Přes Skotsko a Irsko do Itálie 2016

11. DEN - 2.8. 2016 (358 Km)

Konečně po dni a půl přestává pršet, typického anglického počasí už máme dost, hurá do Francie na jih, do tepla. Přijíždíme celý v očekávání ke Stonehenge, platíme 17 liber vstup a cca po 2 km pěšky přicházíme k tak slavným kamenům - jsme zklamaný, no alespoň jsme tu byli.

Je to velká atrakce navštěvována lidmi z celého světa, ale nás to nenadchlo, zpátky ty dva kilometry jedeme autobusem. Spíme 15 km od Poole, ze kterého nám druhý den v 8:45 jede trajekt do Francie.

celkem najeto: 5 053 Km

12. DEN - 3.8. 2016 (155 Km)

V přístavu kde platíme trajekt se nás paní ptá, jestli jsme z Československa, přikyvujeme s úsměvem, že ano a necháme jí žít v tom domnění, jak je dobrá v zeměpise, hned nás kasíruje, trajekt do Francie stál krásných 107 liber, levněji to prostě nešlo. Hned potom nás začali osahávat a mně zase prohledávali topcase. Trajekt je otřesný, málo místa, spousta lidí a ještě jel přes 4 hodiny, aby toho nebylo málo, tak David nachází ve svém jídle housenku, začne se smát, dojí zbytek kromě housenky, kterou by za normálních okolností taky snědl a jde jídlo reklamovat.

Dostává zdarma zákusek a kafe - poučení? Mějte sebou nasbírané housenky v zásobě a ušetříte za jídlo :-). Ve Francii probíhá poslední pasová kontrola a teď zase hezky po pravé straně směřujeme přes Carentan na Utah Beach, Pont du Hoc, Omaha Beach a hřbitov padlých vojáků z Normandie.

Konečně vidíme sluníčko a je teplo, kdyby jsme, ale věděli, co nás čeká zítra, předčasně bychom se neradovali.

celkem najeto: 5 208 Km

13. DEN - 4.8. 2016 (643 Km)

Před šestou hodinou se probouzíme se sluncem a vidíme krásné červánky. Bude to super den, říkáme si.

V Paříži zase začíná pršet, David se slovy, že se to vybere, si nebere nepromoky (pršelo celý den). Projíždíme okolo Versailles a Eiffelovky, nemáme náladu se někam vydávat, alespoň máme důvod se sem vrátit.

Po vymotání se z hlavního města, jedeme skoro jen po dálnicích. V jedné vesničce jedu asi 80 Km/h, vůbec si nevšímám v tom prudkém dešti cedule a najednou blik, blik a jsme na fotce, zatím nic nepřišlo. K večeru hledáme místo, kde bychom si mohli postavit stan pod nějakým přístřeškem, aby nám konečně uschli věci! Zkoušíme jeden dvůr se stodolou, ale neúspěšně, druhá stodola u rodinného domu už je však naše. Ťukám na dveře, otevírá mi stará paní, je mi jasný, že neumí ani slovo anglicky a já zase francouzsky. Po domluvě rukama nohama nás chápe a nechá nám k dispozici svojí stodolu za domem pro dnešní pobyt, dáváme jí jako dárek zase typický český alkohol.

Děláme údržbu a rozvěšujeme hadry, kde to jen jde. Pak už jen vypijeme flašku místního vína a jdeme spát.

celkem najeto: 5 851 Km

14. DEN - 5.8. 2016 (441 Km)

Vypadá to nadějně, jenom mrholí, v poledne vylézá sluníčko a je po dešti. Vyjíždíme na místní kopeček Semnoz, bereme to jako zahřátí před pořádnými Alpskými zatáčkami, silnice je ještě mokrá, takže žádná divočina.

Pak už jen cestou přes Val-d'Isère na vrchol Col de l'Iseran, který jsme už navštívili před třemi roky, když jsme tudy jeli cestou domů z Maroka.

Teď už je ale k večeru a nahoře fouká studený vítr, moc lidí tu není a je tu okolo 2°C. Sjíždíme z 2 770 m vysokého vrcholu zase do tepla a hledáme místo pro přespání. Nakonec se nám podaří najít místo na louce s výhledem na Alpy asi 20 Km od jezera  Lac du Mont Cenis.

celkem najeto: 6 292 Km

15. DEN - 6.8. 2016 (283 Km)

Tento den jsme vyhodnotili asi jako nejhezčí z celého výletu i přesto, že Davidovi přestala jet Afrika. Ráno v sedm hodin projíždíme okolo výše zmiňovaného jezera. Na chvilku zastavujeme a užíváme si ten klid ze sedel motorek, kdy ještě všichni lidé spí. Projíždíme hranice s Itálií, kde nám mávají dva ozbrojení vojáci. A teď nás konečně čekají šotoliny, doporučuji jet z města Susa na vrchol Colle delle Finestre, kde vedou nejdříve velmi úzké vracečky (asi 30),

pak znenadání končí silnice a začíná kamenitá cesta. Po zdolání vrcholu vede z druhé strany pro změnu ukázková asfaltka. Počasí je špičkový, konečně teplo a nás čeká další vrchol Cold'Izoard, naprosto perfektně si to užíváme, David brousí bočními kufry a já stojánkem, nahoře nám je motorek trochu líto, jaký jsme jim dali kotel.

Pokračovat máme v plánu tunelem na vrcholu Col du Parpaillon. Před samotným začátkem cesty na horu je všude zákaz vjezdu, jak pro motorky, tak pro auta. Máme trochu obavy, ale jedeme. Pořád na jedničku se spuštěným chladičem, s přes 350 Kg těžkými mašinami vyjíždíme po hodině k cíli a stojí to zato! Potkáváme tu partu Italů na motorkách, jeden z nich má supersport od BMW, další krosku, jinej zase scramblera, prostě všehochuť. Po projetí 520 m dlouhém neosvětleném tunelu, nás na druhé straně čeká ještě hezčí krajina a další parta lidí tentokrát s Offroad auty, při sjezdu dolů pozorujeme partu Italů především toho na BMW, který jede celou cestu s chcíplím motorem, vzhledem k tomu, že je asi 30°C se mu nedivím.

Další a poslední dnešní vrchol je Cime de la Bonette, musíme usoudit, že asi jeden z nejhezčích vrcholů Alp, co se týče přehledných zatáček a kvality výhledu :-). Naneštěstí, ale Davidovi 12 km před vrcholem chcípá motorka a stávkuje ,,čerpadlo". Říkám pohoda, vezeš přece náhradní ne? Přikyvuje, že ano, začneme tedy s výměnou, po úspěšné výměně na odpočívadle startuje, ale čerpadlo "necvaká". Pak z Davida vylejzá, že tohle čerpadlo mu nešlo, tak jen doma vyměnil kontakty s domněním, že bude OK. V tu chvíli jsem myslel, že ho přerazím. Nakonec čerpadlo vyndáme a připojujeme nádrž přímo na karburátory, aby to šlo samospádem s tím, že každých asi 170 km bude tankovat, nakonec to Afrika na vrchol o souřadnicích, který má Transalp 700 už z výroby na plastech zvládla.

Večer nacházíme super místo hned u řeky, já zatím rozbaluju stan a David zkouší ještě něco vymyslet, ale už marně, navíc ještě zjistil, že za dnešní počet ujetých kilometrů, mu motorka sežrala přes 300 ml oleje. Výhoda je, že lejeme do motorek úplně stejnou značku s viskozitou od Repsolu a každý si veze 1 litr, kdyby náhodou, David už za celou cestu něco doléval, s tím počítal, ale tohle už bylo moc a svůj litr tak vypotřeboval, na druhou stranu, dneska jsme motorky nešetřili, tak se není čemu divit. Nakonec mu dávám svůj litr, aby jsme mohli pokračovat dál, mně naštěstí zatím ještě nikdy nic nesežrala.

celkem najeto: 6 575 Km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE