Jawa 350 a Paříž, Calais a Atlantik! Jedeme 2.800 km na 63 let staré motorce. Dojedeme?

1. Problém č. 1 zněl: nemáš řidičák. V 51 letech jsem dodělal velké „A“ a za měsíc jsme již stáli na startu: Příbram / Paříž / Callais / Dunquerk / Brusel  a zpět: celkem 2.800 km.
2. Problém č. 2 zněl: „to nedáte“, „pochybuju, že motorka to dá“ , „motorka to dá, ale vy ne“, a tak podobně. Zkrátka vyberte si.

Zkusil jsem dát pozvánku na FB, že by se třeba někdo ještě připojil.. Každému to přišlo ale jako šílenost. Tak nakonec jedeme sami. Ale to neva, my to dokážeme! Kdo? Já Petr (51) a přítelkyně Šárka (45). Na kom to ale nejvíce záleží je ta naše JAWA 350/354 (*1962, + VAPE) a zbrusu nový ocelový nosič, který pro tuto cestu svařili žáci na naší škole (SOU Pod Šachtami) v rámci své školní praxe.

19.7.2025 (sobota), vyjíždíme. Cíl: Ingolstadt (304 km).

Za dvě hodiny jsme na hranicích ve Svaté Kateřině. Na nosiči a brašnách povinné vlaječky Česka, Německa, Francie a Belgie. Právě tam míříme. JAWA přede jako kotě, a já se přistihnu, že s ní pokaždé potichu rozmlouvám. Splynutí duší, jako ty dva nejvěrnější kamarádi, na život a na smrt. 12 dní spolu, nejtěsněji jak to jen jde. Staráme se jeden o druhého.
V Německu, za hranicemi ale přituhuje: protože nejedeme po dálnicích, čeká nás 18% stoupání přes horské hřebeny (3x) a my jedeme velmi často na 1. stupeň. Jsme těžcí, ale poslouchám radu kamarádů: „netlač na ní, respektuj jí..“ Přes tři hory a přes tři doly jsme těsně před cílem. Pak nám na silnici 1. třídy v DE dojde benzín (280 km). Doplníme ze železné zásoby (PET láhev s 1,5 l) a jedeme k nejbližší pumpě. Jsme v cíli / Zeltplatzu: jezero, stan, pivko a pro dnešek splněno. Zadky v pohodě, trochu bolí záda. Toho jsme se nejvíce báli, ale po hodince a půl vždy krátká zastávka na protažení a hned je lépe. Všude, kam přijedeme, budí JAWA oprávněný rozruch. Baterka v mobilu jen 3%, nejvyšší čas nabít. Člověk by ale nevěřil, jak je těžké v DE nabít mobil (pouze WC).

20.7. 2025 (neděle). Cíl: Horb am Neckar (255 km).

Vyrážíme již po sedmé, svěží a natěšení. Dalších 150 km jako nic, v závěru opět 17% stoupání v kopci s větrníky a tradiční 1. převod. Poprvé jsme něco předjeli: traktor a skútr. U pump tankujeme výhradně E5 (u nás Natural 98) a je to znát: rytmus motoru tišší a rychlost výrazně svěží. Spíme v kempu, společně s dalšími motorkáři na cestách (až z Jihoafrické republiky).

21.7. 2025 (pondělí). Cíl: francouzské Nancy  (305 km).

V noci zuří celonoční déšť. Ráno balíme téměř vše mokré a vyrážíme opět na cestu. V nepromoku. Další horské hřebeny 17-18% a stoupání na 1. stupeň. Najednou je ale před námi sešup k Rýnu a to už je začátek Francie. Zčista jasna se objeví slunce a hned vedle muzeum slavné Maginotovy linie. Ještě než se rozjedeme do srdce Francie, sušíme věci. Po 100 km se cesta narovná a jedeme jako po slavné Route 66: 20 km roviny, jen člověk vidí před sebou ty hupy nahoru dolů. Radost kalí v závěru silná bouřka, kdy vidíme blesky přímo naproti sobě. Projíždíme průtrží, je to dosud naše nejtěžší etapa! Přijedeme do kempu, a následuje další bouřka a déšť. Jsme ale znechucení: čekali jsme krásnou Francii a realita je o dost krutější: jak kdyby tu včera prošla 2. světová válka: rozbořené statky, 40 let stará auta, rozpadlé cesty a všude poněkud zvláštní lidé - takoví ti studení psí čumáci.

22.7. 2025 (úterý). Cíl: předměstí Paříže (290 km).

V dalším dešti (tohle léto se vydařilo) se blížíme k Paříži, jedeme opět v nepromokách. Pokračují další dlouhé roviny s mnoha a mnoha kruhovými objezdy. Čím více se blížíme Paříži, tím více jsou domy upravenější a okolí hezčí. Oběd si dáváme u Turka, v pravém kebabu. Turek okukuje JAWU, vzpomíná na Czechoslovakia a fandí nám, současně upozorňuje na radary a automatické pokuty. Vítejte v zemi kruhových objezdů, směje se.. Zakrýváme zčásti poznávací značku celtou a mažeme dál radary/neradary.
V 15:30 jsme v dalším kempu: stejně jako každý den pucuju JAWINKU velmi do čista. Pouze 1x jsme ji roztlačili, jinak chytá na 1. šlápnutí. Je to prostě láska.

23.7. 2025 (středa). Cíl: Eiffelova věž, Paříž, Rouen (144 km).

Po noci v nádherném kempu míříme na dálnici a pařížskému okruhu. Je to lepší varianta, než popojíždět přes 3 semafory na 20-ti metrech. Čím více se blížíme středu města je cesta pro nás nebezpečnější: všude kamiony a velmi silný provoz v pracovním ránu. Přibývají karavany a skútry. Blížíme se do centra. 1, neutrál, 2. 2, neutrál 1, neutrál, 1… A tak dokola. Jawinka naznačuje, že tohle není to, co se jí líbí. Musíme to ale vydržet. A najednou poprvé vidíme Sienu a Eiffelovu věž. Je prostě nádherná.  A tak veliká! Občas jedeme i na červenou, nejde to v tom provozu ubrzdit a dnešní cíl je na dosah, tak blízko!

JAWINKA TO DOKÁZALA!

Slavná Eiffelova věž tu stojí skloněná před námi. Jsme v euforii, často se  ohlížím zpět, co Šárka. Zvládá to perfektně, obdivné! Vyjedeme oběma výtahy až na vrchol věže a kocháme se. Dole si dáváme tu nejlepší francouzskou bagetu, co jsme v životě měli: majonéza, salát, trhané vepřové maso, opečená cibulka. A dost dobré kafe. To vše za 15 Euro. Pecka. To vše nám trvá téměř 4 hodiny.

Cestou k Jawince pak ještě zmrzlinu a malé dárky rodině a přátelům. Je čas vyrazit, ale než sedneme na Jawinku, okukujeme 40 let starý nafťák jakýchsi Kuvajťanů, kteří dobyli Eiffelovku stejně jako my! Později zjišťujeme, že je min. 4x zatkli jako migranty, přičemž jako studenti měli legální Schenghenská víza.. Od Frantíků okukuji jak se předjíždí kolony. Přidávám troubení (nebrzdí nám to) a také tradiční oblak modrého dýmu. Ještě pár minut a jsme na slavné „Šánzelizé“ a s troubením JAWY objíždíme neméně slavný Vítězný oblouk s hrobem neznámého vojína. Ale to už vyjíždíme z Paříže a štrádujeme si to k Callais. Naše cesta totiž v Paříži nekončí, my chceme ještě mnohem dál, až k samotnému Atlantiku!!

--------------------------------------------------------------------

Pár informací z 1. Etapy, které se hodí (ceny 07/2025):

• Poplatek Zeltplatz v DE (jedna noc, nesmíte spát déle, hned ráno odjedete): 10 EUR
• Kemp (2 lidi, motorka, malý stan): 25-30 EURO/noc
• Benzin E5 (náš lepší NATURAL 98) v DE a FR: cca 1,8 EUR/l
• Káva / Espreso: 4,50 EUR
• Bageta: 8 EUR
• Wurst: 6 EUR
• Jídlo v restauraci: 12-25 EUR
• Voda (1,5 l) na benzinové pumpě: 1,5 EUR
• Vstupné na vrchol Eiffelovy věže: 36 EUR / osoba / až na vrchol (cca 4 hodiny návštěva)
• Parkovné v Paříži: cca 2 EUR / hod.
• Světové jazyky: v DE se anglicky domluvíte. Ve FR anglicky ti starší odmítají mluvit. Lepší za mladšími, ty jsou v pohodě. Jinak Google překladač v mobilu (pravidelně dobíjet mobil) a pořádná porce dat.
• Ideální je Premium členství na Mapy.com., nastahovat si mapy Off-line. Šetříte data
• Během cesty nastavit v mobilu „letadlo“, šetří to velmi výrazně baterii, potřebnou k navigaci

Pokračování: Díl 2/3. Jsme u Atlantiku a vlastní vinou nejedeme. Smůla se nám lepí na paty..

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE