Scandinávie a Pobaltí 2005

7.den - pátek

Innvik-Olde-Briksdal-Olde-Stryn-Hjelle-Geiranger-ornevegen-Eidsdal-trajekt-Linge-Valdall-trolvegen-Sogge

Po probuzení zjišťujeme, že včerejší zemědělec má volant proklatě nízko nebo jsme měli sakra štěstí. Koleje od traktoru jsou totiž opravdu blízko u našeho plátěného obydlí, radši si ani nepředstavuji souboj našich laminátových tyček s offroadem značky John Deer. K ledovci vede hezká asfaltka lemovaná několika vodopády a splazy. Výlet k ledovci určitě stál za to. Jostendalsbreen je to totiž opravdu monumentální hříčka přírody degradující člověka do role malé černé ďupky kdesi dole.


Při návratu k motorkám radši konstruuji cestovatelskou pyramidku pro štěstí, abych náhodou proti sobě nepoštval místní božstvo a fotím další vodopád. Následuje přesun okolo několika fjordů a přejezd sedla se zamrzlým jezerem. Překvapivě je stále celkem teplo, takže tričko a motobunda úplně stačí. Příjezd do městečka Geiranger je tvořen hezkými serpentinami se zákeřnými tunely. Je v nich tma, mokro a pravoúhlé zatáčky. Opravdová lahůdka pro oči zvyklé na ostré slunce.
Následuje Orlí stezka (Ornevegen – luxusní sada serpentin vybavená spoustou turistů a krásným výhledem), ze které pochází tyto fotky Geirangeru a trajektík Eidsdal-Linge. Příjemné zjištění je, že ne všude jsou převozníci tak chamtiví. Zde byl převoz dvou motorek uskutečněn za rozumných 68NOK a přitom byl trajekt větší a podstatně déle plul.
Další atrakce se nazývá Trolí stezka. Ještě luxusnější sada zatáček a dvou vodopádů, vlivem pokročilé hodiny jsme ušetřeni davu turistů a v klidu vychutnáváme sjezd do bezedných hlubin trolího ráje. Spaní řešíme ověřeným místem (nalezeno v roce 98) u říčky s hezkou, ale ukrutně studenou lagunou. Od koupání nás ani teplota vody balancující na tenkém ostří změny skupenství neodradila a bylo to báječné. Usínáme ve stínu skalní stěny a ani komáři nám nemohou zkazit dnešní na přírodní krásy bohatý den.

Ujeto: 221km
V sedle: 3:59

8.den – sobota

Sogge-Andalsnes-Afarnes-trajekt-Solsnes-Grones-Kleive-Batnfjordsora- Kanestraum-trajekt-Halsa-Engdal-Orkander-Trondheim-Asen

Hned ráno nám počasí ukazuje že jsme jeli na sever a ne do Španělska. Docela se ochladilo a je solidní mlha. Někdo dokonce ukradnul skalní stěnu a nevidět ji včera přísahal bych, že jsou okolo jen lesy. Mlha jak se později ukázalo byla však perfektním partnerem při focení z trajektu Afarnes-Solsnes .

Cestu zpestřuje šotolinovka, kterých je v norsku spousta. Mě na Bigovi se to líbí i při 120ti ale Bára na ER5 mrmlá, že jsou tam díry a motorka furt poskakuje. Za celkem zajímavým mostem, který je hrozně do kopce a pak hrozně z kopce je další bouda s nastavenou dlaní. Tentokrát to situaci řeší 74NOK za oba. Počasí se umoudřuje a evidentně nás i dnes čekají vedra. Docela zde platí, že jedenáctá rozhodne. Trajekt Kanestraum-Halsa je větší než obvykle a má dokonce i vlnolam a stojí 80NOK, což mě utvrzuje v tom že první trajektík za 104NOK byla nějaká levárna. Bez dalších prostojů pokračujeme do Trondheimu. Kousek za ním zastavujeme na svačinku. Spaní řešíme na břehu luxusního jezera u vesničky Asen. Koupačka je příjemná a komáři jsou nějaký líný, člověk je stíhá zabíjet.



Ujeto: 349

9.den - neděle

Asen- po E06 – Mo I Rana

Dnešní den je víceméně přesunový, takže v poklidném tempu norských dopravních předpisů, za dohledu radarů Automatisk trafikk kontrol putujeme po silnici E06 směrem na městečko Mo I Rana. Abysme se zas tak nenudili, tak začalo pršet a vydrželo nám to skoro celou cestu. Mo I Rana je malebné městečko, ale ničím zvláštním mě nezaujala.
Ujeto: 416km
V sedle: 5:41 hod

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE