Francie na Pinckoj
Text: Piiitr | Zveřejněno: 21.10.2011 | Zobrazeno: 42 407x
Kapitoly článku
Po úspěšně složené maturitě nás čekaly nejdelší prázdniny v životě. Proto jsme se rozhodli pro dlouhou cestu do Francie. Hlavními cíli jsme zvolili Brusel, Omaha Beach a Paříž.
1.den - sobota 9.7.2011, Vojice – Jičín – Horní Slavkov, 242 km
První den naší cesty jsme se sešli ráno před devátou hodinou u Martina S. Dobalili jsme poslední věci a připravili jsme se na cestu. Bez větších problémů jsme jeli po naší známé trase přes Mladou Boleslav, Mělník, Slaný, Rakovník… Odpoledne jsme se ubytovali u dědy Martina S. Pincky jsme zaparkovali v nedaleké garáži. Ještě jsme je před večeří trochu poštelovali. K jídlu jsme dostali výborný guláš.2.den - nedělě 10.7., Horní Slavkov – Zella-Mehlis, 266 km
3.den - pondělí 11.7., Zella-Mehlis – Kirchsahr, 402 km
Ráno jsme vstali po 6. hodině. Rychle jsme se sbalili a odjeli. První zastávka byla u supermarketu v Suhlu, kde jsme posnídali. Ve stejném městě jsme ještě doplnili zásoby vody na benzínce. Mokré oblečení nám uschlo poměrně rychle.Po poledni jsme si zastavili na polévku. I když nejbližší plodinou bylo obilí, vařili jsme hrachovou. Stále se nám jelo příjemně, tedy až na některé od sedla otlačené části těla. Při sjezdu z jednoho z mnoha větších kopců bodla Martina V. včela. Zpočátku jsme tomu moc nevěnovali pozornost, ale ukázalo se to jako chyba. Město Bad Neuenahr-Ahrweiler jsme si prohlédli trochu více zblízka, kvůli částečně nefunkční GPS navigaci. Nakonec jsme se vymotali. Nabrali jsme směr na krásné údolí plné vinic. Pomalu se blížil večer a my jsme se utábořili pod plachtou mezi Pincky na louce za Kirchsahrem.
4.den - úterý 12.7.2011, Kirchsahr – Sint Truiden, 174 km
Jako prvního mě ráno probudila zima. Ostatní ještě spali. Po krátké ranní očistě jsem se během zahřál a přitom jsem si prohlédl okolí. Po dlouhém přemlouvání jsem Martiny vytáhl z pelechu. Po chlebové snídani jsem vyčistil výfuk a vyjeli jsme. Během cesty ve městě nás předjeli dva policisté na motorkách. Nechtěli jsme s nimi mít zbytečný kontakt, proto jsme zastavili u LIDLu na doplnění zásob a zvolili jsme jinou trasu než oni. Přijeli jsme do Belgie. Po chvíli jízdy nás zastavil déšť. Pozdě, ale přeci jsme se schovali do dvou autobusových zastávek. Déšť přešel a my jsme se zase dali na cestu, když jsme vyjeli, zmokli jsme znovu. Chvíli jsme marně hledali kam se schovat. Po marných pokusech s plachtou v sadu jsme uviděli posed. Po bližším prozkoumání jsme utábořili pod pravděpodobně mysliveckou chatou. V noci nás navštívil opět několikrát déšť. Okolo půlnoci jsme přendali plachtu ze střechy dolů. Mohl ji totiž utrhnout silný vítr, který v noci foukal.5.den - středa 13.7., Sint Truiden - Waterloo, 135 km
Ráno nás probudila vlhkost spacáků. Rychle jsme sbalili věci a schovali jsme se před deštěm v nedalekém posedu. Teplá polévka byla v deštivém počasí ještě lepší než obvykle. S navléknutými pláštěnkami jsme vyrazili na cestu. Poprvé jsme zastavili kvůli Martinově poruše na Pinckovi. Protože měl od včelího bodnutí oteklé jedno oko, tak jsme závadu odstraňoval já s druhým Martinem. Pravděpodobně mu odešel kondenzátor, ale opravili jsme více věcí než to zase jelo. Při rozjezdu se utrhlo spojkové lanko. Ihned jsme ho vyměnili. Další zastávku jsme udělali před lékárnou, kde si Martin koupil lék na zklidnění otoku. Vše se hned lepšilo, tedy kromě počasí, takže jsme museli několikrát přečkat déšť v autobusové zastávce. V Bruselu nás konečně čekala lepší silnice (všude jinde v Belgii jsou betonové drncačky). Nejprve jsme se vyfotili u paláce královské rodiny. Následně jsme jeli k Atomiu. Objeli jsme ho dokola a několikrát jsme se vyfotili. Ve městě jsme bohužel nepotkali žádné Čechy. I přes to se našlo pár našich obdivovatelů. Z města jsme viděli jenom malou část, ale i pře to jsme shlédli spoustu soch u cest a náměstí.6.den - čt 14.7., Waterloo – Lé Tréport, 283 km
Ráno jsme se rychle sbalili a vyjeli jsme na trasu, než začne pršet. První déšť nás zastihl ještě v Belgii. Přečkali jsme ho v autobusové zastávce. Další pokračování deště bylo na uvítaní hned ve Francii a to několikrát. Zimu jsme zaháněli běháním v okolí zastávek a vařením polévek. Byl to hodně krušný den. Za celý den jsme si tepla moc neužili. Při zastávce na jedné z benzínek jsem dával Pincka na stojan, ale sám jsem nějak ztratil rovnováhu a stroj mi spadl na zem. Nic se mu nestalo. Další lehce kuriózní pád se mi stal na rovné silnici, kde se mi zamotala tkanička od boty mezi kolečko na sekundárním řetězu a simerink. Když jsem to zjistil, zastavil jsem. Nevyšel mi pokus couvaní s Pincekem. Myslel jsem si, že se mi to zpětně rozmotá. Nestalo se, jenom já jsem se sbíral ze země. Počasí se zlepšilo až k večeru, kdy jsme dojeli k moři. Ale to už slunce zapadalo za obzor do velké louže. Tento den jsme si ho moc neužili. Noc jsme strávili na poli s pšenicí.7. den - pátek 15.7., Lé Tréport – Douvres-la-Delivrande, 237 km
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz