Korsika 2016

31.8.2016 středa (Burgo – 194,3 km):

Vedle nás spali na pokoji nějací dělníci a kolem 6 hodiny ranní už dělají pěkný rámus. Z postele ale vylezeme až v 7:30, není kam spěchat.

Po snídani vyrážíme na pláž Santa Giulia. Čtvrtý den jsme na Korsice a ještě jsme nebyli v moři. Dnes tedy odpočinkový den. Skoro :-)

S benzinkami tady nebyl zatím žádný problém a tak, když se rozsvítí hladové oko asi 100m za benzinkou jedeme dál. Věříme, že během chvilky nějaká bude. Byla. Ale až po 37km.

Pláž najdeme během chvilky, je dobře značená. Moc lidí tady není, je totiž docela pod mrakem. Chvílemi i prší, ale my to nevzdáváme. A děláme dobře. Krásná písčitá pláž a voda teplá jako kafíčko. Relaxujeme a nabíráme potřebnou energii.

Kolem 16 hodiny už se balíme a vyrážíme ještě na prohlídku města Bonifacio. Krásné město, asi jedno z nejhezčích na Korsice. Je tu spousta turistů, ale to nám nevadí. Motorky mají oproti autům velkou výhodu i při parkování. Není potřeba platit.

Bonifacio

Prohlídka nám zabrala asi 2 hodiny. Prošli jsme si centrum, přístav a samozřejmě i hradby. Na hotel přijíždíme až kolem 19:30 hod.

1.9.2016 čtvrtek (Burgo – 91 km):

Vstáváme opět v 7:30 hod. V plánu je další válení se na pláži. Tentokrát to bude pláž Roccapina. Snídaně je den ode dne horší a horší. Výběr potravin řídne a tak jsme zvědaví, jestli poslední ráno (zítra) vůbec něco dostaneme.

Na pláž to máme jen 45km, takže pohodička. Posledních 2,5 km pohodička není. Je to offroad jak se patří. Vyjeté koleje, díry, kamení.

Moře je opět krásně čisté a voda teplá. Lidí tady taky moc není, takže si užíváme pohodu a klid.

Kolem 16:45 to balíme, už jsme upečení. Čeká nás opět 2,5km offroad. Ovšem pár chytráků zaparkovalo auta u cesty a to ještě na těch nejvíce rozmlácených místech a tak několik aut nemůže projet. Nedá se tam vyhnout dírám a trefit je by bylo asi tak něco urvat. Takže zmatky jako blázen. Naštěstí začínají chápat, že neprojedou a pouští alespoň nás. V jejích očích vidíme výraz typu „Tak se ukaž ty“, „To jsem zvědav, kde s tím praštíš o zem“. Chvilka cukání a napětí. Musíme se rozjet, přeskákat hluboký koleje, pár děr a kamení a hlavně netrefit žádný ze zaparkovaných aut a to všechno na suché a prašné hlíně.

Zvládli jsme to perfektně. Ani nevím jak, ale řídil jsem se heslem kamaráda „všechno plynem“. Bylo ale zajímavé vnímat ty pohledy ostatních, jak ani oni tomu nevěří. KTM je prostě nezastavitelná! Trošku to musím vydýchat, neb tep mi vyletěl až na „Měsíc".

Pak už jen pohodička a kochačka kolem pobřeží.

Zastavujeme v Propriatu a jdeme do přístavu do restaurace, že si dáme něco dobrého. Bohužel nám sdělují, že vaří až od 19 hodin. Hodinu se nám čekat nechce a tak jedeme na hotel. Večeři si dáváme tedy u nás. Opět 4-chodovou.

2.9.2016 pátek (Burgo - Galéria – 274,1 km):

vstáváme dříve, pobalíme si věci, dáme snídani a vyrážíme poznávat další stranu Korsiky.

Motor naskočí a než zařadíme 1, tak chcípne. Mačkám start, ale točí to jakoby na prázdno. Pak ještě asi 2x, ale stejná situace. Přidávám plyn a motor naskočí, chvilku držím zvýšené otáčky a už to drží. Nejspíš motorce nevoní místní benzín. Podle stojanu obsahuje větší množství E85 než u nás.

Cesta vede přes Ajaccio, kde je jediná prodejna KTM na Korsice. My ji navštěvujeme z donucení. Zlobí nás spojka. Někudy přisává vzduch. Máme podezření na pístek u páčky. Naši předtuchu nám potvrzuje místní mechanik. Nemají ji ovšem skladem, takže ji objednáváme s tím, že bude v úterý nebo ve středu.

Dál pokračujeme na další vodopády. Tentokrát Cascade Du Voile De La Mariee. Kousek před vstupem vidíme u krajnice motorkářku se zelenou Z1000. Vypadá to, že odpočívá. Prohlídka vodopádů je za námi během hodinky a než stačíme vyrazit, projede kolem nás zelená Z1000 už ale na odtahovce.

Dnešek je ve znamení vodopádů. Najít Cascade Des Anglais nám chvilku zabere. Parkoviště není značený. Ve výsledku jsme prohlídku stejně nezvládli. Jediný směrovník, který vidíme ukazuje 5h.

Spojka dneska moc nezlobí, takže pokračujeme dál klidným tempem až na hotel v obci Galéria. Kolem pobřeží je to samý krásný výhled, nádherný zátoky a pláže. Už se těšíme na koupání.

Na večeři si zajedeme do asi 3km vzdálené a vyhlášené restaurace. Dáváme si tu místní speciality. Zase taková sláva to nebyla. Špagety s telecím nebo kančím masem na šťávě.

3.9.2016 sobota (Galéria – 72,3 km):

V noci je tu aspoň o 10 stupňů C chladněji než v Burgu, takže se spalo mnohem lépe. Snídaně vypadají obdobně, jen je tu navíc ještě croasant. Po snídani zkontrolujeme spojkovou kapalinu. Je jí dost. Uvidíme, co to bude dělat dnes. Když tak ji večer zkusíme odvzdušnit. Vyrážíme na malé kolečko spojené s válením u vody.

Malá vesnička Lama

Kolečko to bylo doslova. Od Calvi se snažíme najít nějakou pěknou dostupnou pláž, až nakonec projíždíme kolem našeho hotelu z druhé strany. Takže nakonec zůstáváme asi 5km od hotelu. Nacházíme tu krásnou zátoku. Oblázková pláž, čistá voda a asi 4 lidi. Luxus.

Pláž v okolí obce Galéria

Koupačku ukončíme kolem 17:30, nakoupíme ještě nějaký potraviny a jedeme na hotel. Večer ještě odvzdušníme spojku. Vzduchu tam bylo dost, tak uvidíme zítra.

4.9.2016 neděle (Galéria – 248,1 km):

Dneska plánujeme Col De Vergio. Nejvyšší průsmyk 1477mnm.

Kousek před Porto je ovšem kolona. Autobus se zasekl v zatáčce a nemůže pokračovat. Místo, aby kousek couvnul a pustil třeba aspoň motorkáře, tak to zablokoval tak, že neprojede ani cyklista. Než se povede koloně aut v protisměru odcouvat, aby to zvládl vytočit, tak uteče asi 30 minut. V Porto ještě tankujeme. Je tady všude spousta motorkářů a všichni mají evidentně stejné úmysly. Cestu nám několikrát zablokují kozy, krávy a prasata. Silnice je samozřejmě plná výkalů, takže je potřeba jet opatrně. Prý to klouže jako ho..o. :-D

Okolí Col De Vergio

Za průsmykem pokračujeme dál Scala Di Santa Regina, kolem přehrady a elektrárny.

Corte a Gorges De La Restonica nakonec vynecháváme. Cesta nám zabrala víc času než, jsme si mysleli a navíc by jsme se k horským jezerům stejně nedostali (nedošli). A ke všemu spojka stále zlobí.

Pokračujeme dál směr Speloncato. Projíždíme krásným okolím, všude jsou krávy a prasata, občas i koně. Nádhera, dalo by se stavět v každé zatáčce a do nekonečna fotit.

Speloncato jen projedeme. Měly tady být nějaké jeskyně, ale my nic nevidíme. Sant Antonino, také jen projedeme. Je tu hrozně turistů a už je hodně hodin.

Sant Antonino a okolí

Před Montegrosso je opět dopravní kolaps. Opět autobus. Tentokrát to mají ovšem na svědomí bezohlední řidiči, kteří zaparkovali auta tak, že autobus má problém projet. Dalších asi 30 min zdržení. Autobusy byly nakonec 2 a než aby nechali řidiči projet auta, tak to v zápětí blokuje druhý. Celou dobu slyšíme zvuky závodních aut, ale není nic vidět. Až po asi 500m se dostáváme více do centra a vidíme, že jsou zde nějaké závody veteránů.

Asi 6km před hotelem nám za jízdy uletí Roadbook. Vracíme se pro něj, naštěstí nikdo za námi nejel a praskl jen rožek.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE