Beemer7

Zveřejněno: 21.05.2016 08:00,Kategorie: Recenze,Zhlédnuto: 2638x,Komentářů: 3x,Hodnocení: 5.00 od 7 uživatelů

Dojmy z testovací jízdy

   Přestože jsem se svojí současnou motorkou nadmíru spokojen, tak jako asi každý motorkář, i já občas pokukuju, jestli se nevyskytne něco jiného, co by mě zaujalo a čím bych svůj stárnoucí stroj nahradil.

   Když jsem na podzim roku 2014 poprvé uviděl BMW R1200RS, říkal jsem si, že je to po dlouhé době první motorka, pro kterou bych byl ochoten jít přepočítat obsah prasátka a snad si jí i koupit. Splňovala téměř všechny moje požadavky na motorku. Je to 2-válec, má kardan, představuje rozumný kompromis mezi sportem a cesťákem a navíc s  rozumnou hmotností srovnatelnou s  mojí současnou R1100S. A líbila se mi. I když pár vad na kráse bych na ní našel. Nejvíc mě mrzí fakt, že v BMW opustili pro tento model můj oblíbený Telelever. Potom také to, že opustili pro BMW specifické ovládání blinkrů a dali tam to klasické ovládání jen levým palcem. No, dá se na to zvyknout, ale hezké to od nich není.

Motorka nabízí spoustu nových možností, z  nichž některé bych s  klidným srdcem oželel, například bezklíčkové zapalování Keyless Ride, kontrolu trakce ASC/DTC, volitelné palivové mapy a podobně. Ale nabízí také dvě funkce, které mě zaujaly a pro které bych o této motorce uvažoval – řadící asistent Gear Shift Assistent Pro umožňující řazení bez spojky nahoru i dolů a semiaktivní podvozek Dynamic ESA.

Vysvětlím, proč právě tyto dvě funkce.

   Gear Shift Assistent Pro Moje R1100S má poměrně tuhou spojku. Jak jsem psal ve svém profilu této motorky i v některém z  cestopisů, první dva roky  mě při delších cestách od spojkování bolela ruka. Po dvou letech si sice ruka zvykla, ale zůstává ještě druhý problém. Motor R1100S je docela hrubián a zajistit hladké řazení nahoru i dolů znamená poměrně precizní práci s plynem i spojkou. Troufám si tvrdit, že dneska už to zvládám docela dobře, že ani batůžek v  95% případů nepozná, že řadím. Kromě jediné situace – sjíždění alpských serpentin. Pokud jedu svižně, což obnáší intenzivní brždění před zatáčkou a podřazování zároveň, tak mi to pořád dělá problémy a řazení v  takové situace není tak hladké, jak bych si přál. A protože možnosti trénink jsou omezené, asi tak jeden týden v  roce, nechat si pomoct automatem je lákavá možnost.

   Dynamic ESA Ladění podvozku je taková alchymie. Potřebuju jiné nastavení pro jízdu sólo, ve dvou, ve dvou s  bagáží, jiné nastavení pro rychlou jízdu, pro pomalou jízdu, jiné nastavení pro hladký asfalt, hrbatý asfalt a tak dále. Zkrátka s  konvenčními tlumiči není možné dosáhnout nastavení tlumení, které vyhoví měnícím se podmínkám během jízdy. Vždycky je to nějaký kompromis. Proto mě zaujal systém Dynamic ESA, který dokáže dynamicky upravovat charakteristiky tlumení během jízdy.

   Tak jsem se vydal na výstavu Motosalon 2015, abych si motorku osobně ošahal. No, motorka je to krásná. Posez příjemný, rozumná váha na rukou, stupačky v porovnání s  R1100S sice více vepředu, ale pořád OK. Vadily mi dvě věci. Zaprvé příliš mnoho různých čidel a tím pádem i kablíků a hadiček, které jsou na můj vkus příliš „na ráně“. Ale to je asi daň pokroku členství v  EU a při troše opatrnosti by to nemělo představovat problém. Ale ten držák SPZ. Je to dlouhý a úzký plastový výlisek a je nakřivo! Říkám si, že to může být jen vadný kus  a jdu se podívat na nedaleko stojící R1200R, která má zadek stejný. Ale totéž - držák nakřivo. Tak to ne. Nedal bych 400 tisíc za motorku, abych se pak musel celou dobu koukat na křivou značku. Takže nic. Celou myšlenku na výměnu motorky jsem uložil k  ledu a šel domů.

   Jenže červíček vrtal. Vrtal celý rok a když BMW na jaře 2016 spustilo kampaň BMW Motorrad Test Ride 2016, přihlásil jsem se a R1200RS si půjčil na testovací jízdu.

Hned na úvod musím říct, že v  BMW asi zapracovali na detailech a držák SPZ je už rovný. OK, zásadní překážka ke koupi padla :-).

V následujcích řádcích se pokusím popsat své  dojmy z  testovací jízdy a přidat pár porovnání s  mým R1100S.

   Je 9 hodin ráno, 7° celsia a já přesedám z  R1100S na R1200RS. Hned na úvod mě překvapuje, jak se s ní dobře manipuluje. Ačkoli v  technických specifikacích jsem se dočetl, že váha motorky včetně náplní je 236 kg, tedy o 7 kg více, než má R1100S, tak se mi s  ní manipuluje lépe. Bez znalosti údajů o váze bych věřil tomu, že je lehčí. Další příjemná věc je spojka. Její chod je o poznání lehčí. Stejně tak plyn – má slabší zpětný tah, takže nehrozí nutnost křečovitého držení. I když s  tímto jsem problém nikdy neměl, ale je to příjemné.  Motorka je vybavena všemi dostupnými systémy, tedy i Keyless Ride. Klíček tedy nechávám v  kapse, tisknu centrální tlačítko na horních brýlích, chvilku počkám, než naběhne displej, a startuju. Motor si krásně zaprdí a v  porovnání s mým starým Oilheadem nevibruje, takže i zrcátka zůstávají na volnoběh zcela klidná. Asi i díky vyvažovací hřídeli, kterou Oilhead nemá. Slabší je i klopný moment motoru. Zatímco u předchozích vzduchem chlazených BMW boxerů  se všechny významné hmoty v  motoru (klikovka, spojka) točily stejným směrem, tady se spojka točí obráceně a na klopném momentu motoru je to znát.

   Řadím za jedna, trošku to kopne, tohle S-ko se suchou spojkou umí líp, a vyrážím. Spojka zabírá krásně jemně, v  tomhle má naopak R1200RS jasně navrch. Zpočátku nevyužívám řadícího asistenta, chci ci ošahat klasické řazení. Chvilku mi trvá, než se naučím, kolik plynu a meziplynu mám dávat, kde spojka zabírá, jakým způsobem a tak. Ale s  každým dalším přeřazením je to lepší a lepší. Nakonec jsem ale dospěl k  názoru, že bych to asi stejně nepoužíval, protože řadící asistent Gear Shift Assistent Pro  je skutečně pecka. Při řazení nahoru nemusím ani ubírat plyn, prostě jen 'ťuknu'  do řadičky a je to tam. Musím jen zmínit, že při řazení z jedničky na dvojku a z dvojky na trojku to trochu kopne, ale od trojky výš to jde krásně jemně. Ještě větší pecka je podřazování.  Prostě opět jen ťuknu do řadičky, asistent si dá přiměřenou dávku meziplynu a nižší rychlostní stupeň je tam. Bez jakéhokoliv škubnutí. A to ze šestky až po jedničku. Jen je potřeba mít zaklapnutý plyn, jinak asistent nefunguje a pak je z  toho prosté řazení bez spojky se všemi negativy.

   Jinak motor táhne skvěle. 85 kubíků a hlavně 25% výkonu i točivého momentu navíc oproti mému S-ku je znát. Motor si nechá líbit 2 000 ot/m při bloumání po obci a pak krásně táhne až k  omezovači. I když abych nekecal, tak vysoko jsem se nedostal. Červené pole sice začíná někde u 9 000, ale já jsem nad 8 000 nešel. Vibrace jsou minimální a nijak nevadí.

   Další příjemnou věcí je podvozek. Ačkoliv mám Telelever rád, tak musím říct, že klasická upside-down vidlice použitá na R1200RS dělá svou práci velmi dobře. Je to vidlice z  S1000RR, tak aby ne :-). Samozřejmě se při brždění potápí, a tak komfort při brždění, zejména na hrbatých silnicích, což jsou ve středních Čechách skoro všechny, je omezený. Ale jinak jede jako po kolejích. Chování zcela neutrální. Kam to naklopím, tam to jede bez známek jakéhokoliv přemlouvání.    Začínám s  nastavením Dynamic ESA pro jízdu Sólo a v  režimu Road. Tedy v  tom komfortnějším ze dvou možných. Při statickém testování se to jeví jako podtlumené a řekl bych, že se to bude houpat jako americký cadillac. Ale není to tak docela pravda. To dynamické přizpůsobení se způsobu jízdy a stavu vozovky asi opravdu funguje, protože jízda je velmi příjemná. I když osobně bych zadek přeci jen trošičku přitvrdil.    V  režimu Dynamic podvozek už citelně přitvrdí. V  pomalejších rychlostech je to skoro až nepohodlé a osobně bych pro cestování a turistiku určitě používal režim Road. Ale se zvyšující se rychlostí se rozdíly smazávají. Tady má pravděpodobně navrch ona automatická adaptace. Docela by mě zajímaly detaily týkající se logiky řízení, ale pochybuju, že by je BMW uvolnilo :-(. Jinak u BMW mi říkali, že při jízdě ve dvou jsou rozdíly zřetelnější. To nemůžu posoudit, jezdil jsem pouze sólo.    Jediná výtka či poznámka k  podvozku by byla taková, že na dálnici při rychlosti nějakých 140 km/h se podvozek zdál lehce nestabilní. Bylo tam takové jemné vlnění, které z  S-ka neznám. Předpokládám, že to je díky klasické vidlici, která je přeci jen náchylnější na rozkmitání řidítek. Je pravda, že foukal bočák, možná je jen lehce citlivější k  bočnímu větru. V  BMW se této mojí poznámce divili a uzavřeli to tím, že za to může ten boční vítr. Nevím, je to možné. Ale ještě bych si to ověřil.    Ještě jedna poznámka k  jízdě po dálnici – originální plexi umožnuje nastavení do dvou úrovní. Jednoduchým „klikem“ bez potřeby nějakého nářadí. V  nižší poloze fouká někam na ramena, ve vyšší zhruba do půlky helmy. A to není příliš příjemné. Takže řidič se buďto nechá intenzivně ofukovat, to v  případě nižsí polohy, nebo se musí skrčit, nebo zalehnout, zkrátka schovat se v  případě vyšší polohy. Sám jsem preferoval nižší polohu.    Vzhledem k  okolní teplotě jsem využil i vyhřívání gripů. To má 2 stupně, 100% a 50% výkon. Na 100% gripy skoro pálí, 50% je akorát.

   Další kapitolou jsou brzdy. K  nim nemám výhrad. Motorka je vybavena integrovaným systémem, kdy páčka přední brzdy ovládá nejen přední, ale i zadní brzdu. Navíc dynamicky rozděluje brzdou sílu mezi přední a zadní kolo v závislosti na rychlosti a intenzitě brždění tak, aby v  každém okamžiku bylo dosaženo maximáního možného brzdného účinku. A skutečně to velmi dobře funguje. Nepozoroval jsem ani náznak nervozity nebo nestability při brždění.

   No a poslední, co bych chtěl zmínit, jsou palivové mapy a systém DTC. Ty lze nastavit ve 3 režimech – Rain, Road, Dynamic. Rozdíly jsou jasné, režim Rain nabízí pomalou, až vágní odezvu na plyn a nejdřívější zásahy DTC, režim Dynamic naopak a režim Road je jakýsi kompromis. Čtvrtý režim User umožňuje rozdílné nastavení pro odezvu na plyn a pro reakce DTC, vždy ve 3 známých úrovních Rain, Road a Dynamic.    Jezdil jsem pouze za sucha, takže rozdíly v  režimech jsem kromě reakce na plyn moc neotestoval. Ale je pravda, že v  režimu Rain jsem zaznamenal nezvykle časté zásahy DTC (i ABS), což jsem na suché silnici nečekal.

   Samozřejmě motorka nabízí spoustu dalších možností a vlastností, jako možnost přepínání vzhledu displeje, automatické přepínání mezi denním a nočním režimem displeje, denní LED světla, palubní počítače atd. Ale to jsou pro  mě drobnosti, tak se jim nebudu ani věnovat.

   Jak bych to celé zhodnotil? Pořád o tom dumám. Rozhodně je znát těch 20 let vývoje navíc. Ta motorka je skvělá. Motor, podvozek, elektronika, všechny automatické systémy fungují výborně. Život s  takovou motorkou je rozhodně snažší, než s  tou mojí starou vránou.    Má to ovšem jedno ALE. Podle mě pokud má člověk k  dispozici nějaký automat, tak se odnaučí, případně vůbec nenaučí ovládat ty systémy manuálně. Pokud mám k  dispozici řadící automat, nikdy nebudu umět řadit. Pokud mám k  dispozici automatické nastavování podvozku, nikdy se nenaučím rozumět tomu, jak mi rozdílné nastavení tlumičů ovlivňuje chování motorky. Pro mě osobně je proces učení a snaha o co nejlepší zvládnutí daného stroje součástí radosti, kterou mi motorka dává. Pokud to nahradím automatem, o část radosti se připravím. Za peníze vložené do asistenčních systémů se tedy stávám horším řidičem, protože jednoduše bez automatu nebudu umět tu motorku ovládat.    A dopadne to jako s  autem. Taky jsem nejraději jezdil kdysi dávno se starým Formanem, který neměl nic. Ale mohl jsem si s ním hrát, dělat smyky, driftovat. Dneska mám auto vybavené všemi možnými systémy, elektronickou ruční brzdou, automatickou převodovkou, ale nemůžu s  ním dělat nic. Jenom tupě jezdit z bodu A do bodu B.    Skutečně tohle chci? OK, u  auta mi to ani nevadí, to považuju spíš za věc, která mi má sloužit k  užitku. Ale motorku mám pro radost. Odpověď na výše zmíněnou otázku tedy je, že nechci. Proto budu i nadále trénovat podřazování, ladit podvozek a sám si hlídat pravé zápěstí dle aktuálních adhezních podmínek.

Ale nechápejte mě špatně. BMW R1200RS je skvělá motorka. Kdo chce jezdit, užívat si, dopřát si nejmodernější  techniku a nechce se mu ztrácet čas učením se něčeho, co dokáže mnohem dokonaleji udělat automat, pro toho je to skvělá volba. Ale já jsem k  tomu ještě nedospěl. I když nikdy neříkej nikdy, že? Třeba se k  tomu jednou taky projezdím :-).