sumoto_duben



Italské horské průsmyky

Společný výlet po horských silnicích v Itálii

Kapitoly článku

Celou zimu plánujeme náš motorkářský výlet do italských průsmyků, ale pár dní před odjezdem se to začíná rozpadat. „Mám moc práce, jeďte beze mě. Já Vás na cestě dojedu“ slyším od kamaráda. Vyrážíme tedy v pátek po obědě pouze dva. Jenže v Plzni začíná pršet…čekáme až přestane…

Odpoledne se počasí vylepší a my rychle vyjíždíme. Večer chceme být někde poblíž jezera Plansee v Rakousku. Jenomže jedeme v srpnu…první kemp je beznadějně obsazený, druhý také… Pokračujeme stále dál a hledáme místo pro přespání. Nakonec skončíme v kempu v městečku Reutte a chvilku před zavíračkou kupujeme nějakou tu plechovku piva ke stanu.

Ráno je krásné ! Jasná obloha a první hory na cestě před námi.  Chceme jet přes Švýcarsko na italský horský průsmyk Stelvio a poté se vrátit kousek na sever, někam poblíž Reschenského průsmyku (Reschenpass), kde se máme potkat s posledním členem výpravy. Po cestě přes Fernpass se nevšimnu elektronické dopravní značky, která ukazuje, že průsmyk je uzavřený. Průjezd nám tedy zakáže až místní policie a my musíme objížďkou. Chvilku se motáme po vedlejších cestách, ale nakonec cestu nacházíme. Vede přes Hahntenjoch, což se ukázalo jako skvělá volba. Kamarád mě straší, že kamery jsou v Rakousku zakázané, takže nic nenatáčím, nechávám jí v kufru. Cesta je příjemná, samá zatáčka, potkáváme hodně motorek, všichni všechny předjíždí, až to na chvilku vypadá jako malý závod v horách 😊. Cestou chci někde natankovat, ale tou objížďkou se to nějak rozhodilo, takže pumpu nacházím až v první vesnici pod průsmykem. Do nádrže, která má objem něco přes 19litrů tankuji 18,8 litrů benzinu. To ještě nevím, že to není náš poslední zážitek s benzinem… 😊

Kvůli objížďce jsme se dost zdrželi, vynecháváme tedy Stelvio a po včerejší zkušenosti s plnými kempy jedeme rovnou hledat ubytování. Napoprvé to nevyšlo, ale druhý kemp je volný!   Postavíme si stany a já se jedu podívat na známou přehradu se zatopeným kostelem (Reschensee).  Jedná se o umělé jezero v západní části Jižního Tyrolska v Itálii, přibližně 3 km jižně od Reschenského průsmyku, které bylo dokončeno v roce 1950. Jezero je proslulé díky vyčnívající věži z potopeného kostela ze 14. století. Když voda zmrzne, lze k věži dojít pěšky. Legenda říká, že v zimním období je možné slyšet zvonit i kostelní zvony.

V kempu večer čekáme na Jirku, který přijíždí za hustého deště až někdy před půlnocí. Vyslechneme si historku o tom, že mu jdou vyndat klíčky z motorky při nastartovaném motoru. Takže poté, co si někde na cestě oblékl nepromok, klíčky zapomněl zapíchnuté v zámku kufru a potmě projel horský úsek cesty. To, že mu klíčky scházejí zjistil až na pumpě, kdy chtěl vypnout motor a otevřít nádrž… BŮH ale bývá přítel cestovatelů, takže klíčky byly celou dobu v zámku horního kufru a po cestě se nevytřásly…

Rychle postavíme stan a když se zdá, že je všechno hotové, všichni jsme ve svých stanech, slyším zvuk ucházejícího vzduchu, jako když někdo propíchne nafukovací člun. Přeji si, aby to nebyla nafukovací matrace někoho z nás. Byla….

V té tmě a ve stanech natlačených blízko na sebe si Jirka na závěr náročného dne propíchl svoji nafukovací matraci o stanový kolík.

Další den jedeme přes švýcarský průsmyk Umbrail pass na Stelvio. Umbrail pass je nádherný! Kvalitní silnice, přehledné zatáčky, mírný provoz.  Užíváme si jízdu a zíráme na nádhernou krajinu. 

 

Na Stelviu je lidí jako na pouti, takže jedeme na vyhlídku a rovnou do restaurace na oběd. Máme štěstí, na terase se rychle uvolní místo. S ohledem na šíření onemocnění COVID19 na jaře r.2020 se nám zdá nádherné sedět v létě  v restauraci a dát si pivo.

Takže si to náležitě vychutnáváme.      

Dále pokračujeme přes průsmyk s krásnou přírodou passo Gavia a  průsmyk s úzkými cestami passo Crocedomini k jezeru Lago di Idro.

Voda v jezeře je krásně teplá, nemůžeme vynechat večerní koupačku. Po prohlídce kempu slyším radostné výkřiky : „hurááá… křesťanské záchody“. Někteří z nás měli strach, že budou muset jít na záchod, který nemá porcelánovou mísu…😊.

Další den jedeme k jezeru Garda a po výborném espressu pokračujeme okolo celého jezera. Cestou nás zastihne bouřka, ale nepromoky fungují dobře a večer jsme zpátky v kempu. Bouřka byla i v kempu, kde jsme nechali stany, jen já mám uvnitř malý bazén…

 

Další den ráno začínáme smaženými vajíčky a pomalu obracíme na sever. V Bolzanu trochu bloudíme, ale alespoň poznáváme historické centrum města ze sedla motorky. Konečně nacházíme cestu na passo Pennes. Cesta z jihu není tolik zatáčkovitá, ale výhled nahoře stojí za to.

Poslední den nás čeká jen cesta ze Sterzing-Vipiteno domů. Kdesi v Německu se na jedné křižovatce ztrácíme. Při jízdě na dálnici najednou před sebou poznávám Jirkovu motorku. Radka se nám najít nedaří, takže mu posíláme SMS a pokračujeme. Kousek před hranicí do České republiky ho potkáváme u cesty, jak na nás mává s prázdnou PET lahví…došel mu benzín. Naštěstí mám s sebou kousek plastové hadičky, takže benzín přečerpáme z mojí nádrže a společně odjíždíme k nejbližší pumpě. Cesta do Plzně už uteče rychle a za chvíli jsme doma.

Každý takový výlet, a nemusí to být offroad v Asii, vždy přináší hromadu zážitků !

Takže skočte na motorky a CESTUJTE ! 😊    

video :

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (6x):


TOPlist