Island 2015

Konečně se přiblížil dlouho očekávaný termín odjezdu na letošní moto dovolenou, ale abych byl upřímný, opět to bylo všechno tak narychlo, že na nějaké precizní balení nebylo čas a tak se stalo, že jsem tentokrát vyrazil na cestu bez zubního kartáčku a pasty. Nic co by nešlo vyřešit za pochodu, ale to trochu předbíhám. Ještě si ráno zajistit cestovní pojištěni, vytisknout lístek na trajekt a podívat se na mapu jakým směrem to vlastně mám výrazit.

Po více jak 10 měsících opět na cestě za řidítky motocyklu objevovat pro mě neznáma místa. Vyrážím v doprovodu svých rodičů, kteří mi budou dělat společnost až na trajekt v Dánsku. Ten mi odplouvá v úterý ráno, takže plán je trochu se podívat na sever Německa, dále pak projet Dánsko a možná navštívit Kodaň.

První den naše cesta skončila v malém městečku Prieros, asi 50 km před Berlínem. Lehká procházka po okolí, pár fotek, večeře a muže se jít spát.

Ráno vztaváme až kolem osmé a s tím je spojený i trochu pozdní odjezd. Ještě musím zajet do obchodu pro zmíněny kartáček a zubní pastu a muže se pokračovat směr Warnemunde.
Je sobota odpoledne a německé dálnice jsem plné. Obchvat Berlína se ještě zvládá, ale po pár kilometrech dálnice už stojí kompletně, takže se rozhodujeme sjet a pokračovat po okreskách.
Zpět na dálnici se napojíme asi po 80 km abychom vzápětí opět z dálnice sjely, neboť je tu omezení na šířku (2,1 m), které obytňák nesplňuje. Výsledkem je příjezd k moři až pokročilých odpoledních hodinách. Absolvujeme procházku podél moře a s nastupujícím večerem tahám za plyn a jedeme směr Dánsko.

Teplota spolu se zapadajícím sluncem klesá na 13 stupňů. Spíme na prvním odpočívadle v Dánsku.

V neděli ráno se probouzíme, dáváme snídani a s pohledem do mapy se rozhodujeme pro návštěvu Kodaně. Je to pouhých 350km, takže za pár hodin jsme tam a na prohlídku města bude cele odpoledne.
Do města přijíždíme po druhé hodině, stavíme na odstavném parkovišti a vyrážíme do centra. Nasedáme do automaticky řízeného metra a za 10 minut jsme v centru Kodaně. Cestou nás ještě stihl zkontrolovat místní revizor, žádnou pokutu jsme nedostali, takže lístky které jsem koupil opravdu odpovídali.

Opět jsem byl v situaci, kdy stojím uprostřed hlavního města a absolutně netuším co bych měl navštívit, kterým směrem se vydat. Takže následovalo pár minut bezcílného bloudění po městě, když jsem konečně našel Wi-Fi, a zadal "must see in copenhagen" našlo mi to krom několika kostelů a hradů taky Nyhavn, bylo to kousek ode mně, takže pojďme tam. Turisty se to tu jen hemžilo, skupinky Japonců s obrovskými fotoaparáty a do toho já, který nevěděl vůbec nic :-) Udělal jsem pár fotek a pak jsme spolu s rodiči sedli do lodě a absolvovali hodinovou turistickou prohlídku po zdejších kanálech.

Mám informace, že si teď doma zrovna nemůžete stěžovat na nedostatek tepla, ale mohli byste sem nějaké poslat. Je až neuvěřitelně, jakou tu klepu kosu a zvlášť, když vidím místní v krátkém tričku a kraťasech. Dáváme si večeři a vyrážíme z města.

Ráno následuje přesun do přístavního města Hirsthals, odkud mi následující ráno odjíždí trajekt. Do městečka přijíždíme kolem 16 hodiny a zaparkujeme na parkovišti oceanária. Tato atrakce je na seznamu nejvíce navštěvovaných míst v Dánsku a tak i my se jdeme podívat. Představení s lachtany jsme bohužel nestihli, ale jinak velmi příjemné.

K večeru vyrážíme do "centra", spíše tedy přístavu. Cestou ještě nákup pár drobnosti na následující plavbu a pak už ochutnávka místní kuchyně.

Další den vztavám po sedmé hodině, tak abych si stihl všechno pobalit a včas vyrazit na trajekt. Všechno se daří podle plánu a já v 9 hodin přijíždím do fronty. Ta se celou hodinu ani nepohne a tak chodím a koukám kdo další bude se mnou na trajektu. Napočítal jsem okolo 50 motocyklů a krom mne tu nikdo z ČR není. Konečně se otevřela brána a první motocykly začínají najíždět na palubu. Ukotvení strojů si musí každy obstarat sám, takže jestli se mi to povedlo se uvidí až za 47 hodin, tak dlouhá bude plavba. Beru pár věci a jdu hledat kajutu. Postel s označením 2224 bude mým domovem. Zjišťuji, že jsem si opravdu nepřiplatil za ložní prádlo a tak spěchám zpět k motorce abych si vzal spacák, než se nákladní prostor uzavře.

Hned po vyplutí si jdu na oběd a pak kupuji za 21 eur internet na celou plavbu. Ještě zjišťuji, že hned o palubu níže je bazén a sauna, takže následující program je jasný. Druhý den pak trávím velmi podobně. Malé zpřijemnění je pak zastávka na Faerských ostrovech. Večer zase sauna a jde se spát.

Tak a je to tu, vztavám jako všichni ostatní v 6 ráno, balím si věci a opouštím kajutu. Ještě další dvě hodiny všichni tak různě posedáváji v prostorách lodi než můžeme jít ke strojům. Tam už jsme všichni netrpěliví až budeme moci vyjet. Konečně se tak stalo a za lehkého deště sjíždím z lodi a motocykl je na pevnině. Island. Dostávám nějakou nálepku na motocykl a žádná další kontrola se neděje, prostě si jeď kam chceš, tak snad po mě nikdo nebude chtít nějakej papír, až budu odjíždět.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE