Africké dobrodružství

Pondělní ráno po Dakaru je jako každé jiné a přeci je něčím odlišné. Hukot motoru z uzavřeného parkoviště hotelu Meridien se znovu pomalu rozšiřuje po celém městě. Motocykly, auta, kamióny se prohánějí městem, stojí u myček a po nezbytných úkonech směřují do dakarského přístavu kde jsou nakládány na připravenou loď, která se tento týden vydá do francouzského Le Havru, kde si svou techniku závodníci vyzvednou. I já tento podakarský čas věnuji přípravě motocyklu na další cestu, vyřizování nezbytné korespondence a hlavně také sledování té pestrobarevné směsice, kterou poskytuje dakarsky život. Doposud se mi podařilo zajistit pouze Mauritánske vízum pro zpáteční cestu a již dva dny leží žádost o vízum na malijské ambasádě. Snad bude dnes odpoledne hotové.
Na nutný servis jsem i letos zavítal do servisu pana Wade. Mechanici vzdáleného příbuzného pana prezidenta zde se mnou mají již zkušenosti z loňska, kdy mi servisovali BMW F650 Dakar. Takže Jawa pro ně musí být hráčka. Měníme pouze vzduchový filtr, čekal jsem tedy že v něm bude po těch kilometrech off-roadu a písečných bouřích a prašném prostředí mnohem více písku a nečistot. Kontrola oleje i náplně chladiče je úplně zbytečná. Z chladicí soustavy jsem měl tak trochu strach. Hladinu kontroluji každý druhý, teď už třetí den, ale interval klidně prodloužím.

Došlo i na výměnu zadní pneumatiky Mitas E-09. Dezén nebyl ještě ani v polovině, ale nový bude na malijských pistách jistě lépe uhánět. Předek jsem nechal E-07, protože na něm není znát sebemenší opotřebení a novou E-09 povezu zatím sebou pro případnou výměnu. Servis se samozřejmě stejně jako vloni neobešel bez společné večeře. Jak jsem měl námitky proti řetězu rozměrů 530, tak se ukazuje jeho výhoda. Doposud jsem x-kroužkový řetěz značky EK nemusel ani jednou napínat. Pozornost věnuji pouze mazání.

Informace o redaktorovi

Jarda Šíma - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE