Kterak jsme chtěli do Barcelony, aneb nakonec severní Itálie a po stopách Hannibala Lectera

8.den

Cesta z Pisy byla dobrá, při sjezdu z dálnice se opět marně snažím nějak přepnout mýtný automat na platbu motorky. Některé automaty tuto nabídku mají, ale dál se s tím nedá nic udělat. Zkoušíme mačkat tlačítko na obsluhu. Ozývá se nějaký otrávený italský týpek, který nám poléze sděluje  “inserire una carta di credito o contanti”,  po chvíli naší marné konverzace v angličtině nám sděluje anglicky “insert a credit card or cash”.  Když mi to říká popáté zvýšenou intonací hlasu, dochází mi trpělivost a do mikrofonu na něj zařvu velmi šťavnatou větu, která se týká stavu jeho mozkové kůry a související inteligence a vkládám kreditku, ať už jsem pryč. Zatímco Rakousko jsme přejeli na poplatcích za 5 Euro. Itálie nás stála celkem asi 70Euro. Trochu nepoměr.

Spravuju si chuť hned vzápětí při vjezdu do kopců pod Alpami, kde v lesích mezi horami brousíme v krásných zatáčkách. Nacházíme náš Penzion, ubytovává nás příjemná paní a my jdeme vyzkoušet bazén. Podotýkám, že pouze dvěma prsty. Bylo tam tak 15° nad nulou a voda neměla o nic víc. Krásná obec mezi horami, určitě příjemná na lesní náročné procházky. Mašina zamčená v garáži. Super. Jdeme večeřet.

9.den

Ráno po snídani vyjíždíme směr Heilingenblut, svítí sluníčko. Zastavujeme přímo u Grossglockneru a kontrolujeme smutný stav mizejícího ledovce. Pak už přejíždíme na známé zatáčky a za krásného počasí brousíme stupačky tam a zpět až do zblbnutí.

Překvapuje nás jediná věc, jsme tam naprosto sami. Potkáváme pár cyklistů a minimum motorkářů. Důvod jsme se dověděli až večer při ubytování v destinaci Fusch an der Glocknerstraße v penzionu Chalet Charlotte, kousek pod mýtem na rakouské straně.

14 dní tam totiž pršelo a nebylo vidět na krok. Dnes slunce, suché a prázdné cesty, co víc si přát. Bohužel radar hlásí na zítra při cestě domů zase déšť, což se splnilo.

10. den

Vyjíždíme po osmé hodině po snídani už do deště. Přepínám režim z Dynamic na Rain a v dešti jedeme až do Vídně. Tam naštěstí déšť ustává a my svlékáme nepromoky. Stroj i my v pohodě, nepromok Oxford z Bonmota se osvědčil, dobře sedí, nepotil jsem se v něm, cena kolem 2.200,-Kč i s návleky na boty. Domů už je to kousek, tady už to známe a za Mikulovem už si můžu dovolit i trochu víc potáhnout za plyn a ukázat všem záda.

Nakonec se nám naše cesta velmi vydařila, kromě kousku před Florenciíí a cesty z Glocknerstraße nádherné počasí, hodně jsme toho viděli i slyšeli. Jízda se nám líbila, moje drahá byla z našeho zájezdu nadšená. Zažili jsme dobrodružství, suprový koncert ve starověké Aréně, vynadali italskému týpkovi na mýtné bráně a hlavně vyčistili si hlavy a to byly důvody naší expedice.

Celkem najeto asi 3.500km

Náklady cesty pro oba, nevím přesně, dost přes 60 tis., ale s komfortem penzionu, manželskou postelí, se sprchou a se snídaní a baštíme v restauracích.

LIVE TO RIDE, RIDE TO LIVE !!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE