Cesta tam a zase zpátky - Jordánsko

Tomuto cestopisu předchází cestopis z cesty Praha - Sýrie, který se Vám objeví kliknutím na Sýrie, cestopis Cesta tam a zase zpátky. 
U nás nejen o této oblasti světa slýcháme většinou samé negativní a ne příliš optimistické věci. Jak to tak vypadá, svět zajímají pouze neštěstí, tragédie a příkoří. Ale to krásné, co dělá život životem, každodení radosti i strasti zůstávají jaksi bez zájmu médií. Lidi by měli cestovat, předešlo by se tím spoustě nedorozumnění, mylným názorům a chybám. Malá citace reklamního spotu: „ vlastní prožitek k nezaplacení, na všechno ostatní je (platební karta)“ opravdu platí. Úterý bylo ve znamení přesunu za Brownama do Petry v Jordánsku. Podle mapy to vypadalo na prima celodenní výlet, kolem 450km. Ve skutečnosti to byl trošku očistec - 720km, teplota kolem 35st. chvílema i 37st. Pak když to kleslo na 34st. bylo příjemné. Při 29st. bylo normálně chladno .... Zvláštní. Skoro celá cesta po dálnici. První tankování bylo vlastně už v Aleppu a bylo příjemné. Litr benzínu za necelých 17Kč. Hranice SYR / Jordan - v pohodě. Všichni příjemný, říkali co máme dělat. Potkali jsme tam partu asi 25 karavnů z Itálie,samý důchodci. A šňůru asi 150 taxíků, co ze Sýrie vozej do Jordánska všechno možný. Něco jako po revoluci u nás z německa. Zaplatili jsme pojištění na blouda asi 17Eur, vstupní poplatek asi 20Eur a víza asi 20Eur. Celkem dost, že? V Jordánsku je to daleko vyspělejší než v Sýrii. Hezčí baráky, novější auta, krámky, kavárny, a někde i alkohol. Jen se mi nezdaj uváděny vzdálenosti. Podle mapy a podle ukazatelů je všude blízko, ve skutečnosti to je dost daleko. Asi si to budeme muset zkontrolovat na počítadle. Večer jsme se potkali z Brownama v hotelu Moon Valley, do lednice naházeli 4 plzničky co vezeme už z Prahy a vydali se do víru večerního turistického místa Petra. 
Padly dvě lahvinky jordánského červeného vínka, pak jsme si dali šíšu a před spaním plzínku a morgana. Poprvé na dovolený nalitý jsme šli spát v 1 ráno. Bylo si o čem povídat .... No a teď jdeme na večeři a na šíšu , takže pokračování někdy, až zase najdeme počítač s připojením na net. Tentokráté to píšu střízlivej, tak to snad bude srozumitelnější čtení Petra - královské hrobky vytesané do skal staré asi 1600let. Vytesané mnohdy z jednoho kusu kamene, vlastně části skály. A rozměry? Tak třeba Tresury 39m vysoký a 21m široký. Z jednoho kusu šutru! Na první pohled to vypadá jako postavenej chrám s obrovskýma sloupama, ale on to je jeden šutr! Strávili jsme tu celý den, vyšlápli si na víc než hodinový výšlap k monastiru. Skoro až k mrakům odkud byl výhled na všechny strany. Celý ucaprtaný jsme si sedli na pivko do Cave baru - bar postavenej ve vykutaný jeskyni staré asi 1600let – Amstel za 6Eur tam chutnal znamenitě, dokonce v tu chvíli tak znamenitě, že jsme každej dali tři kousky …. 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE