reline_unor



Sarajevo 2011

Kapitoly článku

Den 3 - pátek 16.9.

Po vydatném spánku snídáme naši oblíbenou motosnídani – hemenex. Dnes je v plánu navštívit bosenské hlavní město Sarajevo. Vyjíždíme po celkem kvalitní silnici směr Doboj, Zenica, stále častěji se objevují pozůstatky válečného konfliktu, rozbořené domy a hlavně hřbitovy. V každé větší obci nechybí mešita. Komunikace je celkem frekventovaná, překvapuje nás množství čerpacích stanic a na většině berou karty. Po asi hodině jízdy tankujeme a dáváme v kavárně u benzínky kafíčko. Za městem Zenica začíná stavba dálnice do Sarajeva, což znamená výrazné zpomalení, jede se v koloně a předjíždění je nebezpečné, všude spousta prachu ze stavby. Nikde nevidím cedule nadnárodních stavebních společností, na rozdíl od Česka. Hlavně aby dálnici postavili stějně kvalitně a lacino jako u nás...
Posledních cca 20 km do Sarajeva je placená dálnice, po vjezdu do města jedeme směrem k letišti. Chceme absolvovat exkurzi do muzea Tunelu života, který v letech 1993 až 1995 sloužil jako jediná spojnice města, obklíčeného jugoslávkou armádou, se zbytkem tehdejší Bosny. Podle mapy objíždíme letiště, místo cesty je vojenský kemp, Kamil vytahuje navigaci, ale i s ní se motáme v kruhu, místní obyvatelé nám radí pokrčením ramen nebo nerozumí, případně nás jeden automechanik, čekající s doutníkem v puse na zákazníka, pošle na jinou stranu. Nakonec letiště objíždíme ve směru od Ilidže a muzeum konečně nacházíme. Je to dům ponechaný v původním stavu od války a z původně asi 800 m dlouhého tunelu pod letištní plochou, zbylo cca 20m. Po zhlédnutí asi dvacetiminutového filmu je nám jasné, proč místní nemají rádi válečnou turistiku. Zažili si opravdu svoje.
Další pamětihodnost, kterou nelze vynechat, je most Latinská Čuprija, u kterého byl spáchán atentát, který posloužil jako záminka k rozpoutání 1. světové války. Jedeme směr centrum, objížďka nás hodí ke stadionu Grbavica, kde ve fastfoodu obědváme místní speciality.
Hustým provozem a za cinkotu československých tramvají se propleteme do centra a parkujeme v jedné boční uličce na nábřeží. V domě, před kterým byl zastřelen následník rakouskouherského trůnu, je dnes muzeum a ve výlohách jsou dobové fotografie. Přesné místo atentátu je označeno pamětní deskou. Jdeme procházkou centrem, kolem několika velkých mešit a na druhém břehu řeky Mijačky sedíme u  kávy, kde máme možnost vnímat atmosféru města, ve kterém se prolíná několik kultur a náboženství.
Kousek odtud má být podle mapy lanová dráha na vrchol Trebévič, ale padla asi za oběť válce. Lanovka (pocházela údajně z Transporty Chrudim), byla součástí infrastruktury, zbudované kvůli zimní olympiádě v roce1984. Na kopci Trebevič se nachází sáňkařský a bobový areál, který chceme navštívit. Nezbývá než tam dojet na motorkách. Vymyslel jsem zkratku, asi dvacetiprocentní stoupání po kostkách končí schodama, takže otočit a opatrně zpátky směr centrum a já si nadávám do blbců. Nakonec cestu nacházíme a najít bobovou dráhu v lese nám pomůže až rada domácích. Areál je samozřejmě nefunkční a v dezolátním stavu.
Olympijskou turistiku měníme opět na válečnou, protože na zdejších plochách měla jugoslávská armáda umístěny dělostřelecké jednotky, kvůli nádhernému výhledu na město.
Děláme fotky a dohodnem se, že nocleh budeme hledat mimo Sarajevo. Hustota provozu odpovídá pátečnímu odpoledni, kolony aut předjíždíme jak se dá. Po asi 30 km jízdy po silnici E73 směr Mostar přichází dlouhé klesání do údolí řeky Neretva. Pod městem Konjić začíná jezero Jablaničko, kde chceme najít střechu nad hlavou. V jednom motorestu (Restoran Orahovica) pokoje mají, ale posílají nás asi 8 km dál, kde jejich firma má další hotel, tam to prý budeme mít lepší. Tak jedeme tam. Lepší to je a pokoje mají, ale restaurace zavírá už v 9. Ale jestli chceme něco lepšího, tak asi 8 km zpátky má jejich firma motorest…….atd. Nakonec parkujeme v kempu u soukromníka, třílůžkáč 25E za všechny. Sedíme na terase s výhledem na jezero, pan domácí k nám běhá s lahváčema, pak donese večeři, zkrátka pohoda, kterou ruší jenom občasné klapání nedalekého železného mostu, když jej přejíždí auto. Příště bereme svářečku a trochu ho posvařujem.
Ujeto  290 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (18x):
Motokatalog.cz


TOPlist