reline_unor



Cesta po Evropě + Faro 2005

Kapitoly článku

Trasa 15: AND, F - 25. 7. 2005


Andora, Pas de la Casa, Ur, Prades, Perpignan, Narbone, Béziers, Agde Slyšel jsem, že v Andoře je všechno podstatně levnější. Také proto ta delší pauza, abychom se mohli podívat po obchodech a tak. Pro kuřáky je tu možnost levně dokoupit zásoby i co se týká alkoholu. Mě osobně nejvíc zajímaly motoobchody, kde jsem výrazné slevy nějak nepocítil. Vyjde mě to nastejno, když o Vánocích pojedu do Louise. Benzín tam stál asi o 40 Centů míň než ve Francii.



Opouštíme tedy Andoru s pocitem nádherné krajiny a zatím pro mě nejvýše položené místo, kde jsem na motorce vyjel. Pokračujeme směrem na francouzské pobřeží, abychom si užili zase trochu moře. Při opuštění posledních vrcholků Pyrenejí nás zastihla pořádná mlha. Když pořádná, tak se k tomu přidal i velmi otravný a studený déšť, naštěstí se to u moře rozfoukalo. Hledáme kemp v Agde, protože vím, že je tam větší vodní park. Tak si půjdeme trochu zařádit. (kemp Les Sabcettes: 55 EUR/2noci, 3oso, 2stan, 2moto, vstupné do vodního parku 21 EUR/osobu)

Trasa 16: F - 27. 7. 2005


Agde, Millau, Marvejols, St.Flour, Clermont-Ferrand, Roanne, Poulily sous Charlieu

Jsme pouze 100 km od Millau, kde je nejvyšší most v Evropě, tak jsme se rozhodli, že tam zajedeme. Z netu jsem věděl, že se tam platí nějaké to mýtné, to mi ale vůbec nevadilo. Nakonec prožitek z jízdy po mostě vůbec nenaplnil moje představy. Samozřejmě, že na mostě nesmíte zastavit, tak jsme udělali jen pár fotek před mostem a za ním. Na něm je jakékoli foto zbytečné, protože celý most lemují vysoké mantinely s ohnutého plexiskla, takže se nemůžete podívat do hloubky pod mostem. Poplatek byl
3,20 EUR za moto. Dál pokračujeme po dálnici a sjíždíme až u Clermont-Ferrand.


Ono když jsem si přečetl před cestou pár cestopisů, tak jsem přemýšlel jak se Francii co nejvíc vyhnout. Nikdo se tam s vámi prý nebude bavit jinak než francouzsky, němčinu tam nesnáší, cesty jsou špatně značené. Rád bych napsal, že jsem se v celé Francii (vlastně v celé západní Evropě) nepotkal s žádným nacionalizmem. Všude se k nám chovali jako bychom byli jejich rodina. Měl jsem pocit, že Čechy mají rádi. Převážně jsme mluvili německy. Také přesné označení všech míst z té dané křižovatky nás naváděli bez sebemenších problémů. Zabloudit na takových cestách může pouze ten, co neumí číst. Kdybych to věděl dřív, tak dálnice vůbec nevyužívám. (kemp Municipal: 8 EUR/noc, 3oso, 2stan, 2moto)

Trasa 17: F, D - 28.7.2005


Pouilly sous Charlieu, Paray-le-Monial, Montecau-les-Mines, Halon-les-Saone, Besancon, Mulhouse, Freiburg, Herbolzheim Dálnice v Německu jsou zadarmo a také proto to tam tak vypadá. Tolik kamionů jsem ještě neviděl. Zácpy jsem ani nepočítal, dá se říct, že byly u každého sjezdu z dálnice. Perfektní je na tom to, že motorka projede opravdu všude. Buď po středové čáře nebo krajnici, prostě ani jednou jsme nestáli. Teda pokud vám do cesty najednou nevjede nějaký němec a rozčiluje se, že když nemůže on tak vy taky ne. Někteří řidiči jsou holt divní. Je to nejhorší úsek, který jsem na dovolené jel, příště pojedu pouze po okrskách. Zato kempy v Německu jsou super. V pohodě jsme si domluvili cenu a v restauraci jsem se najedl jako nikde jinde ve světě. (kemp Her Bolzneim: 21 EUR/noc, 3oso, 2moto, 2stan)

Trasa 18: D, CZ - 29. 7. 2005


Herbolzheim, Offenburg, Karlsruhe, Heilbronn, Nürnberg, Plzeň Ráno se probouzíme za zvuku lahodícím mému uchu. Přímo před námi se Švýcarská rodinka chystala k odjezdu. Člověk jen žasne a trošku doufá, že snad jednou si to bude moci dovolit taky. Myslím, že začnu šetřit, ale bude mi to trvat asi hodně dlouho.


Najíždíme na dálnici ať jsme co nejrychleji doma. Je to hrůza, na cestě je to samý kamion a zase ty nekončící zácpy. Konečně jsme už jenom 100 km od hranic. Zastavujeme na poslední benzínce a po rozmluvě, že nám to zase tolik nežere, tak to musí přece vydržet až k nám. Přiznávám, byl jsem naivní. Sice jsem to pouze lechtal (tak kolem 100), 20 km před čárou XJ došel benzín. Naštěstí Vodník měl v Africe ještě nějaké to deci, tak vzal „petku“ a mazal se poptat do nejbližší vesnice, jestli by někdo neměl trošku benzínu.

Němci jsou fakt velmi ochotní tak netrvalo dlouho a po 25 dnech jsme opět doma v ČR. Jaké krásné překvapení, když konečně doma nás přivítá snad největší seskupení policajtů co sem kdy viděl. Na Tachovsku se totiž konala technoparty. Tak jsme pod policejním dohledem jeli až k Plzni, kde jsem byl domluvený s Vodníkem na noclehu. Přece je to k nám na Valachy trošku z ruky. Ráno 30. 7. 2005 jsme vyrazili z Plzně a na oběd jsme byli doma ve Valašském Meziříčí.

Nějaké to malé shrnutí:


  • cesta trvala 26 dní
  • dlouhá byla 8850km
  • spotřebované palivo 576 l, což je 6,5 l/100km
  • za celou dobu jsem dolil pouze 1 l oleje
  • Finance:


  • benzín nás stál 20 750Kč ( platba kartou )
  • dálniční poplatky 5 000Kč ( 166 EUR )
  • kempy stály 12 300Kč ( 410 EUR )
  • vstupné do Fára+vodního parku 3 360Kč ( 112 EUR )
  • restaurace, nákup potravin a různých věcí ( většinou kravin )20 040Kč ( 668 EUR )
  • Celkem 61 450Kč (1356 EUR ) Dovolená na 26 dní (s plnou penzí), pro jeden manželský motorkářský pár.

    Velký dík patří mé ženě (nenajde se moc lidí, kteří mají takovou toleranci), Leovi že to i při svých problémech nevzdal,Vodníkovi za skvělou náladu, kterou vytvářel po celou cestu a servisu protože motorka neměla chybu. Jo a partě chlapíků s Fara za výborně odvedenou práci.

    Informace o redaktorovi

    Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

    Kapitoly článku

    Jak se Vám líbil tento článek?
    Hodnocení (16x):
    Motokatalog.cz


    TOPlist