invelt_unor2



Cesta na Sardinii

Po roční odmlce přišel opět čas na naplánování a uskutečnění další společné moto výpravy. Sardinie je zvolenou destinací.

Kapitoly článku

Po roční odmlce přišel opět čas na naplánování a uskutečnění další společné moto výpravy. Sardinie je zvolenou destinací. Pro tentokrát jsme cestovali jen ve třech. Já na Fazeru 1000, brácha na Banditu 1200 a Petr na GS 1200 LC. Jelikož jde o ostrov a máte omezený čas, tak je nutné přesné plánování na místě. Hlavně zvolení termínu trajektu na ostrov i z ostrova. Dostal jsem bezvadný typ od kamaráda na Brněnskou cestovní kancelář, která nám zařídila palubní lístky. Nemuseli jsme porovnávat jednotlivé společnosti, práci odvedli oni a bezvadně. Termín byl naplánován na začátek června. Později se ukázalo, jak skvělý výběr to byl. Byli jsme na Sardinii ještě před vypuknutím hlavní sezóny. 

Den první - pátek 3.6.2016

Termín pro odjezd trajektu z Livorna do Golfo Aranci byl stanoven na sobotní večer ve 21 hodin. Protože cesta je do Livorna je okolo 1200km, tak jsme si tuto cestu rozdělili na dva dny a vyrazili v pátek ráno. Plán na pátek zněl dojet někam do poloviny trasy. Ráno nás přivítalo nemilé počasí. Zataženo a stálý déšť. To nás rozhodně neodradilo, šup do nepromoku a směr Mnichov, Garmisch - Partenkirchen. Netušil jsem, jak s nepromoky srosteme jak na cestě do Livorna, tak při cestě zpět. Až do Mnichova stále pršelo. Docela nemilá jízda 400 km po dálnici a v dešti. Počasí se lehce umoudřilo až po poledni za Mnichovem. Z Garmis parken Kirchenu jsme směřovali na Innsbruck a pak na hranice s Itálií a po SS12 dolu k Bolzanu. Zastavili jsem se na oběd až odpoledne za hranicemi s Itálií. Bohužel na to mam osobní vzpomínku a vlastně pak i na celý zbytek dne. Dostihly mě zde střevní potíže a já začal mít těžkou běhavku. Jen jsme vyjeli dále, tak se mi začalo chtít. Tyhle problémy by se měly zakázat v momentě, kdy musíte ujet danou vzdálenost a jste oblečeni do kombinézy a přes ní máte nepromok. :-) Nicméně teď už je to jen úsměvnou vzpomínkou. Cestovali jsme dále dolu směrem k Trentu. Je to osvědčený a příjemný úsek. Není třeba tuto vzdálenost jet po dálnici. Cesta je příjemně klikatá a je škoda se o tento úsek připravit. V podvečer jsme začali hledat kemp, kde bychom složili hlavu. Bohužel přítel TomTom nenašel první dva kempy. U třetího hledání jsme pochopili, že místní lidé, kteří nepracují v cestovním ruchu s námi jinak než Italsky nepromluví. Byla to doba, ale ve finále se nám podařilo kemp najít. Městem bylo Terlargo, místo Maso Travolt.
Ujeli jsme tento den 753 km od 9 hodin do půl osmé.

Den druhý - sobota 4.6.2016

Ráno jsme se probudili opět do méně příjemného a opět uplakaného počasí. Nebylo nač čekat. Trajekt odjede přesně a byli jsme informováni, ať jsme na místě minimálně hodinu a půl před vyplutím. Cestu jsme si zpestřili přes kopce vedle Trenta a pokračovali směrem k Parmě, dnešním cílem trasy nebylo jen Livorno, ale zajímavá silnice nad západním pobřežím SS64.

 

Bohužel jsme i tento den několikrát oblékali a svlékali nepromoky. Dlouhý a únavný den. Stejnou cestou jsme jeli před lety do Říma. Vzpomínky se nám jen vracely. Byť nám počasí nepřálo, tak nás hnala touha užuž byt na Sardinii a zažít místní krásu. Jeli jsme podél pobřeží až do Livorna. Podařilo se nám přijet na místo už po páté. Zjistili jsme místo, odkud vyplouvá trajekt a tak jsme jeli do města na večeři. Našli jsme malou restauraci s rybami a mořskými plody. Když jsme přijeli k přístavu, tak nás poslali objet celou dlouhou kolonu a jako motorky jsme si stoupli na začátek. Příjemný zážitek, při cestě zpět to bylo přesně naopak. Plavba byla bezvadná. Doporučuji využít kabiny s výhledem na moře.

Přes noc se vyspíte a naberete sílu na další den.

Za sobotu jsme urazili 436 km a to od 9 do 17 hodin.

Den třetí - něděle 5.6.2016

Do přístavu v Golfo Aranci jsme připluli poměrně brzy ráno. Vylodění bylo rychlé, jen jsme museli počkat až všechna auta odjedou. Teprve pak jely motorky. Přivítalo nás nádherné počasí. Sluníčko začalo hned zářit a teplota pomalu stoupala nahoru. Rozhodli jsme se odjet kousek od města a tam si v klidu připravit plán na dnešní den. Nakonec jsme dojeli okolo Olbie po SS125 do San Teodoro. Postupně jsme zjistili, že SS125 nás bude provázet jak při jízdě, tak při vzpomínkách na celý výlet. Rozhodně tuto cestu nevynechejte, je úžasná.

 

Zastavili jsme na benzínce a dali si místní kávu. Byť byla jen z automatu, stejně byla úžasná. Plán cesty nás následně vedl po této trase. Celé dopoledne jsme kopírovali pobřeží. Ať už chvilku vidíte na moře, nebo se dostanete dál od něj, stejně je to nádherné svezení a úžasné pohledy na okolí. Věděli jsme, že se může první den zkazit počasí. A opravdu nás to lehce zastihlo. Měli jsme plán sjet níže, ale přes vnitrozemí. U města Tortoli jsme odehlii na SS198. Ujeli jsme po ní možná 15 kilometrů a proti nám jeli motorkáři, kteří ukazovali, ať zpomalíme. Myslel jsem si, že tam budou strážci pořádku. Bohužel ne. za zatáčkou se před námi objevila šedá zeď, dost hustý déšť. Tak jsem to trošku přehodnotili a na místě se otočili. Když jsme tomu trošku ujeli, tak jsme zadali do navigace první možný kemp a jeli odpoledne vstříc odpočinku. Kousek po pobřeží, zadali jsme Foxi Manna. Přijeli jsme ke kempu a obávali jsme se, že je zavřený. Byl úplně prázdný až na jeden jediný karavan.

 

Za hodinu od příjezdu jsme byli rádi, kam nás cesta svedla. Na místě jsme potkali mladého kluka, který se s námi dal do řeči. Ptal se nás jaké máme plány a na jak dlouho tu jsme. Vzal jsem mapu, opřel ji o zeď a ptal jsem se, co by nám doporučil. Ukázal nám na mapě soustu míst a naplánoval nám cestu kolem celého ostrova. Z hlavy nám naplánoval vzdálenosti i časy. Zajímavosti co můžeme vidět a kde najít kemp. Bylo to osudové setkání. Úplně nám to překopalo plány, ale stálo to za to. V kempu opravdu ještě nebyli připraveni na hosty. Otevřeli restauraci jen kvůli nám a obsluhovali do noci. Cena za kterou jsme tam přespali, najedli se a napili byla tak nízká. Za celý zbytek pobytu jsme to již nezažili.:-)
265 Km, ráno od 7 do 15 hodin

Den čtvrtý - pondělí 6.6.2016

Díky konzultaci v kempu jsme již měli zadanou novou destinaci. Cílem bylo večer složit hlavu na ostrově Antioco. Byli jsme upozorněni, ať si užijeme vnitrozemí a následně s pokračujeme na jih a projedeme celé jižní pobřeží. Jeli jsme tedy zpět na konec předešlého dne a vjeli do vnitrozemí po SS198. Zatáčky a silnice, které jsme projížděli se snad ani nedají svou rozmanitostí a skvělým povrchem popsat.

 

Střídaly se rychlé úseky a úseky s klikatými zatáčkami. Cestou jsme potkávali spoustu motorkářů. Byl nádherný slunečný den a nám se nechtělo zastavit. Cestou jsme si udělali sice pár drobných přestávek, ale jízda nás lákala. Projížděli jsme okolo jezera Lago Basso del Flumendosa odkud jsme zamířili k jihu po SS128 k hlavnímu městu. Už bylo po půl druhé když už jsme opravdu pocítili hlad. Bohužel ten den nám trvalo téměř dvě hodiny najít otevřenou restauraci. Projeli jsme moc vesnic i měst, než jsme jednu našli, ale stála za to.  :-) Po slehnutí skvělého jídla u vynikající kávy jsme opět nasedli a pokračovali ke Cagliari. Město nás nelákalo, spíš jižní pobřeží, které slibovalo azurové moře a nádherné pláže. A ke všemu nás trošku začal tlačit čas, abychom stihli do večera kemp. Když jsme projížděli okolo hlavního města směrem k západu, byl cítit poměrně šílený zápach. Po silnici SS195 jsme pomalu minuli Pulu, a sjížděli k zářivému moři. Navigaci jsme přesvědčili, aby nás vedla tou nejbližší cestou podél moře. Byť to byla asi silnice 3 třídy, tak za to stála - SP71. Museli jsme několikrát zastavit a kochat se pohledy na všechny strany. Pak jsme se opět napojili na silnici SS195 a pokračovali k naší dnešní destinaci. Minuli jsme město Giba a pokračovali až k Villagio Palmas kde jsme uhli k ostrovu. Spojení obou ostrovů bylo po příjemné silnici. Byť jsme si mysleli, že kemp je zde brnkačkou, tak hledání se nám trošku protáhlo. Opět jsme narazili na lehký problém s termínem před hlavní sezónou. Kemp byl úplně vylidněný a to i od personálu. Úžasnou odměnou ale byla bílá písečná pláž, moře bylo lehce studenější, ale nás to neodradilo. Nádherné koupání!

 

Bohužel díky uzavřené restauraci v kempu, jsme jeli na večeři do města Calasetta vzdáleného asi kilometr. Prošli jsme si hlavní třídu a přilehlé ulice, sedli si do restaurace na náměstí a vychutnávali prostředí i mořské plody. Místní pivo Ichnusa ten večer pohltilo. Museli jsme si i nějaké vzít do kempu. Dlouhý večer se nám podepsat na pozdním vstávání dalšího dne.
360 Km, ráno od 9 do 19 hodin

Den pátý - úterý 7.6.2016

Další den ráno, bohužel nebylo ráno, ale spíš dopoledne. Včer se nám protáhla a vstávání nám tím pádem nešlo dle plánu. Vydali jsme se na pláž relaxovat a dát se do hromady. Užili jsme si krásnou pláž bílého písku ještě jednou. Zabalili jsme se a okolo půl jedenácté se konečně dostali do sedel. Cesta nejdřív vedla z ostrova Sant´Antioco po SS126 směrem okolo měst Carbonia a Iglesia na sever. Postupně jsme opět vjeli do hornatých zalesněných částí Sardinie. Stále nás provázela SS126 městy Sant´Angelo, Candiazzus až do Fluminimaggiore. Silnice byla úžasná, teplota se nám pohybovala pod třiceti stupni a provoz byl minimální, jen občas nějaký "bydlík", nebo místní "Sardilinka". I zde se při předjíždění opět ukázala naše komunikace, jako nenahraditelný doplněk. Postupně se nám krajina měnila v mírně sušší hornaté území. Když jsme přijížděli k městu Arbus už jsme dobrou půlhodinu hledali nějakou restauraci. Projížděli jsme městem a marně hledali, na konci, téměř u cedule konce města najednou Tomáš "Tímhle je něco otevřeného".  (byl to výjezd směrem k městu Guspini po SS126). Byla to obrovská restaurace, kde bylo stolů tak pro sto hostů a nás tam dohromady sedělo pět. Úžasný výhled do krajiny, před restaurací posezení u korkovníků. Po odpočinku a zjištění, jak moc si užíváme místní silnice (všichni jsme měli dojeté pneumatiky téměř na hranu a to bez sebemenšího problému),

 

jsme opět jeli zahřívat naše pneumatiky. Mírně jsme se vrátili městem zpět a vydali se po SP4 přes město Sa Tanca, okolo Porto Palma. Je to jedno z nejsušších míst, podobná poušti.

 

Dojeli jsme až do Sannt´Antonio di Santadi a zde jsme museli podél pobřeží směrem na východ kde jsme před městem San Nicoló d´Arcidano najeli opět na SS126 a pokračovali na sever. Postupně jsme uhli na SP49, dlouhou rovnou silnici lemující krásná pravidelná políčka. Jelikož se nám den chýlil pomalu ke konci, bylo nutné trošku popojet. U Santa Giusta jsme najeli na rychlostní silnici E25 popojeli jsme k odbočce na Zeddiani po SP12 a následně jsme pokračovali po SP9 přes San Vero Milis na silnici SS292, která nás vedla okolo měst Cuglieri, Bosa a pak podél pobřeží k jednomu z nejkrásnějších západních pohledů. Silnice vedla nad útesy, klikatila se podél pobřeží. Západní sluníčko vrhalo nádherné hřejivé světlo.

 

Dojeli jsme až do Alghera. Jelikož jsme přijeli opravdu v podvečerní hodinu, tak jsme chytli solidní zácpu. Posléze jsme zjistili, že byla uzavřena silnice podél nábřeží. Naštěstí jsme kemp našli v pořádku, byl to jeden z nejobsazenějších kempů, které jsme zažili. Nemohli jsme si i zde odpustit večerní plavání v moři. A nebyli bychom to my, kdybychom neměli opět jeden "gastro" zážitek. Cestou podél pobřeží jsme narazili na místní pizzerii, která měla dva druhy velikostí. Menší byla pro jednu až dvě osoby a druhá pro tři až čtyři. Hodně nás to uchvátilo. :-) A když jsme si objednali tři menší, tak se nás číšnice zeptala, zda ještě někdo přijde. Když jsme řekli, že ne, tak konstatovala, že máme opravdu hlad. :-) To co následně přišlo nás odrovnalo. Kuchař se nechtěl dělat se třemi menšími, tak nám na stole postupně přistály dvě velké, co kus to jeden metr dlouhá pizza. Co řici na závěr večera. Přicházeli jsme do plné restaurace a odcházeli jsme jako poslední. 

 

323 Km, ráno 10:30 do 19 hodin

Den šestý - středa 8.6.2016

Opět přišel další den, vstávání, zabalení a vypravit se na další pokračování. Jelikož jsme chtěli koupit nějaké drobnosti, tak jsme si ještě zajeli do města. Konečně jsme si dali v přístavu i dobré gelato. Pak jsem se otočili na sever a vyjeli z města. Byl to předposlední den na tomto úchvatném místě. Projeli jsme celou zátoku a zamířili po SS127bis k SP55 a následně na SP69 směrem k městu Palmadula. Projeli jsme městem severně a ze silnice SP4 odbočili na SP57 která nás poklidnou krajinou dovedla k městu Pozzo San Nicola. Tady je nutná odbočka o povinný výjezd na nejsevernější bod, městu La Pelosa po silnici SP34. Pohled, který se před vámi ukáže chytne každého za srdce. Bílý písek vedoucí hluboko do moře, které nemá než azurovou barvu.

 

V letních měsících jsou tyto pláže přelidněné, mě připadaly už teď. Nicméně jsme zastavili v restauraci, která byla na pláži. Měli jsme úžasný pohled na nádhernou část naší země.

 

Po obídku jsme se vrátili zpět jižně a jeli okolo Porto Torres po SP25 přes Lu Barrili-monti k Eden Beach. Jelikož jsme měli dost času a nechtěli jsme jen kličkovat mezi městu u pobřeží, tak jsem se vydali mírně do vnitrozemí po SP29 až k městu Nulvi a odtud po SS127 městem Martis dlouhými zatáčkami rovnější krajinou k městu Laerru. Následně jsme se otočili zpět k pobřeží po silnici SS134 a projeli jsme městy Bulzi a Sedini až k městu La Muddizza. Postupně jsme se napojili na silnici SP90 vedoucí k městu Badesi a odtud dále k pobřeží a městu Vignola Mare. Pomalu jsme začali hledat kemp pan přespání. Bohužel se nám nedařilo. Buď nás zklamaly mapy, nebo zavřené místa. Několikrát jsme projeli městem Santa Teresa Gallura, než jsme nakonec vyrazili směrem dalšího dne po silnici SS133bis a kemp našli až v Porto Pozzo. Příjemný liduprázdný kemp vedle kterého byla výborná restaurace se všemi místními specialitami.
273 Km, ráno 9 - 17 hodin

Den sedmý - čtvrtek 9.6.2016

Když jsme si naposledy ráno zaplavali a připravili se na poslední den, večer nám už odjížděl trajekt, tak jsem si všiml, že mam mírně podhuštěné kolo. Tato nemilá skutečnost mě provázela až domů.Jelikož jsme byli kousek od Olbie, tak jsem si řekli, že se zajedeme podívat do Palau. Prošli jsme si část nábřeží, dali si skvělou zrzlinku a naplánovali si malý okruh do vnitrozemí a zpět ke Golfo Aranci. Z Palau jsme vyjeli po SS133 a rychle pokračovali okolo města Luogosanto dále k Tempio Pausani. Cesta nás vedla dále po SS672 k městu Chiaramonti, kde jme se pomalu začali otáčet a uhli na silnici SS132 směrem k jihu až k městu Ozieri. Projeli jsme a uhli na SS128bis, rychlou a příjemnou silničku. Za Lago Lemo jsme jseli na SS389 vedoucí městem Alá dei Sardi. Následně nás cesta vedla po silnici SP24 okolo Sos Runcos a městem Padru a směr k pobřeží. Jelikož jsme tento okruh projeli rychleji, tak jsme se vydali již po projeté cestě jižně až do města Budoni. Zastavili jsme na náměstí a každý se idla pět kopečků zmrzliny. Byl to šílený nápad, ale ona byla tak skvělá. Odpočinuli jsme si a jeli zpět na sever do Golfo Aranci. V klidu jsme si koupili pár drobností na palubu a jeli se nalodit.  

 

Když jsme stáli venku u trajektu, tak k nám postupně přijelo pár motorkářů. Za chvilku slyším, známý jazyk. :-) Potkali jsme se tam s moc příjemným párem, Michalem a Míšou. Nalodili jsme se a vypluli v půl deváté. Potkali jsme se opět na palubě. Byl to s nimi moc skvělý večer, hodně se napovídalo a zasmálo. Je bezva potkat tak fajn lidi, tak daleko od domova. 
318 Km, ráno 9 - 20 hodin

Den osmý - pátek 10.6.2016

Byl to velký rozdíl, když jsme se ráno probudili a viděli, jaké počasí nás vítá. Jen co jsme se dostali z trajektu, tak jsme jeli hledat benzínku pro moje nafouknutí pneumatiky, doplnění benzínu a dali jsme si s Míšama poslední kafíčko. Původně jsme měli velký plán projet cestou zpět v Rakousku Nockalmstrassse a chvilku se tam ještě povozit, ale celý den nás přesvědčil v opak a nasměrování rychlejší cestou zpět k domovu. Z Livorna jsme jeli změrem k Florencii. Tento úsek byl osudný. Odtud jsme dostali s bráchou pozdrav od místních četníků. Oba jsme následně zaplatili 200 Eur za rychlou jízdu, Petr z toho vyvázl. S úsměvem říká, že měl za sebou asi auto a tak ho to nemohlo vyfotit. :-)) Florencie byla náročná na průjezd, přijeli jsme tam v raní špičce. Milióny aut a dvojnásob skůtrů a motorek. Bohužel byl tak ošklivý den, že jsme ani nezastavoali. Následně nás čekal jeden z nejošklivějších přejezdů středního pohoří. Déšť, mlha, nízké teploty. Kluci mě neviděli na několik mětrů. Musel jsem jet dvacet a mít puštěné výstražné, abychom aspoň trošku o sobě věděli. Bohužel i stav s mojí pneumatikou se postupně začal zhoršovat. Už to nebylo co tankování, to dofukování. Tak nakonec padla volba jet opět okolo Trenta, Bolzana Mnichova domů. Hezká cesta, která se dá jet. Dojeli jsme takto až do Boloně a uhli postupně po rychlostní silnici k Modeně a Veroně směrem na sever. Něž jsme dojeli ke kempu, tak se nám na chvilku rozsvítilo sluníčko. Stihli jsme si postavit stany a uklidit věci a opět začalo pršet. Večeře a pivečno nám zvedli náladu. Tak jsme mohli jít v klidu spinkat.
589 Km, 7 - 18 hodin

Den devátý - sobota 11.6.2016

Poslední vstávání bylo za mírného kapání. Rychlejší pak ale bylo, když Petr řekl, že máme tak hodinku, než se přivalí solidní deštíček, který nás spláchne. Chtěli jsme proto být už na cestě. Pobalili jsme, já musel poslat do pneumatiky jednu vzduchovou patronu, jinak bych neodjel a vydali jsme se na cestu. Na první benzínce jsme si dali snídani, doplnili bandy a dofoukli mou pneumatiku. Zbytek dne už tak hezký nebyl. Celá cesta do Innsbrucku byla za deště, mlhy a tak deseti stupňů. Několik motorkářů jelo proti nám, doufám, že měli vybranou nějakou hodně jižní destinaci, několik jelo s námi. Jelo se špatně a pomalu. Projeli jsme okolo Garmisch Partenkirchenu a nahoru do Mnichova. Těsně před hranicemi do Čech se pomalu začalo počasí zlepšovat. Odpolední hodiny nás doprovodili k našemu domu. Společně jsme zajeli na benzínku doplnit palivo, abychom  měli všichni stejné záznamy. Až tam jsem pochopil, co mi Tomáš říkal během jízdy, že mi bliká na kole. Lehce jsem tím naším výletem sjel zadní obutí.
Závěrem mohu říct, že to není naposledy, kdy jsme se podíval na Sardinii a to i na motorce. Jak to jen bude možné, rád se tam znovu podívám. Je to krásné, překvapivé místo, které každého okouzlí. Každý si tam najde své. Možná drobné doporučení po naší zkušenosti. Ostrov není velký a ani není malý. Předem si vybrat dvě místa, odkud dělat výlety a vracet se zpět. Tím by se dalo jezdit bez kufrů s větší užívačkou. Příště to takto plánujeme. :-)
632 Km, 9 - 17 hodin

 

Jednotlivé údaje spotřeb:

Fazer celkem spotřeboval 242,12l; průměrná spotřeba 6,13l; celkem ujeto dle tachometru 3949,7km.

Bandit celkem spotřeboval 240,99l; průměrná spotřeba 6,22l; celkem ujeto dle tachometru 3875,04km.

GS celkem spotřebovalo 212l; průměrná spotřeba 5,6l; celkem ujeto dle tachometru 3815km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.29
Známkováno: 17x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist