Pavel Kejmar o svém zranění, rekonvalescenci a ženění

Několikanásobný mistr České republiky v supermotu Pavel Kejmar měl před letošní sezonou velké plány. Chtěl si zlepšit loňské třetí místo celkově v mistrovství světa a k tomu mu měla dopomoci i nejlepší mašina v šampionátu – tovární TM, se kterou se připravoval v italském týmu Degasoline TM. Drsný pád hned v prvním závodě mistrovství Evropy ale všechny jeho plány pozastavil. Nepříjemné zranění nohy ho na delší čas odstavilo od závodní činnosti.

K havárii a zranění došlo ve druhé jízdě úvodního závodu mistrovství Evropy v Itálii v Ottobianu, kde Kejmar startoval oficiálně poprvé na vysněném továrním motocyklu TM. Pavlovi se povedla sobotní kvalifikace, ve které byl druhý za pětinásobným mistrem světa Francouzem Thomasem Chareyrem (TM). V první nedělní jízdě obsadil jezdec z Roztok ke své spokojenosti druhé místo. V jízdě druhé bojoval opět o druhé místo s Němcem Marcem-Reinerem Schmidtem (SMW BRT). Celý jejich souboj byl docela drsný. A když ho Pavel předjížděl, Němec do něj nevybíravě kopnul. V terénní části pak v zatáčce přidal plyn a podkopl Kejmarovi přední vidlici. Noha zůstala českému reprezentantovi mezi motocykly a došlo k rozdrcení hlezenní kosti a palce.

Poznal jsi hned, že to zranění bude tak vážné?
Upřímně, hned jsem vyskočil a chtěl pokračovat. Po dvou krocích jsem měl ale nohu opravdu ztuhlou a začala silná píchavá bolest. Ihned mě začal bolet palec, ale myslel jsem si, že to je jen otočený nehet, což se mi stává často. Je to sice nepříjemné, ale to jsem moc neřešil, v botě ho zas tak nepotřebujete, když to odlehčím. Hned mi projelo hlavou, jak nastartuju motorku. Chtěl jsem dojet za každou cenu, i kdyby jen to kolo. Potom, co jsem věděl, že s kolenem něco fakt bude, jsem přemýšlel, jak to našlápnu. Pravou nohu jsem nemohl vůbec ohnout. To už jsem věděl, že to bude fakt problém. Motorku jsem alespoň zvedl a odešel s ní z tratě. Pak jsem se snažil odejit z tratě do depa, což bylo asi 300 metrů. Ale dal jsem tak 50 metrů a musel jsem si sednout. Po závodě mne pak odvezl s sebou do depa Joan Llados z továrního TM teamu. Ještě jednou, dík Joane moc!

Ošetřovali tě ještě v depu nebo v italské nemocnici?
Ano, do týmového kamionu přišli zdravotníci. Když jsem si sundal ortézy, kterým opravdu věřím (jsou masivní od pana Mrázka, který má plno zkušeností s kolenními ortézami), tak jsem věděl, že je něco špatně. Nahoře na hlezenní kosti jsem měl bouli. Tam byla kost rozdrcená a ulomená trochu i od kloubu. Řekli mi, že by to chtělo k doktorovi. Hned jsem začal řešit kam jet a kde chci být vyšetřen a možná i operován. Je super, kdyz můžete v takových těžkých chvílích zavolat lidem, co si toho prožili se zraněními už dost. Radili mi Libor Podmol, Franta Máca, Jan Vodochodský, nebo Michal Bárta. Tímto děkuju moc všem, že mi v této situaci pomohli. Rozhodl jsem se, že pojedu z Ottobiana domů a ráno zavolám dr.Mužíčkovi do Mladé Boleslavi V pondělí dopoledne už jsem byl na pokoji v nemocnici, a tam jsem se dověděl veškeré info o mém zranění. Tímto děkuji moc za super přistup celému odděleni ortopedie v Mladé Boleslavi a dr. Mužíčkovi za operaci a spravení nohy!

Jaký je tvůj současný zdravotní stav?
Za chvíli to bude 5 týdnu po operaci. V pondělí jdu konečně na sundání sádry z palce, ve kterém mám čtyři rozdrcené kousky. V koleni jsem měl 6 kousků velkých přibližně půl centimetru a mám tam 2 šrouby 7 mm tlusté. S kolenem cvičím samozřejmě každý den až do bolesti. Momentálně koleno skoro napnu a téměř ohnu. No, pár stupňů ještě chybí. Chodím pořád o berlích a nesmím na to šlapat. Po asi 30 dnech už nemusím mít prášky na bolest a dá se to. S tou bolestí jsem myslel, ze to bude lepši, ale už chápu, proč se říká, že kolena jsou nejvíc bolestivá. A to jsem si myslel, že na bolest jsem docela zvyklý.

Co děláš v těchto dnech? Máš více času na rodinu? Přítelkyni?
V těchto dnech se plně soustřeďuji na rehabilitaci, abych se mohl co nejdříve vrátit. Času mám nyní samozřejmě na rodinu více, takže jsem často na cestách a navštěvuji známé a rodinu. Ale nejvíc mne štve, že furt nemohu s tou nohou řídit ani auto. Co se týká přítelkyně, tak ta dostala zásnubák! Svatbu chceme stihnout ještě letos.

Návrat na motorku?
Na 100% bude noha ready srpen-září. Pokud tedy nebude žádná komplikace...

Návrat k závodění?
Absolutně co nejdřív. Chci ukázat, co ve mě je, když už mám tovární motocykl a tým funguje na jedničku!

Stihneš Sosnovou?
V záři se určitě v evropském mistráku chci na domácí trati předvést.

Česká výprava podávala proti nesportovnímu chování Schmidta protest. Už znáte výsledek?
S týmem jsem podal protest za nesportovní útok. Na trati byl zamítnut. Řekli, že to byl normální kontakt. Opravdu si to nemyslíme, takže jsme se odvolali a čekáme na další vyjádření. Autoklub České republiky (ACCR) se za mě postavil a šlo to k nejvyššímu soudu EUM. Tímto děkuji celému ACCR. Smutné je, že pořád čekáme na rozhodnutí, jelikož si myslím že tento problém by se už neměl nikdy opakovat. Ale necháme se překvapit, jak rozhodne soud a potom to můžeme řešit dál.

To se ten Němec chová takhle na trati pořád, nebo to bylo v zápalu boje a prostě to přehnal?
Brzdil mě, vše je na videu. Neměl jinou šanci než mě takhle sejmout, jinak bych mu ujel. Bohužel se mi nepovedl start tak jako v první rozjížďce, a proto jsem ho musel předjet.

Omluvil se ti?
Absolutně ne a ihned po podiu zmizel ze závodiště.

Letos se jedou jen dva závody MS, z toho jeden až v Kolumbii. Co se o takovém kalendáři povídá v depech?
Že horši promotér už nemůže být! Jezdců je hafo po světě, ale když promotér má svoji hlavu, nic moc s tím neuděláte.

Myslíš, že je to už takový trend? Nebo je tam nějaký náznak, že se to v budoucnu nějak zlepší?
Smlouvu má promotér Bprom do konce roku 2020, myslím. Takže, prostor pro zlepšení tam nevidím. Ale myslím si, že kdyby tento šampionát dostal někdo jiný, určitě to bude lepši.

Jaká je situace v týmu?
Tým je absolutně na mé straně. Jsem obden s týmem v kontaktu a připravujeme se už teď na další rok 2018. S týmem jsem absolutně spokojen! A vypadá to, že se ukážu na nějakých závodech i flatracku, abych měl maximální trénink.

Srovnej podmínky v Degasoline TM se svým loňským týmem MTR. Atmosféra, příprava motocyklu, cestování?                                                                                                            Absolutně více pozitivní a tým chce to samé co já -- takže vyhrávat! Vše je pohodlnější a s týmem si maximálně rozumím. Bez tvrdé práce s týmem víme, že úspěch jen tak nepřijde a ano - chceme a pojedeme o titul. Nic jiného nás nezajímá. Největší plus vidím v podvozku, který je strašně důležitý. A já jsem taková trochu barbínka, poznám každý klik, a proto je docela složité mi vyhovět. A od tohoto týmu mám 100% podporu. Oni vědí, že když se necítím super na motorce, tak musíme na tom zamakat. A oni chtějí nejvíc ze všech týmů, kterými jsem prošel.

V čem je TM lepší než motorky, které jsi předtím jezdil? Srovnej třeba akceleraci, motor, ovladatelnost s KTM nebo Husqvarnou.
TM je dělaná speciálně na supermoto, hlavně rám s kyvkou, proto se na ní jede super na asfaltu. V offroadu je taky fajn, ale musíte si na ni zvyknout, je to něco jiného. Akcelerace je větší, jelikož motor má větší kroutící moment. Když to srovnám s jinými stroji oproti loňsku, tak motorka je kratší a má větší výkon. Na TM jsem musel úplně změnit posed a styl jízdy, jelikož vlastně fabrika to vyvíjí několik let pro Thomase Chareyera, takže vlastně je to uděláno na jeho styl.

Nezbývá, než Pavlovi popřát bezproblémovou rekonvalescenci a brzký návrat na závodní tratě, třeba už ve zmiňované Sosnové.

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist