S MZtou na Faaker See

Když jsem si ráno šel uvařit čínskou polévku, zastavil mě jeden motorkář a dali jsme se do řeči. Dříve sedlal jak MZ 150, tak i 250, tak jsme probrali motorky a cestování. Pak jsem si udělal polévku, sbalil se a jel k vrátnici zaplatit.

U vrátnice byla závora a přes okna byly rolety, tak jsem jel k druhé vrátnici. Ta byla taky zavřená, ale závora byla nahoře, tak jsem projel. Chvíli tam čekal, zda mi nikdo nevynadá, že jsem nezaplatil, ale protože se nic nedělo, tak jsem nasedl na motorku a jel.

Výjezdová cesta mě ovšem navedla zpět k první recepci, ale z druhé strany a tam jsem viděl, že je recepce otevřená. Tak jsem zastavil a zaplatil ubytování takové pěkné mladé slečně, která tam zřejmě začínala, takže s počítačem a jejich programem moc neuměla.

Vyrazil jsem na poslední část své cesty. Sluníčko svítilo a byl malý provoz, takže se jelo pěkně. První zastávku jsem udělal u jednoho rybníka, kde jsem jednou musel zastavit autem, když mi cestou z výfuku upadla lambda sonda, kterou jsem tam potom různě přivazoval drátem, abych dojel a auto neřvalo jak bez výfuku.

Chvíli jsem tam odpočíval, pak jsem si vzpomněl, že s sebou vezu foukací harmoniku, tak jsem si zahrál pár písniček, nasvačil se a pokračoval v jízdě.

Na křižovatce Jindřichův Hradec, Veselí nad Lužnicí, Týn nad Vltavou a Tábor jsem zjistil, že nemůžu pokračovat rovně na Týn, protože tam je objížďka, tak jsem poslechl GPS a vzal to přes Tábor. Což nebyla moc příjemná cesta. Bylo to po hlavní rušné silnici a GPS mě navedla prostředkem Tábora, kde byly kolony a semafory.

Pokračoval jsem dál na Milevsko a další přestávku udělal po přejetí mostu přes Orlickou přehradu. Tam jsem snědl většinu svých zbytků zásob a pokračoval.

Asi po deseti kilometrech jsem dorazil k malé odbočce, kam šipka ukazovala na nějaký pomník u městečka Lety. Vzpomněl jsem si, že tak nějak se jmenoval i pomník cikánskému táboru z druhé světové války. Tak jsem tam zatočil, že se podívám, co to je.

Bylo to opravdu ono. Stály tam tři dřevěné boudy, v jedné byly tabule s textem popisujícím historii příchodu cikánů do Čech a do Evropy, pak tam byla historie tábora a různé kopie dopisů a podobných písemností.

Z textu mě nejvíc zaujal tento text (cituji):

Císařové a čeští králové Ferdinand I. (1526-1564) a Leopold I. (1657-1705) vydali dekrety o vypovídání Romů ze země, včetně trestů, přičemž Leopoldův prohlašoval Romy za psance postavené mimo zákon. Pořádaly se na ně štvanice, kdokoli je mohl beztrestně zabít jako škodnou zvěř. Chycení muži byli popravování, ženám a větším dětem uřezávali při prvním zadržení jedno ucho nebo jeho část.

Jelikož je blízko tohoto pomníku prasečák, tak tam dost smrděly výkaly. Nějak se mi tam začalo také chtít jít na záchod. Ale místní záchod byl za 5 Kč. Tak jsem odjel po příjezdové cestě dostatečně daleko od pomníku a zalezl si do lesa vykonat potřebu. Po vykonání potřeby jsem nasedl na motorku a upaloval směr Rožmitál pod Třemšínem.

Když jsem ovšem najel na hlavní silnici, tak motorka začala ztrácet výkon, až netáhla vůbec a já pomalu zastavoval. Přemýšlel jsem, co se mohlo stát, jestli náhodou nějaký duch mrtvého cikána není naštvaný, že jsem se vykadil v lese u jejich pomníku. Než ovšem motorka zastavila úplně, tak mě napadlo přepnout na rezervu. Motorka se po chvíli chytla a jela zas normálně dál. Pohledem na tachometr mi došlo, že od posledního natankování jsem ujel asi 260 Km, tudíž není divu, že už nemám moc benzínu. Dojel jsem k nejbližší benzínce, která byla samozřejmě drahá jak čert. Vzal jsem tam jen pět litrů na dojetí domů.

Před návratem domů jsem se stavil ještě na Hájovně na Dědku v Brdských lesích, kde budu v létě dělat pomocníka na dětském táboře. Porozhlédl jsem se tam, co se z minulého léta změnilo, dojedl zbytek jídla, co jsem měl a pokračoval na Plzeň.

Zbytek cesty už byl v klidu. Před Plzní jsem najel na dálnici a Plzeň objel po dálničním obchvatu a sjel těsně před Nýřany. Přijel do garáže a začal vybalovat motorku. Než jsem vše vybalil, tak začalo pořádně pršet. Říkal jsem si, že jsem to tak akorát stihnul.

Za celou cestu jsem najel 1264,5 Km, propálil 50 litrů benzinu (což je spotřeba asi 4 litry na 100 Km). Jediné, co mě u motorky ke konci cesty zlobilo, byla startovací páka, které se začala zasekávat taková ta poslední část na nohu (nešla vyklopit), takže jsem s ní vždycky před nastartováním zápasil, ale myslím, že bude stačit ji namazat a bude zase chodit, jak má. Jinak šlapala MZta krásně a po příjezdu domů se jí tachometr zastavil těsně před 50.000 Km.

Dnes najeto: 262 km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE