sumoto_leden



Landhotel Laudersbach: všechny cesty vedou sem

Dnešní tip na ubytování v Rakousku je zajímavý nejen tím, že se tamní personál umí kromě jídla a noclehu perektně postarat o motorkáře, ale také svojí strategickou polohou. Hotel Laudersbach totiž stojí přímo uprostřed bikerského ráje. A od nás tam v pohodě dojedete za den, aniž byste se museli hnát po dálnicích.

Kapitoly článku

Němčina má pro horské oblasti se silnicemi, kde jedna zatáčka střídá druhou, krásný výraz: Kurvenreich. A přesně tohle slovo je vytištěné i na tričku, které jsem si přivezl z letošního testování velkých endur v Alpách. Poslední noc jsme přespali kousek pod Salzburgem v Landhotelu Laudersbach, a jeho spolumajitel Christian nám dal každému jedno na památku.

To místo bych si ale pamatoval i bez upomínkového předmětu ve skříni. Stylový tyrolský hotýlek, postavený před půl stoletím vedle zájezdního hostince s mnohem hlubšími kořeny v minulosti, má svoje nezapomenutelné kouzlo. První oficiální zmínky o krčmě stojící na stejném místě jsou z roku 1350, a atmosféra starých časů na vás ve zdejší "Die Taverne" dýchne ještě dnes. Kdysi dávno se v téže budově i spalo, ale její kapacita časem přestala stačit, a tak o kousek výš vyrostl samostatný hotel. Ten se postupně rozrůstal a vylepšoval až do současné moderní podoby. Kromě útulných a komfortně vybavených pokojů (osobně bych dal vyšší hodnocení než oficiální tři hvězdy) tu můžete po cestě nabrat čerstvé síly ve wellness oáze se saunou nebo jen tak vstřebávat zážitky z celého dne na terase u venkovního bazénu. 

A že po příjezdu do hotelu bude pokaždé o čem mluvit, na to se spolehněte. K projetí všech pěkných cest v okolí by nestačil ani týden, a jenom na mapce s doporučenými trasami, kterou dostane každý host, je vyznačených deset parádních okruhů v délce 165 - 437 km. Trasy vybíral Christian osobně, a podle jeho BMW HP2 v garáži se dá tušit, že to není žádný amatér. Projet se podle itineráře můžete jak na proslulá místa jako nedaleké Orlí hnízdo, nebo vzdálenější Grossglockner či Nockalm, tak i po méně známých horských silnicích. Každé úterý a čtvrtek (nebo podle dohody) Chris navíc dělá zájemcům průvodce při vyjížďkách, kdy je zavede i na "tajné" silnice, které v žádných mapách nejsou. My jsme bohužel tuhle příležitost nemohli využít, ale i trasa sestavená na základě Christianova doporučení stála za to. Například k jezeru Preber See bychom se asi sami od sebe nevydali, stejně jako na přejezd horského sedla Sölkpass. A to by byla škoda, protože právě zapadlé silnice s minimálním provozem jsou na svezení mnohem lepší, než populární až profláknuté úseky. Že v Rakousku má slušnou kvalitu povrchu i ta poslední okreska čtvrté třídy asi není třeba zdůrazňovat.

Parádní svezení si ale můžete užít už cestou z domova do hotelu. Jednou z možností s vyrovaným poměrem rychlých úseků a zatáček je trasa Železná Ruda-Degendorf-Landshut a dále na jih po silnici č. 15. Nebývá na ní velký provoz, většina měst a vesnic se objíždí po obchvatech. Podle času a nálady pak buď uhnout ve Wasserburgu na Obing a Altenmarkt (to ale ještě není ten správný) a po silnici 304 dojet až do Salzburgu, nebo po patnáctce spadnout až do Rosenheimu, odkud vede na Salzburg dálnice č. 8. Do trasy se dá zakomponovat i cesta přes Berchtesgaden, které se přezdívá německá Alpenstrasse. V závěru je moc pěkný úsek mezi Salzburgem a Altenmarktem po silnici 159, která kopíruje dálnici A10, a pak plynule přechází na č. 99. Jako stvořený pro poslední zastávku je hrad Hohenwerfen, odkud už je to do cíle čvrthodinka jízdy.

Ale zpátky do hotelu. O místo ve své obrovské garáži se pan spolumajitel rád podělí s hotelovými hosty, a k dispozici jim nechává i veškerou výbavu. Na to už jsme vlastně z jiných hotelů sítě MoHo zvyklí; kompresor, wapka, nářadí, sprej na řetěz - to je absolutní minimum, se kterým můžete předem počítat i tady. V base s vercajkem sice nevládne žádný extra pořádek, ale všechny běžné klíče, šroubováky i imbusy jsme tam našli. Pro případ vážnějších problémů je nasmlouvaná spolupráce s 3 kilometry vzdáleným servisem, a kdyby bylo potřeba, pomůže nejbližší (20 km) půjčovna motorek.

 

Dobře postaráno je také o hladové krky. Restaurace v samostatné budově (což je výhoda pro ty, kdo chtějí jít spát dřív než zbytek party) se specializuje na tyrolskou kuchyni, ale pořádný stejk tu dostanete taky. V rámci polopenze se podává tříchodová večeře, kterou si můžete vychutnat na velké zastřešené terase s kapacitou 80 míst nebo uvnitř taverny, kam se vejde zhruba stejný počet hostů. Vaří se až do deseti večer, takže hladoví spát nepůjdete ani když vás něco zdrží na cestě.

Jak už bylo řečeno, největší devizou hotelu Laudesbach je jeho poloha uprostřed hor. Hotel stojí mimo městskou zástavbu, takže prakticky okamžitě po vyjetí z garáže se dostanete na otevřenou silnici a můžete si hned začít vychutnávat jízdu. V dohledu je zároveň i dálnice pro ty, kdo mají v plánu zrychlený přesun. Během pobytu je ale třeba počítat s tím, že auta a kamiony z dálnice nejezdí úplně potichu, a blízkost dálnice je prostě slyšet. Kdo má tedy lehké spaní, měl by si říct o pokoj s okny na druhou stranu.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 186 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

+ výhodná poloha pro motorkářské vyžití
+ skvělá domácí kuchyně
+ komfortní ubytování


- hluk z nedaleké dálnice


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (12x):


TOPlist