Wisconsin, USA - Kousek Amerického Česka

Nový svět lákal od počátku všechny, kteří toužili po dobrodružství, novém životě, svobodě, slávě a úspěchu, byl představou otevřených možností a příležitostí, stále ještě nerozděleného bohatství zdrojů půdy, nerostů, lesů a zvěře. A lidé z celého světa a hlavně ze staré, již rozparcelované Evropy, se vydávali za svobodou a štěstím za oceán. A výjimkou nebyli ani našinci.
Na Čechy nebo Američany s českými kořeny můžete při toulkách Amerikou narazit všude. Jsou ale státy, kde je jejich „výskyt“ hojnější a které od počátku čeští, moravští a slovenští imigranti preferovali. Dávní přistěhovalci byli totiž povětšinou lidé svázaní s půdou, hospodáři, kteří začali obdělávat úrodné pláně Texasu a Wisconsinu, států, které patřily mezi jejich nejoblíbenější destinace k usídlení. Mnohým se později zalíbilo také v Iowě, Nebrasce či Kansasu. (Krom toho spousta Čechů-nezemědělců našla svůj nový domov ve velkých městech – New Yorku, Chicagu nebo třeba St.Luis.) Nebudu vám popisovat osidlování Ameriky, nicméně je příjemné vědět, že ti, kteří kdysi do daleké země vyrazili a navzdory všem nástrahám přežili, nenechali zahynout ani své kultuře, kterou po desetiletí uchovávali. Předávali tradice svým potomkům, kteří jsou dodnes hrdí na zemi, ze které jejich (pra)pradědové přišli. Díky tomu dnes v Americe existují místa, při jejichž návštěvě byste se měli cítit jako doma: Česko-americké vesnice a městečka, v jejichž obyvatelích koluje česká krev.
Ve Wisconsinu jsou to třeba Hillsboro, Tabor nebo Philliphs. V českém hlavním městě Wisconsinu, Hillsboro, jsem už byla dvakrát. Je to malá malebná díra, jejíž obyvatele (1 400) mají české kořeny, na které jsou pyšní. Ve městě se koná festival „České dny“ a pokud pojedete kolem, zastavte se třeba na pivo v místní hospodě. Můžete pozorovat klídek kolem, kdy pustou tichou ulici občas oživí postarší víkendová H-D skupinka či místňák na custom mašině. Hillsboro má partnerství s několika dalšími wisconsinskými městy, a společně vytvořily projekt pro motorkáře („Driftless destinations motorcycling“) – doporučují cesty, ubytování, restaurace v regionu.

Krajina ve Wisconsinu je mírně zvlněná, rurální - pole a statky, sýpky a chlívy, kozy a krávy. Na motorce se tam projíždí bezvadně – různě se kroutící cestičky mezi farmami často sice plné štěrku, ale opuštěné a ten klid, který rušíme jen my. Stodoly zářící novotou střídají polorozpadlé sýpky a rezavá auta zanechaná větru a dešti napospas. Projíždíme se tam často a rádi. Jednak je to dostupná možnost jak vypadnout do volné krajiny z chicagského velkoměsta a taky, stejně tak asi jako našim předkům, nám to ve Wisconsinu připomíná domov. Počasí je zde vlhké a chladné jako u nás doma (ovšem zima a léto o něco extrémnější). Naši předkové zde začali pěstovat plodiny, na které byli zvyklí, včetně chmele. Pro mnoho Čechů žijících v Chicagu je tedy i dnes právě Wisconsin zemí zaslíbenou. Naše poslední letošní vyjížďky na motorce nádherným podzimem s cestami plnými vířícího se listí jsme podnikali právě do Wisconsinu. Kombajny sklízí, balíky sena dekorují pole, všude se válí dýně a barevné listí za motorkou i před ní poletuje…. Navštívili jsme taky český festival ve Philipsu. Českých festivalů se koná ve Spojených Státech dost a myslím, že byste se jistě ze zvědavosti zastavili, vědouc, že zrovna někde nějaká taková akce poblíž vaší trasy Amerikou probíhá. Námi navštívený festival se konal v místní škole a česky nemluvil nikdo. Tedy krom tří Čechů, kteří byli v blízkém městě na služební cestě, náhodou se dozvěděli o festivalu a tak se jeli mrknout. Konala se volba miss, soutěž v pečení a pojídání koláčů a jakýs-takýs trh.
Školní chodby byly vyzdobeny informačními tabulemi, kde jsme si mohli přečíst něco o historii městečka a životech českých a slovenských přistěhovalců, a vše završila večerní tancovačka s dechovou hudbou. Někdy je ta či ona tradice taková trochu americky či jinak zpazgřivená, ale to je přirozený vývoj, vše časem podléhá působení nových vlivů, trochu se mění a přizpůsobuje. Takže já spíše považuji vždy za zázrak, pokud alespoň hlavní jádro tradice a zvyků zůstane zachováno. A zázrak to je, protože znáte tichou poštu…Stačí, že konstatování přejde přes pár lidí (natož generací!) a počáteční výrok v tom koncovém hledáte těžko. Hlavně, zvolíte-li život v cizí zemi, je asimilace do jisté míry nutností a přizpůsobit se podle mne prostě musíte. Je vaší povinností znát a dodržovat zákony vaší nové vlasti a naučit se její jazyk. To ovšem neznamená zapomenout na svůj původ. Proto fakt, že se v amerických českých městečcích dnes česky nedomluvíte, budete nejspíš očekávat a chápat. Naopak vás může příjemně překvapit, že zmíníte-li se o vlasti, moc rádi si s vámi popovídají, možná i vyloví nějaké to „jak se maš“.

Vydáte-li se někdy i vy na průzkum Nového Světa, můžete si naplánovat přes tato místa cestu a prověřit místní, zda o své pravlasti stále něco vědí. Věřte, budou moc rádi. Já vím, že pokud se vydáte za oceán, tak budete chtít poznat nejspíše hlavně typickou Ameriku, Česka máte dost doma, ale třeba, kdyby se vám zastesklo….

A co tam v tom Wisconsinu mají krom českých vesnic dál? Tak třeba „Amish-ské farmy“. Amishové jsou ve Wisconsinu k vidění často, a že je na co koukat. Setkání s nimi je vždy zážitkem. Jejich koňské potahy prohánějící se po silnici s oranžovým výstražným trojúhelníkem vzadu, které míjíme pomaloučku, aby se koníci neplašili; starodávné úbory žen s bílým čepečkem; muži s tradičním střihem na hrnec, plnovousem a kloboukem; špinavé, rozcuchané děti pobíhající okolo farem, kde jakoby se zastavil čas. Setkání s těmito lidmi vás vrhne v čase zpět o stovky let. Jejich životní styl se totiž od přistěhovaleckých dob změnil jen minimálně. Žijí izolovaně ve svých komunitách. S vnějším světem sice udržují kontakt v rámci obchodu, ale to je prakticky vše. Moderní technologie jako automobily, počítače a mobilní telefony vesměs odmítají. Amishové (mennonité, anabaptisté-novokřtěnci), jejichž život řídí tradiční křesťanská víra, žijí velmi jednoduše a prostě. Jsou soběstační. Jídlo si zajišťují z vlastních zdrojů, pěstují plodiny a chovají dobytek, šijí si vlastní šaty, vyrábějí nábytek, staví domy. Amishové jsou velmi přátelští lidé, pokynutím a máváním zdraví všechny projíždějící včetně nás hlučných motorkářů. Nebo že by nemávali? …hmm.

Na mnoha místech si také můžete zakoupit jejich domácí bio produkty, které nabízejí u cest v blízkosti svých farem k prodeji. A klidně kupujte – med, zavařeniny, sýry i koláče mají vynikající. Celkově jsou Amishové opravdu obdivuhodní lidé a o jejich způsobu života by se toho dalo napsat spoustu, takže doufám, že budete mít štěstí a na svých cestách se s nimi setkáte.

No a už se dostávám k těm prozaičtějším věcem a místům, která je možné ve Wisconsinu navštívit. To jsou místní pivovary, také třeba již v úvodu zmíněné, vyhlášené zábavní městečko Wisconsin Dells, muzeum H-D v Milwakee a hlavně asi to nejdůležitější - krásné cesty, které k těmto místům vedou.

Wisconsin Dells je turistické středisko se vším všudy, plné atrakcí - vodních parků, kolotočů, minigolfů, restaurací a hotelů atd. V blízkosti města je také lyžařské středisko, takže zábavy plno. Scénická cesta, kterou jsme projeli vede z Wisconsin Dells do Stevens Pointu víceméně stále údolím okolo řeky Wisconsin, kde v okolí Wisconsin Dells krášlí řeku i lesy pískovcové skály. Pokud se rozhodnete na svých cestách atrakce ve Wisconsin Dells vynechat, tak je doporučuji nahradit třeba muzeem Harleye-Davidsona, poněvadž předpokládám, že vás motorky baví více než kolotoče. Muzeum je v Milwakee. Budova muzea je jednou z dominant ve městě a patří mezi nejnavštěvovanější turistické objekty ve Wisconsinu. Vstupné je 18 USD za osobu. Za další poplatek si můžete zakoupit některý z rozšířených programů (např. tzv. „Steel Toe Tour“ – program, který zahrnuje návštěvu závodu v Pilgrim Road, který vyrábí motory a převodovky pro Touringy, Softaily a Dyny.) V muzeu v Milwakee je vystaveno na 450 strojů, součástí expozice jsou samozřejmě také informace o historii, kultuře a lidech spojených s americkým symbolem rebelie a svobody.

Míst, která by ve Wisconsinu stála za návštěvu, je celá řada. Já už se zmíním pouze o některých cestách. Pro ty, kteří vyhledávají scénické projížďky je Wisconsin top destinací amerického středozápadu. V jeho západní části jsou úžasné, převážně klikaté cesty v údolích řek Mississippi a St. Croix a mnoha jejich přítoků. Horní oblast Wisconsinu (pod jezerem Superior a na hranici se státem Michigan) je hustě zalesněná, kde výšky kopců kolísají v rozmezí 184 až 524 metrů a údolí řek jsou proklatě hluboká. Tento region je částí tzv. Driftless Area – zvláštní krajina na jihozápadě země zformovaná ústupem ledovců. Tato krásná a jedinečná část Wisconsinu se vyznačuje členitým terénem s mnoha útesy a skalními útvary. Kvalita cest je ve většině případů ve Wisconsinu velmi dobrá. Na malých vesnických silničkách je ale potřeba počítat s nerovnostmi, štěrkem a občas i s nějakým tím koblížkem, však to z domova učitě znáte.

Wisconsinská Route 33 – nazývaná malým Deal´s Gapem středozápadu. Tato cesta vás zavede do země „Amišů“ a uvidíte zde jedny z nejkrásnějších farem Wisconsinu. Cesta je v dobrém stavu a můžete začít v La Crosse, WI a vydat se na východ nebo naopak v Reedsburgu a jet směrem západním, hlavní je se dostat na SR 33.
Highway 107 – River Run – scénická cesta podél řeky Wisconsin river mezi městy Merrill and Tomahawk. Tato cesta je krásná v každém ročním období, ale obzvláště na podzim při zbarvených stromech. Jediná nevýhoda je, že je potřeba stále dávat pozor na zvěř, které je vůkol plno.

Cesta Indiánskou rezervací Menominee, která vede kolem raftové „Vlčí řeky“ (Wolf river). Cesta číslo 55 je plná zatáček, má pěkný asfaltový povrch, je tam chládek a lemuje ji lesík ….a prostě stojí za to po ní jet, nemá smysl mrhat časem na jiné (třeba nedej bože jet po dálnici). V létě jsou tu trochu problém komáři, ale to ve zdejších klimatických podmínkách okolo řek a jezer všude. Na jízdu to samozřejmě nemá vliv, jen při zalézaní do křovin okolo řeky, když si potřebujete odskočit jste bez přilby v ohrožení. Pijou krev všude.

Cesta tří států (Iowa, Minnesota, Wisconsin) okolo Mississippi stojí určitě také za projížďku. Můžete se projíždět tam po levém břehu řeky, zpět po pravém, či obráceně, jak je libo. Krásná cesta (č. 131 Tomah, WI – La Farge, WI) - vede také kolem Kickapoo river. Provede vás právě kolem Amishských farem kopcovitým terénem, plným políček a lesů, přičemž řeku přejedete nejméně 12x. Kickapoo river je krásná řeka a státní park. Takže my jsme si ji nejen obkroužili na moto, ale sjeli též na kanoi. Půjčovny kanoí a kajaků jsou kolem řeky všude, takže slézt na chvíli z motorky a projet se po vodě, zde není problém.

Cesta z New Glarus na Mt. Horeb a spousta dalších. New Glarus je pěkné „švýcarské“ městečko (založené v r. 1845 Švýcary) ležící nedaleko od Madisonu. Za návštěvu stojí nejen centrum, ale také nedaleký nově zbudovaný vcelku monstrózní pivovar. Začátek příjezdové cesty k pivovaru zdobí značka určená motorkářům – motorkáři jeďte opatrně! To asi po ochutnávkách místního zlatého moku. I když ta cesta je taky dost točitá a má úplně nový, kluzký a hlaďoučký asfalt. Ostatně všechno je v tomto pivovaru zbrusu nové i odpočinková zahrada, jenž jej obklopuje. Jejich pivo je již vyhlášené a mimo Wisconsin jej nikde jinde nekoupíte. Jednotlivé druhy piva mají vtipná jména jako třeba „Strakatá Kráva“ (Spotted Cow) nebo „Tlustá veverka“ (Fat Squirrel) apod. Cesty do a kolem New Glarus jsou také moc pěkné, naberete-li směr sever, narazíte jistě někde na Amishké území a západním směrem dojedete k Mississippi.