Egypt
Text: Radek Frank | Foto: David Rundt | Zveřejněno: 24.2.2010 | Zobrazeno: 12 415x
Nevím, kde vymysleli papír, ale jsme si jistí, že papírování museli vymyslet v Egyptě! Tuto jistotu jsme nabyli po pěti hodinách strávených na Egyptských hranicích v Tábě. Tady milují formulárě: pro osobu, na řidičák, k motorce, pro lékaře, k místním SPZtkám... Kdybychom tam nebyli zrovna jediní, vypisujeme formuláře ještě dnes
Welcome to Egypt!
V ne jedné cestovce patří Sharm el Sheik k top nabídkám a proto, po několika týdnech na cestě, fičíme vyprahlými, světle hnědými horami na jih Sinaie. Tady to vypadá jako by v Karlových Varech skončila sezóna a všichni se přesunuli do Sharmu. Po třech dnech,odpočinku, trochy šnorchlování a oprašování ruštiny pokračujeme směr Suez. Je to jízda vyprahlou apokalyptickou krajinou. Po levé straně na nás dohlíží poušť lemovaná vyprahlými horami Sinaie a z prava na nás mává jedna rafinerka za druhou. Zhruba 60km před Suezem začínají "hotelové resorty". Ty ovšem ladí s krajinou. Jsou rozestavěné, zaprášené a opuštěné. Tak se alespoň těšíme na Suezský průplav a nějaký velký tanker v něm. K mému velkému překvapení, přes průplav u Suezu není most, ale tunel:-( Jedeme přímo do Suezu, tam už se průplav před námi neschoval. Pokud se zvědavcům nechce do Egypta, stačí když zajedou mrknout na Baťův kanál:-)
Zrcátko na zrcátko...
Malý balzám na nervy jsme si dopřáli jízdou po Káhiře. Troubení už nevnímáme, ale v hustotě provozu by si neškrtnul ani pražský mesík. Celý ten štrúdl se šine stále krokem vpřed, zrcátko na zrcátko, až by jeden z toho přišel o nervy, ale naštěstí nás dokážou rozptýlit kolem jedoucí. Není pro ně problém, přes stažené okýnko, si s námi vykládat, uznale pokyvovat, ukazovat nám cestu, takže po hodince a půl parkujeme u pyramid.Podél řeky zhruba tisíc kilometrů
Jsme u Nilu a tady začíná Egypt! Palmové háje, zavlažovací kanály a malá zelená políčka. Míjíme velmi skromná obydlí, oslí povozy a spousty všude přítomných domorodců, kteří mají jiné starostí než turisty na motorkách. Nevadí jim ani když přespíme u jednoho z políček jen tak pod širákem. Bohužel víc pozornosti nám věnují další den policejní kontroly a od El
Následující den se snažíme ignorovat policejní eskortu a během proplétání se mezi náklaďáčky, oslími povozy a cyklisty, víc sledujeme život kolem Nilu. Je to vlastně jízda jednou dlouhou vesnicí. Unavené příbytky se střídají s mini obchůdky, ušmudlanýma autodílnama, řeznictvími bez chlaďáků, hromadami odpadků a tak pořád dokola. Kousek před Luxorem potkáváme místního učitele Ibrahima, který nás zve na čaj a vodní dýmku. Na jeho dvorek se sbíhají snad všechny děti od Nilu, pro které jsme větší atrakce než kačer Donald:-) Eskorta mizí a Ibrahim nás nechává přespat na jeho políčku přímo u břehu Nilu.
Přemysl oráč
Abychom ulevili našim spojkám, od Luxoru jedeme nerušeně pouští a Davo nakažen malými dětmi nevynechá jedinou příležitost, k víření navátého písku jeho 80ti poníky. Jde mu to, dokud nezmizí pevný povrch. Doma na povláčeném poli sice trénoval víc než Přemysl Oráč, ale v opravdovém písku stačí pár metrů, aby to pěkně zvoral. Tahat po osu zahrabaného Advíka není sranda. Ale proti výstupní celní kontrole je to stále hračka.Za těch jedenáct dní a zhruba 1700km můžeme říct, že Egypt nejsou pyramidy ani Sinai, ale především Nil rozdávající život kolem svých břehů. Z hlediska motorkáře, zajímavá tranzitní země, ale jako cílovou destinaci bychom si ji nevybrali...
O expedici
Expedice od Rákosníčka k tučňákům aneb z Čech až na jih Afriky:-) Po cestách křížem krážem Evropou a někdy ještě o kousek dál jsme dospěli k závěru, že práce ani jiné hodnoty „vyspělého světa“ nám neutečou a proto jsme se rozhodli, že posuneme hranice zase dál a projedeme Afriku po východní straně.
Co nás čeká:
cca. 20 000 Km
120 dnů cesty
více o naší další cestě na www.afrikou.com
Jak se Vám líbil tento článek?