Nordkapp: tam, kde slunce nezapadá.
Text: petrho | Zveřejněno: 3.2.2013 | Zobrazeno: 63 383x
Kapitoly článku
Při cestě do Skandinávie doporučuji teplé oblečení, ideální je s odepínací membránou a zimní vložkou. Je třeba být připraven na velké horko stejně jako na nepříjemnou zimu.
Každý nemusí mít stejné štěstí na počasí jako já, proto doporučuji kvalitní nepromok a teplé rukavice s membránou.
Kempování volně v přírodě je ve Skandinávii naprosto běžné a hojně využívané. Jistá omezení platí jen v blízkosti soukromého pozemku, kdy je potřeba souhlas majitele. Nesetkal jsem se ale s tím, že by mě někdo odněkud vyhazoval, přestože jsem si mnohdy nebyl zcela jist, zda je pozemek soukromý či nikoliv.
Ke koupání lze využít převážně na jihu země čerpacích stanic vybavených sprchami nebo kempů, kde není problém po domluvě s obsluhou a mírném poplatku sprchy používat, aniž by byl člověk v kempu ubytován. A jezer a řek je na severu víc než dost.
Skoro u každé benzinky je kohoutek na pitnou vodu a lidé na cestách je běžně využívají. Není třeba za vodu utrácet peníze.
Silnice jsou opravdu kvalitní, jen s poněkud hrubým povrchem, což způsobuje o trochu větší úbytek materiálu na pneumatikách. Rozhodně proto doporučuji před cestou pneu nové, ideálně dvousměsové, s tvrdší střední částí.
Pokud na Lofotech nevyjde počasí, vřele doporučuji počkat, dokud se alespoň trochu neumoudří. Často se tam mění, proto se domnívám, že jeden nebo dva dny čekání nikoho nezabijí. Odměnou vám budou pohledy, na které nikdy nezapomenete.
Ceny jsou ve Skandinávii vysoké, obzvláště pak v Norsku. Existují tam obchody Rema 1000, které jsou levnější. Průměrná cena litru benzinu byla ve Švédsku 43,80 Kč a v Norsku 50,70. K placení jsem využíval převážně embosované platební karty Visa se kterou nebyl jediný problém, ani u osamělých čerpacích stanic. Mimo jiné, platba kartou je vždy trapně jednoduchá, chvilková záležitost a nechápu, proč to u nás mnohdy tak dlouho trvá. Přesto je dobré mít s sebou i nějakou hotovost.
Existuje mnoho variant, jak se do Skandinávie dostat, všechny však vyjdou finančně velice podobně, jen časově se poněkud liší. Pro přehled uvádím ceny, které byly aktuální na přelomu června a července minulého roku. Trajekt z Rostocku do Trelleborgu stál 68 EUR, z Trelleborgu do Sassnitzu 570 SEK, což je přibližně stejné. Trajekt z Rostocku do dánského Gedseru pluje dvě hodiny a je sice o něco levnější, ne však o moc a je nutné počítat s částkou za benzin navíc a za poplatek za přejetí Öresundského mostu. Další možností je nejkratším trajektem z německého ostrova Fehmarn do dánského Rødbyhavnu. Přestože pluje jen 40 minut, jeho cena je poměrně vysoká a opět je nutno připočítat částku za benzin a most. Poslední možností je bez trajektu přes Dánsko. Cena za projetý benzin je zase o něco vyšší a nutno počítat s poplatkem za dva dlouhé mosty. Takže je potřeba zvážit, která trasa vám bude nejvíc vyhovovat, nicméně zaplatíte ve všech variantách téměř stejně.
Každý nemusí mít stejné štěstí na počasí jako já, proto doporučuji kvalitní nepromok a teplé rukavice s membránou.
Kempování volně v přírodě je ve Skandinávii naprosto běžné a hojně využívané. Jistá omezení platí jen v blízkosti soukromého pozemku, kdy je potřeba souhlas majitele. Nesetkal jsem se ale s tím, že by mě někdo odněkud vyhazoval, přestože jsem si mnohdy nebyl zcela jist, zda je pozemek soukromý či nikoliv.
Ke koupání lze využít převážně na jihu země čerpacích stanic vybavených sprchami nebo kempů, kde není problém po domluvě s obsluhou a mírném poplatku sprchy používat, aniž by byl člověk v kempu ubytován. A jezer a řek je na severu víc než dost.
Skoro u každé benzinky je kohoutek na pitnou vodu a lidé na cestách je běžně využívají. Není třeba za vodu utrácet peníze.
Silnice jsou opravdu kvalitní, jen s poněkud hrubým povrchem, což způsobuje o trochu větší úbytek materiálu na pneumatikách. Rozhodně proto doporučuji před cestou pneu nové, ideálně dvousměsové, s tvrdší střední částí.
Pokud na Lofotech nevyjde počasí, vřele doporučuji počkat, dokud se alespoň trochu neumoudří. Často se tam mění, proto se domnívám, že jeden nebo dva dny čekání nikoho nezabijí. Odměnou vám budou pohledy, na které nikdy nezapomenete.
Ceny jsou ve Skandinávii vysoké, obzvláště pak v Norsku. Existují tam obchody Rema 1000, které jsou levnější. Průměrná cena litru benzinu byla ve Švédsku 43,80 Kč a v Norsku 50,70. K placení jsem využíval převážně embosované platební karty Visa se kterou nebyl jediný problém, ani u osamělých čerpacích stanic. Mimo jiné, platba kartou je vždy trapně jednoduchá, chvilková záležitost a nechápu, proč to u nás mnohdy tak dlouho trvá. Přesto je dobré mít s sebou i nějakou hotovost.
Existuje mnoho variant, jak se do Skandinávie dostat, všechny však vyjdou finančně velice podobně, jen časově se poněkud liší. Pro přehled uvádím ceny, které byly aktuální na přelomu června a července minulého roku. Trajekt z Rostocku do Trelleborgu stál 68 EUR, z Trelleborgu do Sassnitzu 570 SEK, což je přibližně stejné. Trajekt z Rostocku do dánského Gedseru pluje dvě hodiny a je sice o něco levnější, ne však o moc a je nutné počítat s částkou za benzin navíc a za poplatek za přejetí Öresundského mostu. Další možností je nejkratším trajektem z německého ostrova Fehmarn do dánského Rødbyhavnu. Přestože pluje jen 40 minut, jeho cena je poměrně vysoká a opět je nutno připočítat částku za benzin a most. Poslední možností je bez trajektu přes Dánsko. Cena za projetý benzin je zase o něco vyšší a nutno počítat s poplatkem za dva dlouhé mosty. Takže je potřeba zvážit, která trasa vám bude nejvíc vyhovovat, nicméně zaplatíte ve všech variantách téměř stejně.
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?