Objetí republiky aneb dovolená 2011 a 2013

     Psal se rok 2011 a já si na jaře pořídil po několika letech pauzy s mašinama svojí vysněnou Suzinu Volusii 800 r.v. 2001. Předchozí Hyosung Aquilla 250 byla taky dobrá motorka, ale přece jen objem chyběl a tak jsem se seznamoval s Olí, jak jí říkám. Někdo mi v předchozím cestopisu vyčítal zdrobněliny – Oluška – proto je to Olí, abych nedráždil.  Seznamování šlo dost rychle a pomalu se blížil termín naplánované dovolené, tak jsem začal s přítelkyní vymýšlet trasu a určili si, co zajímavého chceme vidět.
     Asi osud tomu chtěl jinak, takže přišla dost podstatná podpásovka, vlastně několik a tak to začalo vypadat bídně. Nicméně i přes počínající krizi s přítulkou a náhlým skonem táty  jsem se nakonec rozhodl, že dovolenou potřebujeme a bude to zkrátka pudová záležitost – buď to pude nebo to nepude.
     Plán byl zhruba takový, že chci zhruba hranic objet republiku po směru hodinových ručiček. Přesnej plán už nemám, je to už nějaká doba, ale pro potřeby kratšího cestopisu to bohatě postačuje. Jen ostravsko jsem se rozhodl vynechat.
   
     Vyráželo se začátkem července z Úpice u Trutnova směrem na jihovýchod. Sestava: já a Lenka. Vše se naskládalo do báglu na opěrku a brašen – plán byl na 14 dní. Stan a spacáky byly přikurtovaný pavoukama. Plán trasy: Náchod, Svitavy, Macocha, Rudice, Brno, Novomlýnská nádrž, Strachotín, Lednice, Mikulov, Znojmo, Bítov, Landštejn, Třeboň, Český Krumlov, Lipno, Dolní Dvořiště, Dolní Vltavice - nejdelším převozem v ČR do Přední Zvonkové, výlet do Rakouska - omylem, Lenora, Boubínský prales, Vimperk, Kašperské Hory, Sušice, Klatovy, Švihov, Stod, Stříbro, Butov, Planá u Mar. Lázní, po D5 k Plzni, Spálené poříčí, Rožmitál p. Třemšínem, Příbram a domů. Původní plán byl dojet přes sever Čech opět do Úpice, ale kvůli několika skutečnostem se tak nestalo. Nevadí, i tak to bylo príma.
     
      První den se dojelo do kempu Jedovnice v Moravském krasu a měli jsme toho docela dost. To, že tu probíhal Street dance camp nám ani moc nevadilo. Proběhlo postavení stanu, občerstvení, pokoukání na tanečníky a menší procházka spojená s véčou v místní srubové restauračce.
      Druhej den proběhla návštěva Macochy vč. plavby po Punkvě. Také jsme stihli prohlídku muzea v Rudicích a procházku rudickým propadáním. Taky jsme se přesunuli přes Brno dál na jih do Strachotína u Novomlýnské nádrže. Pěkný kemp, nádherný kraj a skvělý vínko. Taky návštěva místní rybárny v nás zanechala super pocit.
      Další den byla naplánovanej vejšlap na Dívčí Hrady a prohlídka Lednice – zámek, minaret a park. Moc pěkný zážitek, jen to vedro bylo úmorný. Večer opět rybárna a vínko a hurá na kutě.
  

     Po sbalení a rozloučení se s kempem a krásnou krajinou se zastavujeme za rodinou, která je na návštěvě u známých ve Znojmě. Po kafíčku a povyprávění dosavadních zážitků vyrážíme dál směr Vysočina. Ustýláme si v kempu Bítov na Vranovské přehradě. Je už skoro tma, ale jdu se smočit. Večer komáři a v noci pěkná vichřice. Štěstí, že jsme byli v zátoce dole u řeky, zlo se dělo nad námi.
    

      Další den jsme navštívili hrad Bítov a den si zpříjemnili návštěvou rozhledny a restaurace Rumburak nedaleko Bítova. Je už zase až moc krásný počasí, ale úspěšně přežíváme a razíme dál tentokrát na Landštejn. Tady proběhlo protažení bolavých zad na středověkých mučidlech. Další zastávka byla až Třeboň, opět véča v rybárně a vycachtání se v rybníce Svět. Pokračujeme dál a razíme přes Budějce a Českej Krumlov zadem do Frymburka a hledáme kemp. Stavíme stan skoro za západu slunka a tušíme zlo. Obloha je temná a pěkně fouká. V noci se strhne peklo. Horší počasí jsem venku ve stanu ještě nezažil. Kroupy, vichřice a ukrutnej déšť. Podpíráme stan rukama a doufáme, že to přežijeme. Ráno už je zase hej, Olí přežila bez úhony pod plachtou a stan taky vydržel a nepromokl, už toho má za sebou dost.

     Tento den bude odpočinkovej – koupací a toulací. Smažíme se na slunku, koupeme se. Nějak mě to ale přestává bavit, a tak se jedu sám projet do „Vyšáku“ a natankovat do Dolního Dvořiště. Lenka usíná na slunku a pěkně si spaluje zadek a záda. Mažeme pantenolem a foukáme. Další den proflákáme na místě.

      Lenka může už další den v pohodě sedět a tak jedeme směr Dolní Vltavice na nejdelší přívoz v ČR. Skvělej zážitek. Dál pokračujeme po cyklostezce na Přední Zvonkovou. Dáváme príma oběd v místní restauračce a mažeme dál. Jenže místo po trase se ocitáme v Rakousku. Otočka a zase zpátky. Ach ty naše značky.. Stavíme u Boubína a jdeme si ho projít. Docela náročný, nezdálo se to, ale stálo to za to! Pokračujeme dál směr Sušise, Švihov a Stříbro. Plán je přespat u Rybiček a dát si jejich dobrý pivko. Dorázíme 10 minut před zavíračkou (22:00), a tak hledáme kemp. Nacházíme ho v Butově. Po tmě stavíme stan a jsme oba hotový a začíná bejt ponorka.

      Další den se balíme a razíme navštívit ségry v Planý u Mariánských Lázní. Pokecáme, přespíme a další den se rozhodujeme nepokračovat dál na sever až do Úpice. Vracíme se tedy na D5 a přes Rožmitál pod Třemšínem a Příbram domů do Obořiště. Pak už jen proběhne přesun Lenky do Úpice.

     Za těch cca 8 dní se najelo cca 1370km, Oluška šlapala jako hodiny i s pořádným nákladem a až na tu bouřku a památnou smršť jsme jeli za sucha a krásnýho, slunečnýho počasí. Proběhla spousta vejletění a taky se toho dost vynechalo. Cesty a řidiči celkově docela v pohodě až na jižní Čechy a Šumavu, tam skoro všude písek a bezohlední řidiči. Ale každopádně to stálo za to. Jel bych znovu.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE