Alpy 2013 - okružní cesta

Během plánování letní motodovolené padlo nejdříve Skotsko – Jako tréning na Norsko… ale nakonec kluci rozhodli, že to bude jižní Anglie, a pak asi někdy v červenci se vše změnilo na Alpy, především Passo Stelvio.
Nakonec byla vybrána předběžná trasa, která obkroužila vše, co jsme chtěli vidět.Načíst si cestopisy, připravit kempy a POI vytisknout mapy a dát dohromady itinerář se nám vyplatilo, ale oproti všemu strašení to je, až na vyjímky po celé trase, v pohodě jak s benzínem, tak s ubytkem. Takže spíš to bylo o tom, najít si levnější kempy a snažit se najíždět do nich

1. den

Takže v 8.00 odjezd Z Dobřan a aby jsme si cestou trochu pojezdili, zvolili jsme trasu přes Borovou Ladu, Strážný, Pasov Ried, Im, Innkreis kolem celého Attersee, Mondsee a Wolfgangsee do Stroblu a přes Pass Weissenbach (3,5 Eur) - naše první Passo pak dál na Zell am See pod GG do kempu.
Nu což cesta byla krásná, jezera jsou fakt nádherná a některé úseky byly jako by je navrhovali speciálně pro motorkáře.
Já byl poprvé s mou motorkou na takovém výletě a poprvé v Alpách na nějakém Passu (i když malém), tak jsem ještě nevěděl přesně co a jak a nejsem žádnej divočák – tudíž mě na mýtnici kluci předjeli s tím, jestli bych nemohl jet  - zdržuju a ještě z dálky hláška – „ Hlavně si musíme držet rozestupy kdyby něco…“. No po pár zatáčkách jsem se do toho dostal a už jsem se taky trochu zkusil potrápit motor,  tak jsem kluky pomalu dojížděl. Po přestávce a povinném výhledu (cigáru) na vrcholku jsme vyrazili dál… no když jsem v jedné zatáčce trošku sjel po kamínkách, tak jsem kluky nechal ujíždět…ještě jsem je spatřil jedno esíčko pod sebou a jak jsem ho projel já…najednou jsem nechápal co se děje…motorky se váleli na zemi (proč kurník zastavili takhle blbě v zatáčce) a kluci se váleli vedle nich…prudká brzda a než jsem stihnul zastavit už na mě Sváťa huláká „Ať tam nečumim a jdu pomoct postavit mašinu“ Jak jsem Viděl ležet Zdendu hrnul sem se nejdřív k němu ale když začal hulákat, že je ok „Dobrý mě zachránil špek na prdeli!“ Tak jsme postavili Sváťovo stroj a posbírali co se tam válelo….Po předběžném ohledání kluků – ty spíš zajímali motorky - jsem usoudil, že až na šrámy  a naraženiny jim nic není, ale zato to odnesla stupačka, řadička, a řidítka na HD… co bylo ještě dál, to se postupně ukázalo….nu což cigáro, porada a já vyrazil na mišn impossible najít v pátek večer uprostřed kopců někoho kdo by pomohl. Strašná klika byla, že se klukům nic nestalo a že si jen lehli v téměř nulové rychlosti. Na několika statcích na mě koukali jako na blba a vidláci nechápali - rozhovory typu „dobrý den, stala se nehoda nevíte kde je tu někde servis?“ „Tady servis není tady je statek“ Ano já vim ale kde je servis“ „Nevím, to se musíte někde zeptat….“ Mě naprosto deptali, ale nakonec v blízkém Abtenau na asi šestém místě jsem ukecal, že zítra se nám na to někdo podívá. Po cestě jsem ještě objevil v blízkosti kemp. A jel naproti klukům. Ti trochu zprovoznili HD ale bez stupačky, řazením bez řadičky a s ohnutým řidítkem se Sváťovi jelo fakt blbě (navíc vypadal jako by byl po obrně jak tam byl celej zkroucenej).
No v kempu to bylo dražší ale to nevadí, potřebovali jsme ohledat škody, trochu se srovnat a naplánovat co dál. Tak jsme se srovnávali pivama… hodně jsme se museli srovnávat…No vypadalo to na Kaniec filma o Alpách….

2. den

Na ráno objednané housky ještě nebyly tak jsme zaůkolovali Zdendu („Vyzvedni housky“ „Blehbleble jooohblll…“ jsme považovali za souhlas) a vyrazili do servisu….
„Nein.“  bylo první co nám řekli ale já i když mluvim velmi dobře NJ jsem nějak nerozuměl a tak po asi hodinovém psychoteroru a psích očí a hlášek „Nevadí my to zkusíme nějak dojít….dyk je to jen 1000km (kecam 300 J ) nějak ze zoufalsví vyštrachali superšikovnýho frajera. Svařit to nešlo ale vymyslel a udělal to tak, že to drželo líp jak origoš. Během opravy jsme trochu porovnali řidítka a kolem 12 jsme za 50éček měli zase naději na pokračování.


Dorazili jsme do kempu a po vypovědění se dožadovali housek…“Jaký housky?“ no nakonec jsem je přinesl sám. Ještě poladit Sváťovo řidítka a vyrážíme směrem na Zell am See, Krimmským vodopádům a dále přes Gerlos (5 Euro zloději jedni…) Passo Giovo …spát budeme  někde po cestě, nakonec jsme spali v Camping Hochzillertahl – docela malej a levnej kemp, kde sice byla hospoda hned vedle, ale hnusný pivo…naštěstí benzina byla nedalekoJ Já se začal sžívat s motorkou ve vysokohorském terénu a i přes to, že mi házelo přední kolo jsem od kluků okoukal co a jak, až jsem přestal zaostávat. Giovo je fakt nádherný a když jsem sem tam chytil mišuge jel to na plnej kolík, dokonce sem i mírně ujížděl…. (teda za cenu obroušených stupaček). No dole jsme toho měli všichni dost a tak zatím co se chladili brzdy tak my kouřili a klidnili hormony.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE