Cesta do Nice a zpět

Posilněni italskou snídaní jsme vyrazili směle do místních zácp a horkých silnic vzhůru k Francii. Cesta kolem pobřeží byla úžasná,jen nám kazily radost všudypřítomné zácpy.

Nakonec jsme horkotěžko dorazili k francouzským hranicím.

Tím však peripetie neskončily a my se prodírali kolonami aut a všudypřítomnými skútry, které nás předjížděly v jakékoliv situaci - zleva, zprava... prostě děs a hrůza! Byli jsme nuceni dělat časté přestávky, kde jsme doplňovali tekutiny a nikotin. Po strastiplné cestě jsme dorazili do Nice a následně do města Antibes, kde jsme zakotvili v hotýlku u pláže. Bohužel jsme vyfasovali pokoj až ve čtvrtém patře bez výtahu, takže batožina se nám dost pronesla. Provedli jsme spršní hygienu a vyrazili do víru francie a jejích restaurací. Scenérie při pojídání večeře při zapadajícím slunci blízko pláže byla neopakovatelná.

V brzkých ranních hodinách jsme nakopli oře a přáním malého provozu vyrazili na sever Francie do hornatějších částí. První tři hodiny byly opět kritické a já už začal proklínat Francii,když vtom jsme se dostali na první kopeček a já viděl vlnící se silnici a skoro žádný provoz - jsme zachráněni,zvolal jsem a zapálil cigaretu  vítězství.

Opět jsme nasadili kameru a vyrazili sjíždět hornaté prolákliny  - viz VIDEO!



Po zajímavém obědě v restauraci, která nás praštila do očí jako první jsme pokračovali nádhernou krajinou a já úplně zapomněl na to, jak jsem Francii spílal. Prostě není nad hornaté části, kde civilizace není tak hustá.

Nebudu tu dále popisovat tu nádheru,pokochejte se ve fotogalerii,určitě fotografie poví víc. Naše cesta skončila v nádherném penzionku pod nádhernou horou a s výborným kuchařem, číšníkem a majitelem v jedné osobě. Doporučuji tento hotýlek už jen pro tu kuchyni, uvařil nám vše, co nám na očích viděl :-).  A že toho naše korpulentnější postavy spotřebují...