Montenegro 2022

Ahoj všem. Cesta byla naplánovaná už rok dopředu a tak, že pojedeme až po dovolených s dětičkama,  manželkama, přítelkyněma. Tak že po sezoně, ale tak, abychom se ještě vykoupali cestou zpět v moři.

Datum stanoveno na 9. 9. 2022. Bohužel jedeme jen dva. Nakonec se ukázalo, že cestovat ve dvou má své přednosti. Nezdržuješ se, spaní vyrešeno v jednom pokoji atd.

1.den

V plánu je dát Durmitor a po cestě něco vidět a zpět se stihnout vykoupat. Účastníci jsou: Já Pepa 42 let  Yamaha tracer 700, Tomáš 28 let Yamaha tracer 900.

Je pátek a jedeme po práci směr jih co nejdál. Ubytko zamluveno v Jeníně hned u čáry. Zakufrovali jsme hned před Prahou, bo jsme se ji chtěli vyhnout. Pak ještě jednou, ale dojeli jsme. Bohužel v místě není hospoda, tak nákup plechovek a večeře z vlastních zásob. Příjezd, vybalit, najíst, 3 pivka, Mysliveckou starou a hají.

2. den

Vstáváme v 6.30 a následuje 3S (sraní, sprcha, snídaně), balíme a večer Daruvar. Zvolili jsme dálniční přesun až na Chorvatsko. Vyjíždíme v 7.30 a dobrý, sucho, ale mlha až do Lince.V Alpách nasazujeme vložky do hadrů, je 14 st..V Gratzu jdou už ven, je okolo 20. st. a valíme směr Daruvar okrskama. Poslední vesnice před ubytkem stavíme a chceme koupit plechovky na večer jako železnou zásobu a co nevidíme- Český dům. Zrovna mají slavnost, ale v 17.00 to ještě nezačalo, jdeme naproti do krámu a z auta jedoucího okolo volají "Česko-Slovensko". Kupujeme plechovky a prodavačka plynulou češtinou, tu tady ovladají téměř všichni až na mě, tak mě prosím omluvte. V Daruvaru barmanka v hospodě, číšník v restauraci a co čert nechtěl, mají tu festival.Tak se jedem ubytovat, zamluveno přes booking, paní domácí opět vybalila perfektní češtinu. Ubytko super, celý byt za litr pro dva. Jdeme na večeři a konečně to pivo. V Daruvaru postavili Češi pivovar a je nejstarší v Chorvatsku. Takže dvě k večeři, dvě na fesťáku a hají. P. S.: welcome drink s paní domácí (mandlovice).

.

3. den

Klasika 3S a valíme. Dneska se neletí, máme to jen 300 km a venku je po dešti. Vyjíždíme v 8.30 a jen kousek sucho, pak to přišlo, mrholení a mokro. Do Visoko jsme dorazili v 16.00, po cestě jsme se zastavili v Jajce na vodopády.

 

Ubytko jsme našli rychle, pan domácí nás odchytil po cestě. Po ubytování jdeme do města naivně na pivo, to se nedalo koupit ani v konzumu, ale štěstíčko se na nás usmálo a našli jsme, přeci nebudeme dělat ostudu. Tentokrát 6 plechů a nákup. Vysvětlím stravovací návyk po cestách. Nákup byl tak, abychom měli na snídani a svačinu po cestě, je to nejrychlejší. Nejeli jsme vysedávat po hospodách. Když to šlo a chtělo se nám, tak večeře v restauraci, fotky žrádla moc neděláme, tak sorry. V ubytku pár mladých Čechů a jeden Švýcar na scooteru. Společné lítání s dronem, utopenci, uzený, mandle a brko.

4. den

Klasika 3S a valíme na Sarajevo. Nejdřív do města podívat se, kde nám picli Františka a pak hned na rujny.

Našli jsme to celkem rychle, omrkli a dál na skokanský můstky.

Další cesta pokračovala do Žabljaku přes Plužině a Foču. Zatáčková nirvana a samozřejmě Durmitor. Dál to popisovat nebudu, to se musí vidět.

 

Po příjezdu do Žabljaku následovalo hledání ubytka. Našli jsme. Našli jsme takovou dřevěnou červenou chatku, tak si placáme po ramenou, jaký to bude skvělý za 600 kč celou chatku, opak byl pravdou. Pan domácí nám hned po příjezdu ukázal, že jsme si objednali pouze pokoj s manželskou postelí. No nedělali jsme fóry a řekli si, že tu jen přespíme a ráno vypadnem. To jsme ještě nevěděli, jaký je pan domácí kutil. Nanosili jsme krámy na pokoj a když jsme chtěli vypadnout, tak hlas francouzský, říkam Tomášovi, to není možný, sem se víc lidí nevejde. Vešlo, holky ze země galského kohouta spaly dětem v pokojíčku, my v ložnici a pan domácí a jeho čtyřčlená rodina v obyváčku s kuchyňkou. Poprvé jsem si připadal jako Hobit. Protože bylo málo hodin, tak jsme se jeli podívat ještě na most přes řeku Tara.

No nic, zdrháme na večeři a pivko. Po příchodu ještě další a brko, bo chci rychle usnout a ráno brzo vypadnout. Pan domácí nám podával ruku ofáčovanou hadrem namočeným asi v desinfekci a to mě zarazilo. Hned jak jsme šli spát, tak jsme pochopili. Rošt postele přišrouboval a to jsme zjistili hned po ulehnutí. Každý otočení jednoho z nás následovalo zaskřípání. No noc příšerná.

5. den

Tomáš vzhůru už v 5.00 a jde na klasiku 3S. Teda 2S, snídani jsme dostali v 7.00 a to kafe, marmeládu a ten jejich chleba. Stihnul to. Já jsem vynechal sprchu ve sdílené koupelně a jen jsem vykonal, co jsem musel (zuby,sraní), bohužel jsem byl na řadě po paní domácí, ale jelikož dělám na ČOVce, tak mě ranní sraní paní domácí nemohlo rozhodit. Snídani balím s sebou, jedeme brzo, bude někde ještě čas se najíst. Je 6 st., tak vložky a jedem.

Vybíráme cestu okolo Slano Jezero směrem na jih a vybrali jsme dobře, teda až na pár úseků.

Slano jezero téměř bez vody, a to jsme si všimli i u jezera Pivsko. Následuje příjezd nad Kotorskou zátoku a oči navrch hlavy.

Po procitnutí jsme sjeli známou klikaticí dolu a okolo celé zátoky až k hranicím. Ubytko bylo v Srebreno vedle Kupari, to jsme ještě nevěděli, co tam bude. Milé překvapení, jsme zůstali hned po příjezdu na ubytko, studený Karlovačko pana domácího. Pokec ve slovanském jazyce a ubytování. Dostali jsme tip na rujny v Kupari, tak jsme vyrazili. Bylo brzo, ale na moře není nikdy brzo. Zátoka super a ty hotely taky hustý.

Postavili to Češi někde okolo 30. let min. století a dle infa pana domácího to do tohodle stavu poslali Srbové za války. No zjišťovat pravdu nebudu, ať si každý pogooglí. Z pláže rovnou na jídlo a pivko. Na ubytku lezem ještě do bazénu a vytahujem Starou mysliveckou, abychom udělali provokativní fota pro nezúčastněné kamarády. Pokračování s panem domácím a dopíjíme Starou mysliveckou. Na oplátku domácí rakiji. Přesun na pokoj, přišel soused, tak jsme nechtěli opruzovat, pivo, brko a hají.

6. den

Vstáváme, až se vychrápem a klasika 3S. Balíme, loučíme se a jestě jsem zapomněl, vozíme s sebou flašku Bechera (co kdyby) a tu dostal pan domácí. Bechera neznal, tak snad bude chutnat. Valíme na Pelješac, chceme dát ten nový most a tak se taky děje. Jen jsme přejeli parking, tak si to střihnem hned 3x.

Jedeme po pobřeží, až co nám čas dovolí. Asi ve Splitu to napálíme na dálnici a už jen přesun do Senj. Někde po sjezdu dáváme obědovečeři a jdeme najít ubytování. S pomocí místního mladíka na scooteru nás dovádí až před ubytko. Chtěli jsme ještě moře, ale hrozně fouká a máme to daleko, tak ubytování za litr celej byt. Dáváme plechy, rakiji a otevíráme chorvatské víno, abychom se naladili na Moravu a po dvou deci to necháváme na lince a jdeme hají. Ráno se vzbudím a sucho, než se stihnu kouknout do mobilu, tak začíná chcát. Budím Tomáše a balíme, valí to našim směrem. Odjezd už za mokra.

Na Moravu přijíždíme asi v 16.00 a jdeme se hned ubytovat, 16 kil za bydlení, naše nejdražší, bohužel Pálava, ale kompenzuje to víno. Dáme každej dvě lahvinky, já ještě půlku třetí, brko a jdeme hají.

7. den

Vstáváme před osmou a klasika 2S. V 8.00 budíme pana domácího a nakupujeme ve sklípku víno našim drahým polovičkám a valíme domu. Po cestě řezník, tak dáváme snídani u něj, řízek, rohlík a domů. Cestu popisovat nebudu.

Závěr

Na závěr bych chtěl podotknout, že se nám povedlo vidět, co jsme chtěli, nechali jsme si ještě něco na příště, zmoknout se nám povedlo, vykoupat se v moři. Motorky bez chyby a prdele bolavý.

Tak zas někdy, Pepa.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE