Nordkapp na bavorských GS

13.den,26.7.2012,čtvrtek.Alta-Lulea - Nekonečné lesy

Ráno je zataženo,ale neprší.Tankujeme v Altě a míříme do vnitrozemí na Kautokeino.Asi 30 km stoupáme proti proudu řeky,pěkné kaskády.Pak následuje v podstatě po zbytek dne cesta nekonečnými lesy dlouhými rovinkami.Po 140 km jsme v Kautokeinu.Pavel se už docela kroutil,stejně tak i Barča,trošku jsem to přepískl,uznávám,pauzu jsme si mezitím mohli dát.
Následuje úsek,kde jsme v našem pruhu nepotkali auto snad 60 km.Jsme ve Finsku.Pokračujeme na jihovýchod.Na velké řece na hranici Finska se Švédskem máme delší pauzu.Vaříme kafé a polévku,jako vždy.Pořád tisíce a tisíce stromů.Občas brzdíme kvůli losům a sobům,zkoušíme je fotit.
Následuje asi 14-kilometrový úsek,na kterém probíha rekonstrukce.Ale jak!U nás by silnici prostě zavřeli,jsou zde šutry velké jako pěst.Naštěstí,mám jisté offroad zkušenosti,takže když jde přední kolo do pádu,přídávám plyn.Bylo to vysloveně nebezpečné!Rozbít si hubu o šutry a asfalt nebyl zrovna můj sen...Pavel to řeší spíše jízdou krokem,ale zvládli jsme to,uff...
Začínám být nervózní kvůli palivu,dojezd zbývá 20 km.U Overkalixu benzinka není,Pavel tvrdí,že další benzinka je pár km.Přijíždíme ,ale je pouze pro náklaďáky,mají jenom naftu a je stejně zavřená.Dojezd mám 8 km.Jedeme zpátky do Overkalixu.Zbývá dojezd 2 km,když tankuji.Naštěstí automat na kartu funguje.
Síly ubývají.Dosáhli jsme Botinského zálivu.Řešíme kemp v Lulea.Chatky volné nejsou,tak poprvé stavíme stany.Jde to,je pěkně a teplo.Jsme chvilku na pláži.Polykáme pivo se slivkou.Opět jenom na chuť.Dnes to byla solidní porce kilometru přes lesy,od Atlantiku po Botinský záliv.

636 km

14.den,27.7.2012,pátek.Lulea-Sundsvall - Nudné cestování

Ráno jsem se vzbudil vyspán do růžova.Rameno je na tom taky o dost lépe.Balení outdoor je dlouhé,obzvlášť Pavel se s tím hodně pere.Je krásně,slunečno,teplo,20 stupňů.Vyrážíme až v 11:30!
Směr E4 na jih podél pobřeží.Kam až to pujde,snad až do Sundsvall.
Silnice je po 300 km pořád stejná.Lesy kolem,střídají se pravidelně dva pruhy s jedním,spíše než odpočívadla jenom asfaltové plochy těsně u pruhu,často křižovatky se stacionárními radary.Jeden mě blýsknul,když jsem jel na sedumdesátce kilčem a dokončoval předjíždění přes plnou:-D.Města velice zřídka.Predjíždíme kolonu starých citroenů kachna,kterou jsme potkali kousek od Severního Mysu,zpomaluji a ukazuji jim nálepku Nordkapp na mé nádrži.Pochopili a usmívají se.Lídr to ostatním vzkazuje vysílačkou.Další pauza,pak bokem opět vidíme stojící citroeny,mávají nám.Všímám si velkého množství chopperů a cruiserů,všímáme si billboard o velkém srazu ve Sundsvall.Od města Umea je krajina mnohem hezčí.Stoupání,kopečky,řeky a jezera.Je už půl sedmé.První kemp je plně obsazen.Až za Sundsvallem je kemp s volnou chatkou pro dva.Pavel řeší stan,který nakonec nestaví,ani neplatí a přespí u nás na karimatce.
Opět si dávámAdventure Menu.Začíná mi lézt krkem.Barča je dost K.O.,já taky cítím únavu.
Pavla znepokojuje únik oleje někde u olejového čerpadla.Naštěstí je jenom minimální.
Nálada celkem pod psa,přitom bylo krásné počasí.Polévka na vařiči,pijeme pivko.

536 km.

15.den,28.7.2012,sobota.Sundsvall-Stockholm -  Švédská metropole

Ráno se koná velice chutná snídaně.Extrémně rychle sbaleni,samozřejmě oproti včerejšku,vyrážíme v 9:50.
Na pravém uchu už mám solidní puchýř od přilby.O 2 dny zjistím,že odtlak způsobuje sluchátko Intercomu,který stejně nepoužívám.
Cesta je opět trošku fádní.U pauzy na benzince sledujeme nějaké dva motorkáře.S Pavlem se dohadujeme,zda jsou to chlapi,ale byly to asi fakt ženské.Velice se oteplilo,teplota je 28 stupňů a slunečno.Jedeme kolem Upsaly a do Stockholmu přijíždíme ve tři,rovnou do kempu.Na recepci na mě ošklivě čumí jeden starší chlápek,který je ve frontě přede mnou.Takový nasraný Sean Connery.Stavíme podruhé a naposled stan.
Vedle nás jsou nějací motorkáři a kousek dál  parkují svoje BMW,GS šestpade a dvanáctku, staré tlusté ošklivé Angličanky.Dávám s nima řeč.Říkají,že již  byly na motorkách v Jižní Americe.
Oblékáme pouze džíny a jedeme do centra.Stockholm je velké a pěkné město,připomíná v mnohém Prahu.Dlouhá procházka.Na oběd se stavujeme v Pizza Hut,kde si objednáme samozřejmě pizzu.Není nic moc.Pavel má žebírka a chrochtá blahem.Trošku závidíme..Mladý číšník si s náma povídá o Švédsku a o motorkách.Nemá o tom moc šajn.
Jinak v centru je spousta Arabů,asiatů a černochů,docela se tady musí aplikovat dost drog t podle různých ksichtů.V kempu jsme zpátky v půl deváté.Kupujeme a popíjíme pivka.Velice se mi líbí mnohé zde kempující karavany,spousta z nich veze motorky nebo skútry.A jdeme hajat do stanu.

417 km.

16.den,29.7.2012,neděle.Stockholm-Trelleborg - Dálnicemi k trajektu

Dnes šlo pouze o cestu do Trelleborgu.Pauzy na oddech a tankování například u jezera u Jonkopingu,kde nás motorek bylo více.Asi desetičlenný gang na Harley Davidson,kterým velel retro naháč ,asi Honda ze 70.let.Dále  dva italské  páry na Moto Guzzi Stelvio.
Začíná pršet,tak opět navlékáme nepromoky.U další pauzy prohodíme pár vět s majitelem nového Triumphu Explorer.Nemůže si svoje nové enduro vynachválit,taky se nám moc líbí.Za dalších 120 km nepromoky sundáváme.Na dálnici v protisměru jsem si všiml zásahu policie proti nějaké arabské rodince v autě,proto ta dlouhá kolona.
Přijíždíme do Trelleborgu,kupujeme trajekt,tentokrát přes TT Line.Pár hodin čekáme na naší loď s jménem Huckleberry Finn.Spolu s náma je tu dost mašin,pár kousků starších cesťáků Kawasaki 1300 se sajdama,už zmíněný týpek s Triumphem Explorerem,zánovní báwo dvanáctka edvenčr a další.
Smutně zjišťuji,že mi můj mobil  nejde zapnout.Mám ho jenom rok.Nezodpovědně jsem ho nechal v boční kapse ve stanu a vlhkost asi udělala své.Nálada v prdeli.Konečně se naloďujeme.Na palubě se plácneme přes kapsu a dáváme si pořádnou večeři.Tentokrát spíme na podlaze na karimatkách o něco pohodlněji.

Pavel:

S Bárou jsem vyrazil na trajektu do duty free schopu, utratit poslední drobné. Bára zjistila, jak jsou vychytralí, u voňavek za relativně dobrou cenu měli velký tester, ale balení je o 1/3 menší, takže cena už tak výhodná nebyla.

640 km.

17.den,30.7.2012,pondělí.Rostock-Schwaan - Celodenní pařba

Přesouváme se z Rostocku opět do Schwaanu za našimi hostiteli.Eliška je samozřejmě v práci,ale Honzík nás ráno v půl osmé vítá.Je tady taky jeho maminka.Hned si dáváme slivovici a nějaké to pívo.Pamatuji si rozhovor s německým instalatérem kvůli rozbité myčce nádobí.Prý se pak ptal,jestli Češi vždy tak  nehorázně chlastají.Po naskočení nějakého toho promile mě zachraňuje dvouhodinový  odpolední spánek.Ale pak se do toho znovu dostaneme.Eliška je už taky doma.Grilujeme,pijeme pivečka.Bezva odvaz,fakt pařba jako kráva.

40 km.

18.den,31.7.2012,úterý.Schwaan-Doksy - Deutsche Autobahn,Berlín a Česká republika

Kolem desáté vyjíždíme ze Schwaanu.Únava z předešlé kalby,nezáživná dálnice.Počasí naštěstí supr.V Berlíně se nejdříve stavujeme v Giga Store Louis.Kupuji si dvoje rukavice.Pavel nový nepromok.Poté se mrkneme do prodejny BMW a ještě musíme přece vidět centrum.Parkujeme blízko Brandenburské brány,procházka po Unter den Linden a u samotné brány.
Barče není nejlíp.V bistru si dávame menší občerstvení.Pak mi navigace udělala příšerný kiks,vedla nás přes katastrofálně ucpané centrum a objížďky.Je dusno a určitě se to našim motorům moc nelíbilo.Pokračujeme dále po dálnici,u Cottbusu odbočujeme okreskama k České Republice.Pak se to Pavlovi nezdá,ujímá se vedení a jeho trasa nám cestu prodlužuje o 20 km...
Jsme v našem Čechistánu.Pekelné doly jsou zavřené,až pak si uvědomujeme,že není víkend.Nojo,ta dovolená.Jsme hodně utahaní a zapadá slunce,je 20:45.U Mimoně si dáváme chutné jídlo v restauraci v penzionu.Bohužel mají všechny pokoje obsazeny.Náhodně vybíráme podle navigace penzion v Doksech u Máchova jezera.Přes internet zjišťuji telefon,Pavel to zařídí a v penzionu nás budou čekat.Noční jízda,s dalším tankováním a v deset jsme na místě.V knajpě s podguráženými štamgasty si dáváme svijanské pivo.Ptají se nás odkuď jedeme.Když slyší,že ze severu Norska,jenom kroutí hlavou.Na pokoj kupujeme ještě tři plzničky,dopíjíme na terase a jdeme spinkat.Pavel říká,že je svěží.My tedy fakt ne.

547 km.

19.den,1.8.2012,středa - Rozloučení a návrat

Poslední den naší skvělé motodovolené.Snídaně v penzionu nebyla zrovna s michelinskou hvězdou,obzvlášť Pavel prská nad pokaženou smaženicí..Poslední krát se sbalíme a v deset míříme na východ.Přes Mladou Boleslav jedeme na oběd do středověké knajpy v Dětenicích u Jičína.Přes Hradec Králové pokračujeme  k naší poslední společné pauze,k benzince na Šedivci u Žamberka. Finální foto na konec a loučíme se.Pavel odbočuje k Dolní Čermné.Však se brzo uvidíme kvůli fotkám a videu.Kolem čtvrté odpoledne jsme doma v Šumperku.Na tachometru BMW je údaj 43856 km.

223 km.

Celkově 7800 km.

Epilog

Po návratu cítíme oba značnou únavu.Barča měla dva dny vysokou teplotu,přes 39.Já jsem jel druhý den do nemocnice na rtg.Bylo mi potvrzena naštíplá klíční kost,ale již ve fázi hojení.Doteď-nyní píšu v říjnu 2012- rameno cítím.Možná jsem ho měl taky vykloubené.Znám to z highsideru v roce 2006.

Asi po měsíci mi přišel dopis z Norska kvůli výjezdu sanitky.Chtějí po mě cca 3500 NOK,za to,že ti pitomci nechtěli vidět kartičku pojištění EHIC.Poslal jsem jim tedy kopii onoho průkazu. A uvidím co s tím bude dál.
Z 21 kusů Adventure menu jsem jich domu přivezl 7.Barča je už prostě odmítala jíst,nedivím se.
Telefon jsem dal na reklamaci a bylo mi vyhověno.Byl kompletně vyměněn vnitřní obsah,včetně nového softwaru.
Dovolená nás vyšla pro oba zhruba na 65 tis.kč.Nepočítám v tom nové oblečení,textilní tašky a další drobnosti.Norsko je krásné,ale taky hodně drahé.
BMW jsem pak odvezl na servisní interval.Za celou dovolenou ani jedna jediná potíž.Servis v Renocaru Brno,trval dlouho,asi až 3 týdny,čekali na dodání speciálního šroubu u kardanu,který se jim podařilo ztrhnout.Ale motorka mi moc nechyběla.Pak jsem se na ní projel a zjistil,že báwo je silně návykové.Momentálně má  45600 km a budu brzo přezouvat na TKC 80 ať si užiju offroadový konec sezony.
Zpracoval jsem fotky a všechny videa do jednoho 4-dílného filmu.S výsledkem jsem spokojen.Trvalo to nějakou dobu,žádné extra efekty,ale koukat se na to snad dá.Pavel ho už zkouknul a líbil se mu.
Při psaní mi pomohl denník,který jsem si vedl na cestě,doporučuji.
Cesta na sever byla opravdu supr.To si uvědomuji až s odstupem.Sice počasí a zranění nebylo nejlepší ale mohlo být daleko hůře.Jedno vím jistě.Norsko musím někdy v budoucnu vidět znovu.Hlavně Lofoty,pohádková krajina,hned bych se tam vrátil.

Pavel:

Musím přiznat, že jsem měl před odjezdem obavy, jestli to zvládnu, jestli nezradí technika, samozřejmě obavy z nehody jsou vždy, třeba i za barákem, tady bylo vše umocněno tou vzdáleností. Po ujetí pár kilometrů ze mne vše spadlo a užíval jsem si, jen jsem měl občas výčitky, že jsem Norimu trochu brzdou, ale až na asi dva případy jsem se nenechal vyprovokovat a držel si své rozvážné tempo. Poznal jsem dva super lidi do nepohody, se smyslem pro srandu. Tady je na místě velký obdiv Barče s jakou pohodou a nadhledem celou výpravu zvládla. Já bych to určitě jako spolujezdec nedal, klobouk dolů. Oběma děkuji, že jste mě vzali do party.Norimu patří dík za plánování trasy, fotodokumentaci a super video, je to rozený vedoucí zájezdu.
Přípravě jsem věnoval maximální pozornost, od servisu motorky, pojistku jak na léčebné výlohy, tak i havarijní až po věci co s sebou, měl jsem tu výhodu, že jsem jel sám, tak jsem nemusel tolik řešit místo. Stejně se ukázalo, co všechno jsem vezl zbytečně. Osvědčil se mi seznam, který jsem asi měsíc doplňoval a upravoval. Při balení mi to velmi usnadnilo práci. Byl jsem mile překvapen o kvalitě oblečení Vanucci, odolné proti vodě (pouze při kratších přeháňkách) teplou vložku jsem ani nepoužil, stačilo nepromokavá vložka, která zároveň odolává větru. Boty jsem měl ošetřené lanolinem.
O krásách Norska už Nori napsal, také bych se tam ještě někdy podíval, ale jedna věc je přibývající věk a úbytek sil a druhá jsou finance, proto tady patří dík mé partnerce, že mi cestu umožnila.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE