Výlet do Němec na jedno odpoledne

Měl jsem k dispozici jen turistickou mapu Hřenska a hlavní trasu jsem si vytiskl z plánovače. Po 12té jsem to v jeden podzimní den v práci zabalil, sedl na Draka a hurá z Prahy na západ. Počítal jsem, že kolem šesté bych mohl být doma. První zastávka byla v Hřensku. Nafotil jsem jen pár fotek a uháněl dál na Bad Schandau.

To muzeum nejde přehlídnout. Mají výrobní fabriku hned vedle a v muzeu je v přízemí prodejna výrobního sortimentu, mimochodem nejdražší snad v celé Evropě. Ale co je podstatné, je tam taky prodejna náhradních dílů a tady je vcelku jedno, kolik ty díly stojí. Posledně, když jsem něco objednával, musel jsem to vzít přes internetový obchod na Slovensku. Ten jediný byl ochoten díly objednat, i tak to trvalo 3 měsíce.

Je tam zdokumentována historie firmy od začátků po současnost. Na zdi na foto je zakladatel Wernera Zeuke a vystavené první výrobky ještě ve velikosti O. Firma se pak jmenovala různě: Zeuke & Wegwerth KG, VEB Berliner TT-Bahnen, Berliner TT-Bahnen Zeuke GmbH, a různé kombinace až po současnou TILLIG Modellbahnen GmbH & Co. KG. Na dalších jsou modely od různých výrobců zhruba ze stejné doby. Americký Lionel, anglický Tri-ang, švýcarská Wesa, sovětské výrobky a samozřejmě němci Rokal, Mignon, Lytax, Löhmann.

V prodejně jsem vyzkoušel svoji angloněmčinu a docela s úspěchem. Například na otázku počtu kusů  „fünf Stück?" jsem vypálil „Yes, five stück" . Ale jinak jsme si porozuměli a já nakoupil, co jsem potřeboval.
Trochu jsem se zdržel a tak hurá do Drážďan. Tady nastal první problém. Těsně za Sebnitz jsem měl odbočit na silnici jiného čísla a ta byla napříč překopaná. Všichni tam odbočili a pak se spořádaně vraceli. Žádná značka Umleitung, dost divné v precizním Německu, a tak nemaje mapu, musel jsem improvizovat podle postavení slunce. Nejdřív na sever a jak jen to šlo zpět na západ, spíš jihozápad. Asi po 10 km se mi podařilo napojit se na správné číslo.
Další zádrhel byl v Drážďanech. Najednou koukám že jedu po špatné Straße a mířím do centra. Tam jsem nechtěl, nějak jsem si zapomněl poznamenat v kolik ten obchodník zavírá a prošvihnout bych to fakt nechtěl. Ono orientovat se tam jen podle vytištěné mapy (na černobílé tiskárně, bez brejlí a jen při zastavení na červenou) moc nejde. Tak opět orientace podle intuice. Mám přejet řeku a řeka teče v údolí, tudíž musím dolů z kopce. Na první dostatečně důležité křižovatce jsem odbočil a pak už to šlo dobře.
Nejdříve tedy byla rušná Straße včetně tramvají a autobusů, pak bez, dál po hlavní, která se změnila na vedlejší. Pak jen ulice bez označení, která končila slepou a byl jsem na místě. Pravé DDR sídliště. A tady byl poslední zádrhel, na zdi byl jen firemní box na poštu. Už jsem si říkal že budu muset použít telefon i když vím, že s mojí znalostí němčiny by výsledek byl nulový. Zamkl jsem Draka, že to obejdu a ono jo. Na druhé straně paneláku byl bazar. Tady jsem použil angloněmčinu už suverénně. „Ich kaufe your Artikell, Waggen Set. I am from Prag". Možná až moc suverénně, koukal jak vrána, ale nakonec pochopil, že jsem ten blázen z Prahy s přilbou v ruce, co si přijel pro tu krabičku osobně. Vagónový set byl super, ještě nerozbalený, za fakt dobrou cenu a navíc se už nějaký rok nevyrábí. Teprve po zaplacení se majitel bazaru zpamatoval a docela dobrou angličtinou poděkoval za obchod a popřál šťastnou cestu.Zpáteční cesta v pohodě, hned kousek za sídlištěm byl velký ukazatel na dálnici. Za chvíli jsem přejel hranici a dal si krátkou pauzu za Lovosicemi. Ty čtyři kruháky těsně za sebou jsou opravdu zážitek, obzvláště kamioňáci si to musí užívat. Čas utíkal dál a tak jsem opět vyrazil, nejkratší cestou, po dálnici. Teplota spadla na 20 stupňů a to vzducháči vyloženě vyhovuje. Jel jsem tak 110 km/hod a Drak předl jako kocour.Z cesty vyplynulo pár poznatků. Drak je prima motorka, navigace je nutnost a do Sebnitz pojedu znova.
Navigaci jsem zakoupil. Po přečtení několika fór, recenzí a ošmatání produktů, vyšla vítězně Garmin 1490. Klad je velký display, zápor absence jakéhokoliv zvukového výstupu, což starší typy měly. Nakonec mně přesvědčila doživotní aktualizace map. Ale to je moje soukromé stanovisko.
V Sebnitz mají od podzimu 2011 do 29.09 letošního roku výstavu zaměřenou na české dráhy a české modely. A že se jich za poslední dobu vyrojilo. Mimo to, zakoupené náhradní díly jsem téměř spotřeboval. Tak tedy znovu na jaře!