reline_unor



Trip Rakousko,Slovinsko

Rakousko a Slovinsko 2021

Kapitoly článku

Tak jsem se po dlouhé době dokopal,abych taky zkusil sesmolit nějaky cestopis,často je tady čtu pro inspiraci,tak abych taky přispěl svou troškou do mlýna.

V roce 2020 jsem byl na svém prvním tripu kolem Tater a tento druh poznávání mě uchvátil (motorku mám taprve 3 roky). Nastal červen 2021 a plánoval jsem co s volným prvním týdnem v červenci.Plán byl se stejnou bandou objet Polsko a kolem Baltu. No co čert nechtěl(nebo chtěl),všichni do toho hodili vidle a já si řekl, že na všechny kašlu a splním si sen = zdolat Grossglockner. Zkusil jsem zavolat kámoši Vojtovi a ten nadšeně souhlasil. Rozhodnuto,plánování může začít.Jelikož je doba covidová tak dle semaforu do Rakouska můžeme. Očkování dokončím 5.7. a odjezd je 7.7. tak nám to vychází. Máme v plánu jen Rakousko a kousíček Německa. Jelikož je doba jaká je ,tak jsme se rozhodli kempy zarezervovat předem. V plánu byl na první noc kemp v Německu. Nastal problém,nebudu 7 dni po druhem očkování ,tak mě neubytují. Naštěstí v Rakousku jim to nevadilo. Tak trasa po Rakouských Alpách naplánována, kempy zamluveny. Teď už jen čekat na den D.

Den první: vyrážíme z Brna kolem 7 ráno a nabíráme směr Rakousko,plán je nejet vůbec po žádné dálnici, což jsme zvládli. Jelikož jsem Alpy viděl jen v zimě a Rakouská jezera nikdy, tak při příjezdu k horám a malebným jezerům mám pod helmou rohlík od ucha k uchu. :-)

 

Cestou bylo zamračeno,ale nepšelo. Čím jsme byli blíže k horám ,tím víc svítilo slunce a to byla paráda. Za Bad Ischlem se začínal ozývat hlad, tak jsme zastavili u jezera Wolfgangsee a jako správní češi jsme vybalili doma dělané řízky a kochali se okolní přírodou.Po jídle jsme vyrazili na další cestu.

Přejeli jsme do Německa a vydali se na horskou silnici Rossfeldstrase s cenou mýta 5eur. Z vyhlídky a vrcholu byl krásný výhled na Alpy a Orlí Hnízdo.Chtěli jsme Orlí Hnízdo navštívit, ale bohužel jsme už časově nestíhali,tak jsme silničkama uháněli směr Rakousko a město Lofer kde jsme měli objednaný kemp (po cestě je spousta dobytka tak pozor,Vojta hlásí v komunikátoru, bacha kobylince na silnici a jedno vzal tak dobře zadním kolem, že to odletělo přímo na mou helmu,to nechceš :-D ).

Po příjezdu do Loferu jsme našli náš kemp Grubhof. Na recepci pohoda a cena 24eur. Postavili jsme stany,dali sprchu a šli po cca 490km na zasloužené jídlo. Byli jsme utavení ,tak jsme chtěli dát jídlo, jedno chmelové a že jdeme spát, no jo pán bůh míní a Slováci mění :-) . U jídla jsme zjistili že kemp patří nějakému Slovákovi a vedle u stolu seděli jeho udržbáři, jak jinak Slováci. Zakecali jsme se s nimi a najednou na stole začínali přistávat panáky, je pravda, že jsme je 3x varovali, že jsme z Moravy, nebylo to nic platné. No jak chtěli chlapci, my byli v pohodě a bratry slovenské jsme opili jak zákon káže.

Den druhý: Ráno hned jak jsme kolem 7 ráno vylezli ze stanů, tak bylo jasné, že bude nádherný den. Sluníčko svítilo, tak rychle na snídani,kávu a vyrážíme směr Grossglockner. První cíl dnešního dne je jezero a město Zell am See. Tam byl člověk dřív než se stačil zapotit.Město bylo celkem průjezné a dojeli jsme skoro až k jezeru. Lidi to je krása. Čuměl jsem jak puk :-)

Po krátké kochačce a zmrzlině jedeme tankovat a hurá na vrchol! Už při příjezdu k mýtnici Vás ten pohled na majestátní hory uchvátí. Po zaplacení mýtného 28eur (celkem darda) jsme se vydali vzhůru, a s pár kochacíma zastávkama jsme dorazili na vrchol. Konečně jsem tady! X.krát jsme viděl videa motorkářů jak zdolávají Grossglockner a záviděl, teď se sen splnil. Obloha vymetená, tak výhled jak z pohádky. Na vyhlídce jsme se posilnili gulášouvou polévkou a nealko pivkem ( myslím že to bylo za 5eur, což je pohoda). Po posilnění a pokochání jsem si musel koupit tričko za 20eur a vydali jsme se dolů na druhou stranu, jedna zastávka na koulovačku a nabrali směr Millstat kde jsme měli zamluvený kemp na další noc. Do kempu jsme dorazili na klídek. Byl to kemp Brunner a upřímně nedoporučuji. Cena 35eur!! Je to kemp spíš pro karavany než pro stany, chyba plánování, sprchy daleko, restaurace žádná. Jediné co bylo super, byla koupačka v jezeře. Po vykoupání a malém slunění jsme se rozhodli (nebo spíš žaludky rozhodli) , že jdeme do městečka na jídlo. První restaurace, tak jsme zapadli, no obsluha hrůza a po hodině čekání na objednané jídlo jsme to vzdali a šli o dům dál. O 400m dál byla obyčejná pizzerie, tak jsme se konečně najedli. Po cestě do kempu jsme nakoupili v malém marketu poslední tvrdé pečivo a něco k tomu na snídani a šli spát. Krásný den a najeto cca 270km

Den třetí:Ráno opět azuro, no super, radost veliká. Dnes je v plánu Dachstein. Ale po kouknutí na net vidíme že Slovinsko, už je na covidmapě zelené = to je výzva. Tak měníme plány a je rozhodnuto, koukneme do Slovinska. Tam jsem ještě taky nikdy nebyl. Nabíráme směr Villach, kde tankujeme, dáváme kávu a hrneme to přes kopec do Slovinska. Jakmile tam vjíždíme tak koukám jak vrána, tolik odstímů zelené jsem snad nikdy neviděl. Bereme to směr Kranskja Gora a pak nahorů na Vršič. Wau to bylo zatáček, jen ty vracečky z kostek... ještě, že nepršelo (myslel jsem si, že nenaučili finišer zatáčet :-D ).

Po kochání na vrcholu jsme se vydali na druhou stranu dolů a jeli podél řeky Soči. To je krásná barva řeky, ale ta teplota :-). Chtěli jsme odbočit na Bovec a nakonec se rozhodli zdolat Mangart. To se, ale nepovedlo. Mangart byl po bouři a popadaných stromech uzavřen. Tak jsme to vzali skrz Itálii a Tarvisio a zase se stočili do Slovinska na Bled. Po cestě jsme si udělali malou zastávku na občerstvení a dali si místní zákusek "Kremna rezina". Po příjezdu do Bledu jsme vyjeli k místnímu hradu, kde je úžasný výhled na jezero. Vstup byl tuším 13eur a parkovné 2eura. Na parkovišti po návštěvě hradu bylo fakt horko, tak jsme stáhli kalhoty po boty, ať vyvětráme a zrovna přijel zájezd s autobusem, čuměli na nás jak na exsoty, no co, co,větrat se musí :-D .

Z Bledu jsme se vydali na Tržič a Rakousko směr Klagerfurt. Cesta od Tržiče je taky super. Krásný zatáčky. Na hranici s Rakouskem jsme se museli prokázat certifikátem o očkování. V Rakousku jsme jeli do městečka Murau, kde jsme měli zamluvený kemp na poslední noc. Do kempu jsme dorazili zhruba kolem 18 hodiny. Kemp Olachgut je pohodovej, malej, rodinej kempík. Cena 15eur byla super. Po příjedu klasika, postavit stany, dát sprchu a hurá na jídlo a pivo. U pivečka jsme se seznámili s dalšíma dvěma dvojicemi českých motorkářů co tam byli na noc. Servírky jsme se ptali do kolika má otevřeno: prý "dokud jsou lidi..." , této věty potom asi litovala. Když se potká super parta, tak se dobře pije. Celej kemp spal a my to táhli asi do jedné do rána. No jo češi a pivo :-) Dnes najeto cca 270km

Den čtvrtý: Ráno vstávačka, balení, snídaně a nabrat směr domov. Jeli jsme na Mariazel-Annaberg, kde byli taky dobrý točky a potom na St. Polten. Tam Vojta zahučel 20eur za jízdu na oranžovou a jinak už jen skoro nudná cesta domů.

Tož to je konec mého prvního psaní. Jestli jste dočetli až sem, tak klobouk dolů :-))) No a příští rok.... Slovinsko je tak krásné, že už mám trasu kolem Slovinska na 5 dní, už aby zima skončila a já mohl vyrazit. Kolama dolů bando.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (25x):
Motokatalog.cz


TOPlist