Vzhůru (zpět) na Balkán - 1.díl

Jste typ člověka, který si nechá v restauraci poradit od obsluhy, co si dát k jídlu a pití? Nebo spíše rádi studujete celý jídelní a nápojový lístek a sami si musíte vybrat? A jak to máte s plánováním vašich výletů? Já jsem z té první kategorie. Ukaž mi co nejlepšího tady máš, já to ochutnám.  

Když jsem začal gůglit a hledat nějaké GPS logy a trasy po Balkáně, vyskočila na mě stránka www.transeurotrail.org. Paráda, vše na jednom místě, GPX soubory ke stažení, appka, Fejskbůkova skupina a fórum, takže nebylo co řešit. No, a to co chci vidět ještě mimo trasu, tak si tam přidám, ne? Ještě na úvod musím zmínit, že jsme se teď v září s rodinou vrátili po více než 3 letech života v Sofii v Bulharsku, takže mi ten Balkán je možná více bližší než ordinérnímu českému motorkáři. A jak to tak bývá, zrovna Bulharsko mám více projeto na kole a v autě a k tomu ještě odhajkováno a sježděno na lyžích po tamních horách. Takže o Bulharsku až příště.

Už jsem se nemohl dočkat, až po návratu do Čech z garáže zase vytlačím svou Kačenku, chudák malá tam na mě 3 roky čekala. Stála tam pod plachtou bez značky, kterou jsem dal do depozitu a taky bez baterky, kterou jsem ještě v rychlosti před naším odjezdem odpojil. Většina známých a přátel si klepala na čelo, proč jako ekonomický migrant odjíždím na východ, když všichni jedou, nebo alespoň chtějí, opačným směrem. To jsem celý já, vždy jsem si chtěl dělat věci po svým. Rovnou vám řeknu, že bych udělal asi lépe, kdybych před těmi 3 roky motorku prodal a teď si koupil něco nového. Má šestsetdevedesátka letos oslavila 10 let, nemá zase toho najeto tolik, ale o co méně kilometrů na tachometru, o to ostřejší tempo a náročnější terén jezdila. To, co začalo jako jen to zprovozním, abych co nejdříve vyjel, nakonec skončilo jako téměř kompletní generálka šasi i motoru. Jak se v jednom výborném českém filmu říká: "Taková oprava, to máte nová ložiska v kolech, nové gumy, nová spojka, repase vidlí, repase zadního tlumiče a celé kyvky, nová baterka, nová vahadla, výměna všech náplní..." a tak bych mohl pokračovat. Nakonec jsem sám, čímž jsem si zvětšil ego, které se už téměř nevleze do garáže, ale s výraznou pomocí přátel na sociálních sítích a telefonu, a taky kluků z KTM Shiva, vše zvládl, motorku opět nastartoval a jel to projet. Skočím na to před barákem, tenisky, montérky, žádná přilba, jednička, spojka a… Sakra, jedu sotva krokem a tacháč mi ukazuje skoro 100 km/h, pak zase nic a pak najednou 300 km/h. Řeknu vám, že jsem nikdy rychleji nejel a už asi ani nepojedu. Já jsem vám asi ještě neřekl, že se mi počítadlo kilometrů zcela vynulovalo, takže po 10 letech zase od nuly. Co by jiní za to dali, že? Přičítal jsem to té odpojené baterce, ale nebylo tomu tak. Takže zase kamarádi a 3 KTM dealeři na telefonu, návštěva autorizované opravny, abych stejně skončil s výměnou celého toho budíku. K tomu ještě trocha papírování o výměně tachometru, ale technickou to dostalo a dokonce mi dali tu mou starou pokřivenou značku zpět. Dodnes sám sebe chlácholím, že stejnak bych ty peníze do toho musel dříve, či později vrazit. Teda v mém případě to bylo spíše dříve a více, než později a méně.  

Abych se nemusel stresovat dojezdem, neboť ono těch 12 litrů benzínu, které do té jednoválcové oranžové obludy natankujete, není nic moc, koupil jsem od kolegy motorkáře Honzy Safari nádrž. Nějaké hadičky tam chyběly, takže jsem vše dokoupil, doinstaloval a teď se s celkovými 26 litry benzínu mezi nohama a pod zadkem, cítím jako velký cestovatel. Od začátku jsem věděl, že nechci žádné další držáky a hliníkové kufry a proto jsem hledal alternativu v textilních zavazadlech. Teď bych to tady mohl ukončit a mohli bychom se začít přít o výhodách a nevýhodách různých řešení, diskutovat jednotlivá pro a proti a nakonec stejně nic nevyřešíme, protože stejně jak neexistuje nejlepší motorka, tak neexistuje nejlepší vybavení na ni, ani to nejlepší vybavení pro motorkáře. Jistě jsou špatná řešení podprůměrné kvality, ale existuje docela dost toho kvalitního, které si díky bohu, místním překupníkům a kurýrním službám, můžeme dopřát i tady u nás v české kotlině. Už před mnoha lety, kdy jsem žil a jezdil v Austrálii, tak jsem objevil lokálního výrobce textilních rolovacích vaků na motorku, které podle potřeby zvětšíte nebo zmenšíte. Pořád existují, ale jsou už noví, kteří nabízí zase o něco lepší řešení. Konec napínání, koupil jsem 80 litrové textilní kufry od americké společnosti Mosko Moto, které nepotřebují žádné držáky. No, ne tak docela. Nakonec jsem ještě musel přikoupit i železný držák za sedlo od Perun Moto, protože ty dva úchyty, které tam originálně jsou, je téměř nemožné použít k usazení a uchycení těch cestovní vaků. Vše nasadím, přikurtuji, obhlížím, kde to tahá, kde to dře a vidím, že ten 3. kus karbonového krytu výfuku, který je nejblíže koncovce a který jsem někde před léty ztratil, by se zrovna hodil, jelikož spodní hrana kufrů se zrovna dotýká kousku výfuku právě v této oblasti. No nic, tak kousek plechu, rozbrušovačka, vrtačka a něco jsem svýma nešikovnýma rukama vyrobil tak, aby to přežilo bez větších problémů mou cestu. Další zdržení na té mé, už tak klikaté cestě k úspěchu. Abych vůbec ještě letos vyjel.  

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE