Rumunsko
| Cestopisů | 138 |
|---|---|
Rumunsko je ráj. |
|
Rumunsko (rumunsky România) je stát na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře.
S celkovou rozlohou 238 397 kilometrů čtverečních a 20 miliony obyvatel je Rumunsko 9. největším a 7. nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Jeho hlavním a největším městem je Bukurešť, kde žije 1,8 milionu obyvatel, což z ní činí šesté největší město v EU. Rumunsko má 47. největší ekonomiku na světě podle nominálního hrubého domácího produktu. Od roku 2000 zaznamenává značný ekonomický růst, od roku 2017 dokonce největší v EU (spolu s Irskem).
Na půdě dnešního Rumunska žili lidé už kolem roku 8000 př. n. l. Součástí světové historie se území stalo, když místní obyvatelé začali kolem roku 600 př. n. l. obchodovat s Řeckem. o 700 let později zahájil proti Dákům (jak byli tamní obyvatelé nazýváni) vojenské tažení římský císař Traján. Mezi lety 106 a 271 byla Dácie součástí Římské říše.
V oblasti se později vystřídalo mnoho národností – Hunové, Avaři i Slované. Mezi 10. a 13. stoletím byli vůdčí silou předkové dnešních Maďarů, kteří ovládali především Transylvánii. Na začátku 14. století vzniklo první knížectví nazvané Valašsko a o několik desetiletí později bylo vytvořeno další knížectví – Moldavsko. Většinu obyvatel představovali nevolníci ovládaní aristokratickou třídou bojarů. V 15. století se objevila další hrozba – Turci, kteří nejprve zabrali Transylvánii a v 17. století i Valašsko a Moldavsko. Transylvánie se později (1687) dostala do područí Rakouska. Ve druhé polovině 19. století sloučil princ Alexandr Ioan Cuza Valašsko a Moldavsko v jeden stát nazvaný Rumunsko a roku 1877 vyhlásila země na Turecku nezávislost. V první světové válce bojovali Rumuni na straně Velké Británie a Francie a díky tomu získali od Ruska zpět Besarábii. Ve druhé světové válce Rumunsko o Besarábii znovu přišlo, stejně jako o část Transylvánie a další teritoria. Země nejprve bojovala na straně nacistického Německa, ale v srpnu 1944 přešla ke Spojencům a získala zpět Transylvánii.
Moderní Rumunsko vzniklo v roce 1859, personální unií podunajských knížectví Moldavska a Valašska. Nový stát, oficiálně nazývaný Rumunsko od roku 1866, získal v roce 1877 nezávislost na Osmanské říši. Po první světové válce se součástí rumunského království stalo Sedmihradsko, Banát, Bukovina a Besarábie. Během druhé světové války bylo Rumunsko součástí fašistické Osy a spojencem nacistického Německa. V roce 1944 se však připojilo ke Spojencům. Během války ztratilo některá území, z nichž po skončení války získalo zpět pouze severní Transylvánii. Po válce došlo v Rumunsku k nastolení komunistického režimu, jehož nejvýraznějším představitelem byl v letech 1965–1989 diktátor Nicolae Ceausescu. Po válce se Rumunsko rovněž stalo zemí východního bloku, bylo členem RVHP i Varšavské smlouvy, byť spolu s Jugoslávií odolávalo plné hegemonii Moskvy. Po revoluci v roce 1989 přešlo k demokracii a tržní ekonomice. Od roku 2004 je členem Severoatlantické aliance, od roku 2007 Evropské unie.
Lidé/Obyvatelstvo
Počet obyvatel: asi 21,85 milionů | Věková struktura: 14,8 % děti do 15 let, 14,8 % obyv. starších než 65 let, polovina obyv. mladších než 39,1 let | Městské obyvatelstvo: 57 % | Etnické složení: převažují Rumuni, ale v zemi žijí také Maďaři, Romové, Ukrajinci, Němci, Rusové a Turci | Náboženství: pravoslavní 86,7 %, protestanti 7,5 %, katolíci 4,7 %, ostatní 0,9 %, bez vyznání 0,1 % | Jazyky: rumunština | obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 21,1 % | Gramotnost: 97,7 %
Politika
Typ vlády: republika | Samostatnost: 9. května 1877 (předtím Osmanská říše) | hlava státu: prezident volen všelidovým hlasováním na pětileté období (umožněna druhá kandidatura); premiér je se souhlasem parlamentu jmenován prezidentem
Ekonomika
HDP na hlavu: 10 813 USD (odhad z r. 2011) Měna: nový rumunský lei (RON)
Geografie
Rozloha: 238 391 km2, o něco menší než Velká Británie, skoro dvakrát větší než Řecko | Délka pobřeží: 225 km | Hranice: 2 508 km (s Bulharskem, s Ukrajinou, se Srbskem, s Moldavskem a s Maďarskem) | Podnebí: mírné s chladnými zimami doprovázenými množstvím sněhu a mlh; léta jsou slunečná s častými přeháňkami a bouřkami | Teploty (°C) v Bukurešti: leden–březen ?4 až 4 (noc) / 0 až 14 (den), duben–červen 4 až 16 / 14 až 29, červenec–září 16 až 10 / 30 až 27, říjen–prosinec 10 až ?3 / 27 až 7 | Nejnižší a nejvyšší bod: Černé moře 0 m / Moldoveanu 2 544 m
S rozlohou 238 391 km? je Rumunsko největší zemí v jihovýchodní Evropě, 3× větší než Česká republika. Zabírá 5,4 % rozlohy Evropské unie. Dunaj, největší rumunská řeka, tvoří jižní hranici se Srbskem a Bulharskem. Hranici s Moldavskem tvoří řeka Prut, která se vlévá do Dunaje. Dunaj se vlévá do Černého moře a na rumunském území tvoří deltu Dunaje, druhou největší a nejlépe zachovalou deltu a biosférickou rezervaci v Evropě. Lze v ní nalézt 1688 druhů rostlin.[10] Je zapsána i na seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO a je zároveň jedním ze 13 rumunských národních parků. Chráněných oblastí je v zemi asi 10 000 kilometrů čtverečních. Pro Rumunsko je zachovalost původní přírody typická, asi 47% půdní plochy země je pokryto přírodními a polopřírodními ekosystémy.[11] Rumunsko má jednu z největších oblastí původních lesů v Evropě, pokrývá téměř 27% území.
V Rumunsku roste 3 700 druhů rostlin a žije 33 792 druhů zvířat, z toho 33 085 bezobratlých a 707 obratlovců, mezi nimi téměř 400 druhů savců, ptáků, plazů a obojživelníků, včetně asi 50% evropských medvědů hnědých (nepočítáme-li Rusko) a 20% evropských vlků.
Střed Rumunska je hornatý, dominují mu Karpaty. Nejvyšší hora, Moldoveanu, dosahuje výšky 2544 m. n. m. Na západě se také rozkládá pohoří Mun?ii Apuseni. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: Panonská pánev na západě, Valašská nížina na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě.
Rumunsko má mírné a kontinentální klima. Průměrná roční teplota je na jihu 11° C, na severu 8° C.[12] V létě dosahují průměrné teploty v Bukurešti 28° C, v jižních částech země 35° C. V zimě je průměrná teplota 2° C. Existují některé regionální rozdíly: v západních částech, jako je Banát, je klima mírnější a s některými středomořskými vlivy. Přímořská Dobrudža má klima ovlivněné především Černým mořem.
Největšími městy jsou (v závorce počet obyvatel podle sčítání lidu z roku 2011): Bukurešť (1 883 425), Kluž (324 576), Temešvár (319 279), Jasy (290 422), Constan?a (283 872), Craiova (269 506), Brašov (253 200), Gala?i (249 342) a Ploješť (209 945).
