Alpy 2011

Plánování letošní dovolené proběhlo už v zimě. Měli jsme jet Láďa s Pavlou na Deauville, druhý Láďa na Deauville měl jet sám a Péťa s Alenkou pro změnu na... ehm... Deauville...
K blížícímuse termínu odjezdu se některé drobnosti lehce pozměnily !
Láďa 2 oznámil, že nejede, ale zato se přidal Martin na Transalpíkovi, kterému spolu s Láďou skládali motor po výbrusu. Bylo by ho vhodné zajet ještě před cestou, ale asi vítr...
První start proběhl dva dny před odjezdem...
Péťa mezi tím prodal Deauville a koupil malý autobus (Honda ST 1300 PanEuropean).
Láďa s Pavlínkou čekají miminko, proto Pavlínka nemůže jet, tak pouští Láďu samotného...

Neděle 5.6.2011

Výjezd byl plánován na 13:00 odpolední.
Martin dlouho hasil žízeň a tak volal Láďovi kolem poledne, že nás dojede zítra.
Láďa dopoledne ještě mění svíčky a filtr na své motorce.
Péťa s Alenkou sbaleni fičí k Láďovi a čekají na povel k odjezdu.
15:20 - vyjíždíme ! Dnešním cílem je Český Krumlov.
Hic jak cyp... Láďa bez hotovosti, bez pojištění, bez jídla, bez Martina... Zachlastal a nestíhal, má nás dojet v pondělí dopoledne.
Jeli jsme po tankodromu D1, sjíždíme konečně u humpolce a stáčíme směr Č. Krumlov. Před Krumlovem nalézáme příjemný kemp, kde míjíme zrovna odjíždějící majitelky. Tak příjemné přijetí ve 22:10 večer jsme nečekali ! Paní s dcerou nám rychle odtáhly lavičku, abychom si mohli dát na dlažbu motorky. Kupujeme vínko, stavíme stany, lehce ovíněni a unaveni jdeme spát.

Pondělí 6.6.2011

Ráno nevstáváme nijak brzy, čekáme na Martina, který nás má dojet.
V 8:00 zavolal, že mu zdechla motorka v Ostravě a že na to prdí. Péťa tvoří z pet-láhve malou wapku a zbavuje plexi mušího hřbitova. Během balení se dozvídáme od Martina, že stroj zprovoznil a že tedy vyjíždí, ať pokračujeme v cestě.
Vyrážíme z kempu přímo na nákup, pak hledáme pojišťovnu, kde si Láďa sjednává cestovní pojištění. Pokračujeme k hranici, kde kupujeme dálniční známky a Láďa mění peníze. V zápětí zjišťujeme, že nemáme zapalovač, bez něhož by zástup sucých polévek přišel vniveč...
Láďa tedy odbíhá do baru a přináší nový, růžovoučký zapalovač... božínku...
Takže, " ke strojům, soudruzi ! "  a Deau s autobusem vjíždějí do země naších jižních sousedů.
Dálniční nudu usekne sjezd za Salzburgem, kde odbočujem na Berchtesgaden a dojíždíme až k jezeru Königsee. Překročení německé hranice jsme nepostřehli...
Láďa volá Martinovi, ale ten to nezvedá, takže jede, což je dobře, ovšem kde se nachází, opravdu netušíme...
U jezera jsme našli kemp. Ubytováváme se a jdeme se projet lodí, ke které se dostáváme pěšky pompézní promenádou plnou úžasných nesmyslů, které se nám jistě " budou hodit..."
Königsee je jezero v objetí prudkých skalnich stěn, na jehož druhý břeh se lze dostat pouze lodí, nebo plavmo. Volíme způsob první, značně dražší, leč pohodlnější ! Procházíme se po druhém břehu jezera, když v tom volá Martin. Je 17:30 a je teprve v Českých Budějovicích...
Láďa mu popisuje cestu a hlavně ať sjede na sjezdu č. 8 !
Naloďujeme se a plujeme zpátky do kempu. Na lodi Láďa zjišťuje, že nechal klíče ve spínačce motorky...
Jéééé, honééém ... klíče jsou na svém místě, nikdo si jich nevšímá. Stát se to u nás...?!?
No, valíme na pivo bo hic jak cyp !
Po osvěžujícím dopingu jdeme vařit bunkerzuppe mit nüdel und turistische vurst, czechische turistische specialität !!
Před půlnocí volá Martin, že na to prdí, neví kde je a že přespí někde pod mostem a zítra se najdem.
Láďa startuje navigaci a jede pro něj, je to jen 11 km. Setkávají se u kašny na náměstí, hurááá... V 0:30 přijíždějí do kempu zadním chodníčkem kolem potoka...

Úterý 7.6.2011

Probouzíme se do slunečného rána. Vítáme Martina a zjišťujeme, že mu v noci nějaký pes ukradl z igelitky štangli salámu. Martin přeje pejskovi dobrou chuť, ať se s toho alespoň pořádně zesere !
Balíme. Kemp byl vcelku levný. Chlapík po nás chtěl 25 éček.
Tankujeme hned na benzínce u kempu. Domlouváme se kudy tudy, když v tu chvíli Láďa hypnotizuje hromadu vyhozených motopneu u kontejneru... Tyvole, to je můj rozměr a ten vzorek, jak nový, tahá z hromady roadsmartku, stejnou jakou má na předku a už čumí, jestli není proražená... není ! Tož to já tě ještě vojedu... a přivazuje ji na kufr.
Vyjíždíme na Rossfeldstrasse, na jejímž vrcholu pozorujeme Hitlerovo Orlí hnízdo.
Dáváme pauzu, v tu chvíli přijíždějí Němci se sajdkárou, zpozorujíc české značky na našich strojích, mohutně zdraví: Toprý ten !
A my odpovídáme : Guten Tág !
Za dnešní cíl volíme kemp pod Passo di Stelvio v italském Prattu.
U Innsbrucku začíná pršet, přestává, až když přijíždíme ke kempu, jehož hlavní vjezdová brána byla uzamčena, tak projíždíme ůzkou brankou pro pěší. Péťovi to vyšlo taky, asi 2mm z každé strany. Tak to čumím, že tudy projede vlastně i autobus :-P
 Fajny kemp, bo měl nové koupelny s teplou vodou v ceně. Objevili se i dva češi na motorkách, tak jsme si pokecali u štamprliček a šli jsme zdechnout do stanů.

Středa 8.6.2011

Probouzíme se do chmurného, mlhavého, vlhkého rána. Platíme kemp bábě, která mezitím dorazila a tentokrát jej již opouštíme přes hlavní bránu (Péťa se vešel s přehledem...) a stáčíme svá kola na průsmyk Passo di Stelvio. Cesta byla suchá, místy mokrá, viditelnost celkem dobrá, až do chvíle, kdy jsme vjeli do mlhy. Alča si suší rukavice na vyhřívaných heftech autobusu. Jedeme dál, jsme na cestě úplně sami, Láďa s Martinem pouští autobus dopředu a využívají sluníčka, které se vylouplo pod vrcholem z mraků k fotografickým účelům. Přijíždí německý Helmut na BMW, čehož Láďa využívá a podává mu foťák, ať je vyfotí. V zápětí startuje Deauville a parkuje ve sněhové závěji, zatímco Transalp už v ní dávno stojí bez stojánku.
 
Péťa s Alčou se o nás už trochu báli, jestli se nám snad něco nestalo, poznali jsme to podle jejich starostlivého: "Jééžíš, kde jstéé..."  Rozbalujeme ešusy a vaříme bunkerzupe před zavřenou restaurací a při nekonečném čekání na správný var, fotíme sviště. Přišel k nám ital a začal u nás rozbalovat stánek s grilem, tak vyklízíme pole. Martin zaslechne, jak si dva soudruzi z NDR chtěli něco dát, ovšem ještě nebylo ugrilováno... 
"On na ně hulákal jak moj tata na krocany: Eteteéé, dostanětě.. "
Raději jedem dolů, směr Bormio. Kolem cesty jsou i dva metry vysoké sněhové závěje, zprava předjíždíme běžkaře a vydáváme se vstříc zatáčkovému orgasmu... Srandovní jsou neosvětlené, oslizlé tunely ve spodní části cesty. V Bormiu se rozhodujeme dojet do bezcelní zóny v Livignu, koupit něco ostřejšího a natankovat. Do Livigna sjíždíme už v dešti za nějakým bludným Holanďanem, co furt brzdil a odbočoval a pak stejně jel rovně a nešlo ho předjet, bo provoz jak cyp... Přijíždíme k "Milce"(duty free shop s velkou fialovou krávou) a zavřeno - siesta. Jedeme na benzínku, zavřeno - siesta, jedem na druhou benzínku, zavřeno- siesta... Začíná lít, benzínka je na automat, tak pozorujem místní a kopírujeme jejich činnost. Lezeme do nepromoků. Péťa zapomněl, že si už zaklap stojánek a opírá s typickou ránou autobus o tankovací stojan... Honéém, zachraňujeme ho, naštěstí bez následků!
V tom přijíždí dva Švédi na ST 1300 a Triumphu. Najednou rána a Triumph se válí pod tankovacím stojanem! Běžíme na pomoc a motorku zvedáme. "Šajse, šajse! " zní z pod helmy obou cizinců. Martin vezme psychicky vyčerpaného švéda za rameno a bezelstně mu do tváře řekne: "Ty vole, tys toho už měl plnu řiť,co? tak si tu mrchu skopnul schválně" Láďa vytahuje černou lepící pásku a Peťa s Martinem lepí švédovi prasklé zrcátko a blinkr ke kapotě, pak vytahuje průsvitnou pásku a lepí oranžové sklíčko ke zbytku blinkru. "Ja, gut, super..." poplácání po ramenou a jedem vstříc hnusu jménem déšť. Pokračujem na Berninapass. Za stálého lijáku stáčíme dolů směr Tirano, kudy jezdí známý vláček Berninaexpres, který projíždí ulicemi Tirana zároveň s auty. Bereme směr k Lago di Como, kde plánujeme nocleh. Pokračujeme za stálého deště nekonečnou rovinou s hustým a pomalým provozem. Máme hlad, žaludek se zmenšuje, sevření řídítek povadá... Sjíždíme na benzínku "Pauza, bo zdechnu..!" Něco sníme a jedem dál. Martin už toho má plné zuby: " Kuva Jak se mě doma zeptaju, kaj ste byli, tak povim - na benzince, kava, požrať a do olački a moooo, furt višim na tej štangli a jen z olački do olački..."
  Jedeme přes tunely, sjíždíme k jezeru a nalézáme kemp. Stavíme stany, začíná zase pršet. Vytahujeme Láďovu celtu, natahujem ji mezi dva stromy a plot a tím tvoříme pergolu.
Martin se vynořil s plastovými židlemi, které si vypůjčil od opuštěného karavanu a v zápětí přináší stůl.. No stres.. Vaříme párky v ešusu, popíjíme finskou a pod pergolou sušíme trencle s fuseklami.

Čtvrtek 9.6.2011

Ráno vstáváme velmi těžce a ztuha. Dnešním cílem jsou miniatury ve švýcarském Melide. K snídani si vaříme vajíčka v ešusu. Přestává pršet, tak vyjíždíme na lehko, poněvadž zůstáváme v kempu ještě další noc .Po pár kilometrech začíná mrholit, šprcky zatím necháváme v kufru. Absolvujeme slalom mezi žáby a mloky. Dojeli jsme do Sweizu, po celnících ani památky, což byla výhra pro Martina, neměl totiž pas. Za hranicí byly serpentýny úplně jako schodiště. Přijíždíme do Melide, kde svítí sluníčko - hurááá. Valíme na pizzu, bo hlad jak cyp. Po oběde jdeme na miniatury. Na cca hektarové ploše byly zmenšeniny nejvýznamějších míst a staveb Švýcarska, propletené železnicí, po které jezdily vláčky. Po jezírkách pluly lodě a po dálnici jezdily auta. Je tam i model Matterhornu i s funkční lanovkou. Fajne, no ni...
Láďa koupil Pavlínce dárek za to, že ho pustila.
Dali jsme si po vyplynzioku (nanuku) a stavili se na svačinu. Cestou zpět do kempu tankujeme, když si Martin všímá vinotéky, kam okamžitě zajíždí a kupujeme vinko na večer. S Italem se bavíme po našemu, navzájem si nerozumíme ale my mu věříme. Stavujeme se na nákup a u pokladny seděl týpek, který měl účes, jako by blesk do šnytlika uvalil. Martin když platil, tak mu česky poradil: "Už to nehul..." Nasedáme na stroje a valíme do kempu. Martin s Láďou šli koupit žetony do sprchy. Majitele kempu zastupovala desetiletá dcerka, která uměla anglicky stejně, jako my finsky. Martin řekl "žeton" a posunky demonstroval sprchu "SSS..." Malá pokývla hlavou, řekla něco jako "quanto čento činquou", vybrala Láďovi z ruky drobné a sypla čtyři žetony. Po očistě vaříme ešusovou specialitu dle Martina, kuřecí kousky na cibulce s bazalkovou omáčkou a ktomu těstoviny. Dopíjíme finskou,pak trochu vínka a jdeme spát.

Pátek 10.6.2011

Probouzíme se do chladného, polojasného rána!
Náš dnešní cíl je Cortina d´Ampezzo.
Martin jede zítra domů, tak abychom byli blíže...
Platíme kemp a nevycházíme z údivu, 50 e pro 4osoby na dvě noci - fajne, no ni..?!
Jedeme po břehu Lago di Como, v tom vjídíme do městečka Mandelo del Lario a červení už vědí..., stavíme u benzínky, kde postarší ital opravuje ještě starší Moto Guzzi. Láďa se ptá němčinoangličtinou, kde najdem továrnu. Ital vysvětluje a v zápětí ji nacházíme!!
Kluci se tlemí jak leča a jdou se fotit před bránu! Náhle přijíždí Ital na nové MG 1200 sport a s rachotem mizí za branou továrny...
Jedeme se podívat do prodejny Moto Guzzi, kde obdivujeme nové krasavice. Před obchodem zastavuje týpek na fungl nové sněhově bílé Norge. Po slovech jako: Heeej dobré jak cyp, čum na to woe a utření si oslintaných tváří, jedem za dnešním cílem...
Začíná pršet, rozhodujem se, že to projedem bez pláštěnek, ale po asi 2 kilometrech stavíme na benzínce a hlásíme: nepromoky z kufru ven!!
Pokračujeme kolnami pomalu jedoucích aut a kamionů. Stavíme na kafe, takhle to dál nejde, Martin zas jen visí na řídítkách a už ho to nebaví, nás taky ne, proto stáčíme na dálnici. Po dálnici cesta ubíhá úplně jinak. Přestává pršet, svítí sluníčko a je teplo. První placení mýta 4,30 e, to se dá, druhé placení 9,20 - to už se nedá a Láďa nadává jak špaček a po projetí se za ním nezavírá závora... Martin, jako slušny synek z Goralie marně komunikuje s automatem, ten ovšem neodpovídá! Láďa běží na pomoc a odchytávají obsluhovače. Ukazují mu lístek se slovy: "EEE...", Borec předstírá čtení, a pak se slovy "EEE..." máchá rukou, lístek zahazue a Martin projíždí bez placení! Tomu se říká "kouzlo osobnosti" !  Rozjíždíme se na první průsmyk směr Cortina. Naším směrem je úplně černo a na 100% tam lije jak cyp... Nechce se nám do deště, tak se otáčíme a jedem pod modrou oblohou až do 4hvězdičkového kempu. Příjemná mladá, krásná recepční nás překvapila výhodnou nabídkou se slevou - bereme! Parkujeme na Stellplatzu. Naproti dvěma německým soudruhům se starými BMW, kteří se tváří přátelsky. Láďa si prohlíží jejich motorky a v zápětí oprašuje svou němčinu. Neoprášil... Pomohly ruce a nohy. Po krátké rozmluvě stavíme stany a jdeme se schladit do místního bazénku se slanou vodou...
Pak jdeme vařit žampionovou polévku, ze které se stala po neodhadnutí poměru vody a prášku, žampionová omáčková šmakuláda. Popíjíme vínko, pro změnu začíná pršet, tak na tzo serem a jdeme chrupat.

Sobota 11.6.2011

Po deštivé noci nás probouzí slunečné ráno!
Martin se balí a Láďa ho vyprovází k dálnici a pak se vrací do kempu.
Snídáme, pomalu balíme. Do kempu přijíždí němec s karavanem, pomáháme mu vyložit krásnou Moto Guzzi le Mans! Loučíme se se sousedy a vyjíždíme. Obloha se zatahuje zrovna ve špatném směru, tedy v tom našem... Za průsmyky bude hezky, tvrdí Péťa... Prdlajs... Už za deště zastavujeme na nákup. Láďa leze do nepromoků, Alča jen do pláštěnky. Po pár kilometrech Alča sundává pláštěnku a leze do nepromoků, Péťa bere jen nepromokavou bundu, po chvíli Péťa obléká i nepromokavé kalhoty. Za průsmykem Láďa hlásí klouzající pneumatiky a taky skutečnost, že sedí v lavoru studené vody, tudíž, že mu zateklo... Jedeme přes další průsmyk Passo di Falzarego a přijíždíme do Cortiny, kde bereme nocleh v Bed and Breakfast v části Val di Sotto. Název byl příznačný, bo jsme navalili "soto" (100 euro) na noc za všechny a šli jsme se sušit. V pokoji natahujeme popruhy od okna ke skříni a sušíme hadry. Vaříme bunkerzupe v ešusu, topíme, hřejeme se... K večeru se malinko projasňuje a přestává pršet, tak jdeme na prohlídku Cortiny a na malá nákup. Hezké městečko !
Po návratu odšpuntováváme další vínečko, trencle schnou, puchna jak cyp... to se bude spát úplně samo...
Dobrou noc strýčku Fido, dobrou noc děti... !!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE