globalmoto_duben_nolan





Téma: nízkoekonomická dřevostavba
 
6.2.2014 v 20:09
Ahoj lidi, chtěl bych se Vás zeptat jaké máte zkušenosti s montovanými domky na klíč, jejich výhody a nevýhody a s jakou firmou máte dobré zkušenosti. Tento rok bych rád začal projekt realizovat, ale nevím ze které z firem vybrat. Vesměs mám seznam firem, které jsou akceptovány bankou bez dokládání různých podkladů, ale jejich cena je mnohonásobně vyšší, tak hledám i mimo tento seznam. Děkuji Vám předem za náměty.

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

19.5.2017 v 16:01 | Nahoru | #1741

vilemx píše: spalovac> no tak si půjdou 4 x ročně přečíst vodoměr a maximálně na původní výši nechají stočné. Vzhledem k tomu, že v baráku, který je delší dobu nevyužíván a má meziročně nulu, stačilo pro snížení záloh na účetní minimum jen poslat mail, fakt jsem žádného agenta Veolia007 u vodoměru nepřistihnul, tak snížení spotřeby na 50 % je běžný stav třeba po rozvodu nebo odstěhování dětí.



Zavedením pitné vody pouze do kohoutku v kuchyni se sníží spotřeba tak na max. 10%
Zjišťuji ještě, kolik tam je přihlášených lidí a jestli nemáš studnu.
Není od věci hodit pumpu doprdele, snížit o jednu zkuz a zakrýt třeba travickou.

Jooo a mluvím z vlastní zkušenosti

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

19.5.2017 v 18:21 | Nahoru | #1742

RomanSS píše: Využíváte tady někdo dešťovku na splachování a praní?

Na zahradu dám 12m3 jímku , tak přemýšlím, že to natáhnu i na záchody a pračku. Jsou s provozem spojený i nějaký komplikace? (ucpávání, vodní kámen...)



Já mám vsakovací jímku.

1 reakcí na tento příspěvek nízkoekonomická dřevostavba

19.5.2017 v 18:29 | Nahoru | #1743
Mě se líbí Rydlasovo řešení ( ty dva vodoměry)
Už jen proto, že jsem vůbec nevěděl, že to takhle jde

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

19.5.2017 v 19:45 | Nahoru | #1744
spalovac> To je celkem běžný řešení u lidí co si potrpí na udržovanou zahradu nebo trávník, dvojí měření..

nízkoekonomická dřevostavba

19.5.2017 v 20:41 | Nahoru | #1745
Taky mám nachystanej kabanos na přepojení ze studny.....ale zatím na to kašlu. Spotřebujem cca za 7tis za rok. Na zalívání, bazén a ostatní chujoviny venku používám studnu. Někdy možná vyčistím studnu ať je to pitný a přepojím to, ale vodárna atd.....

1 reakcí na tento příspěvek nízkoekonomická dřevostavba

20.5.2017 v 19:43 | Nahoru | #1746
No a co to udělat tak, že by člověk dal dva vodomery( zahradní/ domovní) + nějaký tajný přepínací ventil
Že bY za domovní vodomer dal jednocestný ventil a přes zahradní vodoměr to pouštěl zpátky do domu ???

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 07:56 | Nahoru | #1747

spalovac píše: No a co to udělat tak, že by člověk dal dva vodomery( zahradní/ domovní) + nějaký tajný přepínací ventil
Že bY za domovní vodomer dal jednocestný ventil a přes zahradní vodoměr to pouštěl zpátky do domu ???


Jde to, ale klesne ti spotřeba na tom ,,domácím" a někoho to může začít zajímat..

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 09:34 | Nahoru | #1748

Carcharot píše: Jde to, ale klesne ti spotřeba na tom ,,domácím" a někoho to může začít zajímat..



To jo, ale přijde mě to mnohem min technicky náročnější, než zdvojené rozvody z vlastní studny.

Nesměl by to člověk přehánět

1 reakcí na tento příspěvek nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 09:39 | Nahoru | #1749
Jak je to vlastně udělané? Ve vodoměrné šachtě je téčko, na kterém jsou dva vodomery a do baráku vede vlastně dvě přípojky?

nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 09:56 | Nahoru | #1750
Tady je něco na téma jímek dešťové vody.

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 14:52 | Nahoru | #1751

spalovac píše: Jak je to vlastně udělané? Ve vodoměrné šachtě je téčko, na kterém jsou dva vodomery a do baráku vede vlastně dvě přípojky?


Jestli se nepletu, tak za klasickým hlavním je dál v rozvodech další, a to buďto před vytokovym ventilem (třeba na zahradní hadici) nebo před celou větví (třeba pro technologii bazénu).

2 reakcí na tento příspěvek nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 19:47 | Nahoru | #1752
Stavebníci, řešili jste teď někdo stavbu/rekonstrukci plotu? Jak může být max. vysoký? Dříve platilo 1,8m, dnes už je to prý bez omezení?

nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 21:09 | Nahoru | #1753
Poistovne vyzaduju 190. Zvacsa

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 21:50 | Nahoru | #1754

Carcharot píše: Stavebníci, řešili jste teď někdo stavbu/rekonstrukci plotu? Jak může být max. vysoký? Dříve platilo 1,8m, dnes už je to prý bez omezení?


Pokud vím nad dva metry musí být stavební povolení. Ale může to být omezeno i obecní vyhláškou.

1 reakcí na tento příspěvek nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 21:53 | Nahoru | #1755
Jinak doma máme plůtek asi 1,5 metru a za tím vysázené túje asi třímetrové

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 22:50 | Nahoru | #1756

maco píše: Jinak doma máme plůtek asi 1,5 metru a za tím vysázené túje asi třímetrové


No to je taky možnost, s tím nemůže nikdo nic, nemýlím-li se?

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 22:52 | Nahoru | #1757

Carcharot píše: No to je taky možnost, s tím nemůže nikdo nic, nemýlím-li se?


No tak keř není stavba,to se může bych řekl

nízkoekonomická dřevostavba

21.5.2017 v 23:49 | Nahoru | #1758
Plot může být v principu vysoký jak chceš, pokud se vejdeš:
- do regulativů územního, resp. regulačního plánu,
- nezastíníš okna okolních objektů nad určitou míru (normy pro proslunění a osvětlení místností),
- nezastíníš něco důležitého na okolních pozemcích.

Mám za to, že nový obč. zák. povoluje nový strom blíž než 2 m od hranice pozemku, pokud s tím souhlasí vlastník.

1 reakcí na tento příspěvek nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 00:15 | Nahoru | #1759
§ 1017
(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 01:09 | Nahoru | #1760

RomanSS píše: Využíváte tady někdo dešťovku na splachování a praní?

Na zahradu dám 12m3 jímku , tak přemýšlím, že to natáhnu i na záchody a pračku. Jsou s provozem spojený i nějaký komplikace? (ucpávání, vodní kámen...)



12 m3 není moc velké. Mám 24 m3 na zalévání a není to na žádné vyskakování, musím šetřit. Pokud chceš přes léto udržet trávník v rozumném stavu když neprší, tak za týden kubík vody spotřebuješ na 20 m2 trávníku jak nic.
V podzemní nádrži se mi voda nekazí. Filtruji vodu ze svodů přes geotextílii, ale jemný prach a pyl projdou a aktuálně pyl plave na hladině a na dně nádrže je černý bordel. Čerpaná voda je čistá, protože kal se usadí, ale na praní to podle mého názoru úplně není a prodraží to další filtrace. Vodní kámen dešťovka nemá, ale problematické fungování záchodů si myslím, že by mohlo nastat. Dešťovka je celkem životu vstřícná voda a breberkám se v ní líbí. Jak se zahřeje, hned se začnou činit a množit.

1 reakcí na tento příspěvek nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 07:33 | Nahoru | #1761
Ve tmě se nic nemnoží nebo jo?

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 07:54 | Nahoru | #1762

maco píše: Ve tmě se nic nemnoží nebo jo?



O tom silně pochybuju. Minimálně u lidí je středa po tmě celkem oblíbená

Ale některé bakterie se zabíjí vystavením UV záření. Takže teoreticky i slunce. Apropo. Zkus udělat jednoduchý pokus a zavřít kus masa do krabice od bot. Dle tvé teorie by se v něm neměli množit bakterie. Po měsíci sem hoď nějakej protokol

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 08:01 | Nahoru | #1763

Twister píše: O tom silně pochybuju. Minimálně u lidí je středa po tmě celkem oblíbená

Ale některé bakterie se zabíjí vystavením UV záření. Takže teoreticky i slunce. Apropo. Zkus udělat jednoduchý pokus a zavřít kus masa do krabice od bot. Dle tvé teorie by se v něm neměli množit bakterie. Po měsíci sem hoď nějakej protokol


Ale já se bavím o vodě a ne o mase To by potom podzemní voda která se čerpá ze země nebyla pitná ale plná havěti

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 08:10 | Nahoru | #1764

maco píše: Ale já se bavím o vodě a ne o mase To by potom podzemní voda která se čerpá ze země nebyla pitná ale plná havěti



Tak ona taky nezřídka bývá. I v čističce se dezinfikuje voda UV světlem. A to co teče z kohoutku je obohacený chlorem. A bakterie obecně v zemi žijí. Taky tak přežívají zimu.

(reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 08:20 | Nahoru | #1765

Twister píše: Tak ona taky nezřídka bývá. I v čističce se dezinfikuje voda UV světlem. A to co teče z kohoutku je obohacený chlorem. A bakterie obecně v zemi žijí. Taky tak přežívají zimu.


To jo ale UV světlo se používá když jde voda ze tmy do světla,naopak to nemá smysl a voda k pití pro veřejnost je něco jiného než voda na splachování hajzlu. U těch zádržných systémů na domáci vodu jsem nikde žádné UV zářičky neviděl a vodu ze studny jsme pili doma normálně bez chloru nebo UV světel.

1 reakcí na tento příspěvek nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 11:19 | Nahoru | #1766
Tak u studni je to kapku jiny proces, voda prochazi ruznymi vrstvami pudy,kde se filtruje a cisti, kdezto do jimky ti natece ze strechy,kde s sebou vezme prach, pyl, a jine necistoty,ktere se usadi. tudiz breberky by se mnozit se mohly, ale v chladu a bez svetla je ten proces pomaly ci skoro zastaveny. i ldyz na zalivku ci splachnuti to asi nevadi.
edit. pisu jak hotentot

Naposledy editováno 22.05.2017 11:21:13

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 17:02 | Nahoru | #1767

Hygienik píše: Tak u studni je to kapku jiny proces, voda prochazi ruznymi vrstvami pudy,kde se filtruje a cisti, kdezto do jimky ti natece ze strechy,kde s sebou vezme prach, pyl, a jine necistoty,ktere se usadi. tudiz breberky by se mnozit se mohly, ale v chladu a bez svetla je ten proces pomaly ci skoro zastaveny. i ldyz na zalivku ci splachnuti to asi nevadi.
edit. pisu jak hotentot


Tomu se dá jednoduše pomoct, panák sava na m3 vody a je po breberkách

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 17:03 | Nahoru | #1768

Carcharot píše: Tomu se dá jednoduše pomoct, panák sava na m3 vody a je po breberkách

na zalejvání? mám dešťovku na mytí aut a tam savo dávám,na papriky bych si to ale nelil

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 17:25 | Nahoru | #1769

nemako píše: na zalejvání? mám dešťovku na mytí aut a tam savo dávám,na papriky bych si to ale nelil


To nic neudělá, něco vyvločkuje a klesne ke dnu, zbytek vyprchá, vždyť se tím desinfikuje i pitná voda ve studnách..

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) nízkoekonomická dřevostavba

22.5.2017 v 17:51 | Nahoru | #1770
Carcharot> já to řeším u mámy,má barely na dešťovku a když je teplo,smrdí to jako fekál
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit nebo registrovat.

TOPlist