spravit top case. V 10 hod se vrací s úsměvem na rtech, že se to podařilo a můžeme vyrazit po č. 73C směr Curtea de Arges. V Curtea okukujeme a dokumentujeme prý jeden z nejkrásnějších kostelíků, dáváme snídani v místní pekárně a kávu v blízké restauraci a dál vyrážíme po natankování na žlutou č .7C. Je to cca 130 km na státní č. 1. Překvapivě cesta jde, i když špatná silnice se střídá s luxusním novým povrchem, takže nás překvapuje nedoporučení přejíždět fagarašské pohoří s jejich cca 2000m. NAOPAK !! Kdo jede do RO, NEVYNECHEJTE TO !!!!!!
Je to úžasné, nahoře i překvapivě dobrý asfalt. Výjezd v zeleni, lesích vedle říček a vodopádů, prostě panenská příroda bez lidí. Přirovnání k Passo de Stelviu v IT (jenže tam je to jen skála, ale i civilizace) a shodli jsme se, že možná i lepší než Stelvio, prostě super, hyper, maso. Jeli jsme i kolem frézovaného sněhu, kterého zde zbylo ještě poměrně hodně. A zase ovce a osli. Cesta samozřejmě bez svodidel. Nahoře fascinující pohled do nezdevastovaného údolí (skvělé počasí). Po zdokumentování projíždíme tunelem a ouha, přibylo sněhu, mraků a škaredého počasí. Dolů zbývá 35 km, ale jedeme opatrně, neboť kdy se nám zase poštěstí rozjíždět v červnu motorkou hroudy sněhu. Po chvíli zastavujeme a kocháme se, což u nás činí i posilnění slivovičkou, abychom odbourali poslední zábrany. Každým metrem dolů se zlepšuje počasí a otepluje se. Cesta dolů celkem skvělá, napojujeme se na státní č. 1, směr Fagaras. Tady zastavujeme a dáváme pizzu. Pak pokračujeme 14km do Sercaii (dnes málo adventury), tady odbočujeme na č. 73A a cca po 50 km okresního lehce otlučeného asfaltu přijíždíme do Zarnesti a odtud po bílé do městečka Bran na Drákulův hrad. Protože je cca půl sedmé, hrad je zavřený a nám nezbývá, než najít lokál, kde dostaneme pivo. Zahrádku nacházíme záhy a dokonce i polévku nám kuchtík udělal. Po nezbytném pivku změna, jeden litr bílého vína a jeden litr vody nás příjemně osvěží a tak následuje druhý, třetí, čtvrtý - co chcete po Moravácích?! Po domluvě s číšníkem a úplatku 20 lei, schováváme moto na zahrádku a pozdě v noci uleháme, Libor a Martin na terase, Petr za barem a Mojmír před barem. Dnes SKVĚLÝ DEN !!!!!!!!!
Dnes ujeto 235 km.

Středa 23. 6. (Bran-Brasov-Sighisoara):

Ráno nás probouzí slunko a hlavně hlasitý hovor asi 30 kosáků (tj. Rumun s kosou) čekajících na práci. Neustále nás pozorují, jak se klubeme ze spacáků, ale zjišťujeme, že je zajímají hlavně na stole zapomenuté Martinovy cigarety. S číšníkem se domlouváme na snídani na 10 hod, vyčistíme zuby v umyvadle u záchodu a v devět vyrážíme na Drákulův hrad. Tady Asphalti opět DOPORUČUJÍ. Je malý, příjemný až skoro kouzelný s nádhernými výhledy. V 10 hod.dáváme polévku za 6 lei (drahá) a vejce za 6,50 lei.
Vyrážíme za mávání kosáků (neustále čekají) po č. 73 (E574 ) do Rasnova, kde odbočujeme na žlutou č. 73A na 2O km příjemných super toček a odtud na č. 1 do Brasova. Nádherná cesta, hezký asfalt, super. Odtud po č. 13 (E60) 116 km směr Sighisoara. Cesta až do Rupey multi super jak asfalt, tak zatáčky (jako by jste jeli v buchlovských kopcích.) V poledne dáváme na oběd polévku, kafe a pivo a fičíme dál. V sedm přijíždíme do Sighisoary, projíždíme městem, až parkujeme na hlídaném parkovišt, necháváme tam helmy, boty a jdeme na prohlídku starého města. Překvapil nás malý orloj a baráky - chce to doopravit a budou tu příjemné prochajdy. Ale bary už tu jsou. A tak v jednom končíme .Začalo pršet, tak jsme vyslali Petra vše na motorkách zakrýt a schovat a odnesl to tím, že se vracel za průtrže mračen úplně mokrý. A tak aby vyschl, dáváme pivo, pivo, dvě sedmičky vína a koukáme, až přestane pršet. To je záhy, tak platíme a vyjíždíme v podvečer směr Vanatori. Kousek za Sigi nás chytá opět prudký déšť a tak zastavujeme v prvním penzionu s názvem “Boróka”. Super, nejdražší, ale nejluxusnější spaní za celou dobu. Dáváme pár kulečníků a pak uleháme do luxusních betlí.
Dnes ujeto 192 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (37x):


TOPlist