Bosenský trip
Text: kojot | Zveřejněno: 9.10.2025 | Zobrazeno: 14 779x
Krátký výlet do Bosny, na vyčištění hlavy.
Kapitoly článku
Po návratu z rodinné dovolené, která byla opravdu oddychová a skončila v neděli v 23:00 příjezdem domů mě začali opět svrbět ruce a hned v pondělí jsem do svých komunikačních kanálů pustil info, že v úterý vysmahnu směr jih. Během 10 min jsem měl parťáka.
Nic světoborného, jen prostě krátká sonda, co se děje v Bosně, ochutnat pečený prase na rožni, udělat si zas trochu výlet, a tak nějak prohnat benzín motorem…Ládík má železný rameno a jede na SV650, který má naroubovaný kufry a nejde mu tachometr, nesvítí palubka a čeká na větší repas a je podle mne na kroužení kolem baráku. Já na GSa 1200 to mám jinak s komfortem, a tak se přizpůsobuji. Jak výběr trasy, tak denní nájezd. Jen připoutám bedny, co dlužím Patrikovi a přidám zámek a jsem připraven.
Den první (298 km)
V úterý po 15 hod zavrčí SV u baráku, já si nasadím přilbu, mladej vrkne se Simsonem a jedem si společně mávnout v malé koloně na konec obce. Tam prásknem do kobyl a sami dva fičíme směr Kolín, abychom se vyhnuli dešti. Pokukuji stále přes rameno doprava, jestli mraky mizí dle předpovědi k jihu, bohužel ne a stále nás pronásledují.
Silnice od Kolína dál stojí za vyliž p… samá uzavírka, objížďka, nikde nikdo nepracuje, jen prostě je trasa zavřená… tak kroužíme a sem tam objíždíme, nebo projíždíme zákazy, když vidím že se tam nic neděje a kvůli 300 m zavřený cesty je naznačena objížďka na 25 km. Završí to pumpa ve Ždáru, kde nás dožene slejvák. Schováme se v zastávce a 15 min čekáme až to přejde. Zastavujeme rychle na kafe. Ládík si najednou vzpomene a začne moto přelejzat z pravý strany, SVíno se bez keců skácí, že
nestihnu ani uskočit a ulomená kulička ze spojky mě trefí přesně pod koleno, z boku kde nemám protektor. Vykuleně koukám na něj, s dotazem: Co děláš ty vole…? Pak za obecného veselí a dozoru pumpařky stavíme SV zpět na kola. Krom kuličky žádné viditelné škody. Jedem vpřed směr Starovice. Nad přepravou bedýnek majitel sice chvilku kroutí hlavou, ale dává nám suchý pokojíček a jdeme po pár sklenkách vína a turbo pizze chrnět.
Den druhý (456 km)
Ve středu ráno to hned po dotankování v Hustopečích napálíme po dálnici a nestavíme dřív než po sjezdu v Maďarsku za obcí Rajka. Tady se trochu zbavujeme vrstev oblečení a pokračujeme na Gyor. Zde se kvůli husté dopravě trochu zpomalíme, a navíc i přes zadaný cíl v navigaci (Moháč) ocitneme kvůli ignoraci značek směr Balaton a slepému následování navigace opět na Slovenských hranicích a zpět do Maďarska jedem přes Komárno. Nezkoumal jsem to proč, jen jsme si zajeli asi 36 km. Maďarsko je pořád stejný, rovina, kde to pálíme sto dvacet, město, kde se plazíme čtyřicet, a tak pořád dokola až dojedeme na Chorvatskou hranici. Sice jsme cestou dali oběd, ale na můj vkus to bylo drahé. Chuťově dobré, ale na Maďarsko drahé. 35E za dvě jídla…
Na Osijek předměstí tankujeme kolem 18:30 a jedem do campu, který jsme našli se super recenzemi a volnými chatkami. (mapy.cz) No, jaké překvapení, že camp má otevřeno po domluvě (min 15 lidí) od čtvrtka do neděle a jinak velký fuck off, protože je středa. Jiný v dosahu není, a tak klikám na booking a objednávám co nejblíž k nám a směr jih ve městě Vinkovici apartmán za 50E. Kličkováními sem a tam namotáváme další km navíc, ale asi nám to nevadí, jen mě fakt sejří ten zavřený camp. Večeře ze zásob a v kolem třetí ráno mě budí bušení kapek na ono. Venku slejvák, který neustává… Podle předpovědi měl mrak utéct kolem 8-9 hodiny ráno dolů na jih. K tomu Ládík zjistil, že si nevzal mazadlo na řetěz, protože se svědomitě připravoval, řetěz mazal a nechal ho doma na okně. Hlavně, že si vzal rexonu do podpaždí, navíc jinou než mám já... no týýý vole. 😊