S Ondrou Ježkem o sezoně 2016 a prvních testech SBK

Český motocyklový závodník Ondřej Ježek měl sen jednou závodit v mistrovství světa silničních motocyklů. Postupně, krok za krokem, mířil za svým cílem a ten si nakonec splnil. Vlastní pílí a talentem zdolává své soupeře a úspěšný je také mimo závodní dráhu ať už tím, že vystudoval vysokou školu nebo dokáže prodat svůj talent a udržet své jméno na startovní listině světového šampionátu. Letos závodil ve FIM Supersport a nebyl to vůbec snadný rok. Výsledkem je ale Ježkova cesta do královské kategorie superbiků, což jen ukazuje, jak velké odhodlání má tento talentovaný závodník.

S Ondřejem Ježkem jsme hovořili po jeho testování s novým týmem Grillini Racing Kawasaki. Jezdci superbiků testují tento týden v Jerezu a český závodník byl z návratu do sedla litrového stroje nadmíru spokojen. V rozhovoru pro Motorkari.cz Ondřej hovořil o uplynulé sezoně, klíčových momentech a nezapomněl prozradit něco k zmiňovanému testování na jihu Španělska.

Loni jste závodil posledním rokem v litrové kubatuře jako jezdec FIM Cup STK1000. Chtěl jste změnu, která nakonec znamenala přestup z litrové Ducati na šestistovku Kawasaki. Bylo těžké se rozhodnout zůstat v STK1000 nebo jít a zkusit štěstí v MS Supersport?
Ondřej Ježek: „Nebylo to úplně těžké rozhodování. Já jsem už při posledním závodě v Magny Cours věděl, že v této třídě další rok nechci pokračovat. Nespatřoval jsem v tom žádnou budoucnost. Nic nového bych se při ježdění na čtyřech sadách pneumatik na víkend a na stále stejných evropských okruzích nenaučil. Chtěl jsem do superbiků a to mě navedlo k jednání s týmem Go Eleven Kawasaki. Zprvu byly v plánu opravdu superbiky, ale finanční požadavky týmu byly příliš vysoké. Domluvili jsme se tak na sezónu v supersportech s opcí na superbiky pro následující rok. Sice mě mrzelo odcházet od litrové motorky, ale mistrovství světa, zámořské závody a větší časový prostor na trati v supersportech mě lákaly mnohem více.“

První závod v Austrálii a osmé místo v cíli. To byl výsledek, který splnil vaše očekávání ohledně vstupu do nové sezony?
Ondřej Ježek: „Osmé místo bylo pro mě vzhledem k okolnostem skvělé. V úterý během testů jsem měl velmi těžký pád, z nějž jsem zázrakem vyvázl bez větších zranění. Asi dva týdny jsem nemohl chodit, naštěstí mě to na motorce příliš nelimitovalo. Po pátečních trénincích jsem byl beznadějně na konci druhé desítky, během soboty jsem ale velmi zrychlil a v neděli po většinu času bojoval v první skupině. To mě nakoplo optimismem pro další závody a přestupu na šestistovku jsem nelitoval.“

Poslední výsledky s umístěním v první desítce byly ještě v první polovině sezony s tím, že šesté místo z Imoly bylo letos vašim maximem. Do závodu v Itálii sezona probíhala k vaši spokojenosti?
Ondřej Ježek: „První půlka sezóny byla až na závod v Aragonu parádní. Desítka na nové trati v Buriramu byla fajn, v mokrém Assenu jsme měli drama skrze pád při přerušení závodu, ale nakonec to také dopadlo dobře. Imola je moje oblíbená trať, takže jsem si na nejlepší výsledek věřil. Šestého místa v supersportech si opravdu velmi cením.“

Z hlediska letošní sezony se zdá klíčovým momentem závod v Malajsii, kde jste byl sražen jedním ze svých soupeřů. Co přesně se v Malajsii stalo?
Ondřej Ježek: „Do Malajsie jsem cestoval poprvé v životě, nicméně jsem si to na televizi za ta léta asi dobře najel, protože první trénink jsem byl osmý! Byl to opravdu skvělý víkend až na dva zádrhely. V závodě mě srazil v prvním kole netrpělivý Kevin Wahr a také, což bylo horší, mi ve velkém horku začaly problémy s okem, kdy jsem na něj v některých chvílích na motorce přestával vidět.“

Ale na závody do Anglie jste opět odcestoval. Se třemi pády byl však Donington Park velmi komplikovaný. Čím si vysvětlujete, že právě tam se vám tolik nedařilo?
Ondřej Ježek: „Problém s okem nebyl z důvodu nižších teplot tak značný, jako v Malajsii. Tři pády bych tomu nepřisuzoval. První pád došel po střetu s Kylem Smithem, kdy mi v plné rychlosti odstavil a já už nestihl vyhnout ani dobrzdit. Druhý pád má na kontě můj tým, protože po zmiňovaném pádu neprošli detailně motorku, která měla křivé brýle a táhla mě doprava. V jedné ze zatáček mě zavedla předním kolem až na obrubník a už jsem ležel na zemi. V závodě jsem si za to poté mohl sám, přebrzdil jsem na nerovnosti v poslední zatáčce přední kolo.“

V Misanu to zřejmě ani hůř dopadnout nemohlo, když vás hlavní lékař do závodního víkendu vůbec nepustil. Co se tam vlastně odehrálo?
Ondřej Ježek: „Po Doningtonu byl chvíli čas zajít k doktorovi. V nemocnici Na Homolce mi diagnostikovali zánět očního nervu. Chvíli jsem si pobyl na kapačkách a problém se začal ztrácet. Na Misano jsem se snažil i přes značné bolesti hlavy, které mi způsobila na pár týdnů lumbální punkce, stoprocentně připravit. Myslím, že se mi to podařilo, nicméně moje diagnóza se lékařské komisi FIM a vrchní doktorce WSBK nelíbila a požadovali další vyšetření. Tak jsem strávil Misano jen jako divák.“

Čtyři měsíce bez jízdy na motorce, to byla zřejmě pro závodníka jako vy hodně těžká zkouška trpělivosti. Do Německa jste v září odjížděl, aniž by s týmem proběhly jediné testy. Co jste si o takové situaci myslel?
Ondřej Ježek: „Už jen když to napíšete, tak to zní velmi divně, že ano? Snažil jsem se dostat do tempa alespoň častým tréninkem na motokrosové motorce, ale to vám rychlost na dráze nenahradí. Při závodech v Lausitzu jsem vůbec nevěděl, co mám týmu říct. Připadal jsem si jak poprvé na šestistovce a nebyl jsem schopen žádné zpětné vazby. Do toho nám motorka opravdu nefungovala, tak jsme s Gamarinem dojeli hluboko v poli poražených. Po tomto závodě, kde přišlo i mnoho českých fanoušků, jsem měl s týmem vážnou diskusi.“

Do konce sezony to už nebylo o boji o pozice v Top10, ale především urvat nějaký ten bod. Jak těžký byl pro vás právě závěr sezony FIM Supersport?
Ondřej Ježek: „Magny Cours a Jerez už byly výrazně lepší než Lausitz, ale určitě to nebyl důvod k jásání. Poslední závod v Kataru byl pak o hodně lepší. Začalo to připomínat začátek sezóny. Škoda, že mi začalo klouzat od poloviny závodu přední kolo, ale i tak jsem byl s jedenáctým místem spokojený.“

Kde letos vidíte největší pozitiva vaši účasti v mistrovství světa supersportů? Lze jezdce jako například Sofuoglu, Cluzel nebo Jacobsen porazit s technikou jakou jste měl k dispozici?
Ondřej Ježek: „Můj týmový kolega mi k tomu řekl své :-) Já netvrdím, že na světě nejsou lepší šestistovkaři, než já. Ale zda se tyto kluky dalo na naší motorce porazit? Stabilně určitě ne. Už jen výše zmiňovaným pasivním přístupem během prázdnin jsme se odřízli od boje o top 10.“

Je v letošní sezoně nějaký moment, na který budete rád vzpomínat?
Ondřej Ježek: „Když jsem se zvedl po pádu v Austrálii a zjistil, že mi nic není. To bylo fajn. Poté závod v Imole. A také když jsem po závodě v Kataru podepsal do třídy Superbike.“

Víc vám vyhovuje litrová motorka, takže odhodlání jet MS Superbike bylo letos ještě větší než kdy jindy?
Ondřej Ježek: „Určitě. I požitek z jízdy je na litru pro mě lepší. Byla to moje jediná možnost, jak zůstat u klasických závodů. Kdyby to nevyšlo, začal bych zřejmě jezdit MS Endurance. Na šestistovce jsem už zůstávat nechtěl. Vyzkoušel jsem si, co jsem potřeboval, ale rok bohatě stačil.“

Jak došlo na spolupráci s týmem Grillini Racing?
Ondřej Ježek: „Vzhledem k opci jsem začal jednání s týmem Go Eleven. Jejich finanční možnosti byly na nás však stále velmi vysoké, a tak jsem se musel poohlédnout jinde. Se svým manažerem Manuelem Cappellettim jsme už v Lausitzu navodili zajímavé rozhovory s Andreou Grillinim. Prakticky hned jsme si určili základní podmínky a poté už jen čekali na vyjádření Dorny, která si pro příští rok dává hodně záležet, koho do SBK pustí. I vzhledem k tomu, že je stále mnoho špičkových jezdců bez práce, schválení dvojice Badovini-Ježek čekalo až do nedělního závodu v Kataru.“

Máte nastavené nějaké výkonnostní limity, kterých musíte v závodech dosahovat nebo to budou brát jako vaši premiérovou sezonu WorldSBK s tím, že si vás v týmu popřípadě udrží pro rok 2018?
Ondřej Ježek: „Ve smlouvě stanoveno nic nemám, ale cílem nás všech je pravidelně bodovat. A to vzhledem ke startovní listině, která se pomalu rýsuje, nebude vůbec jednoduché.“

Pro příští rok jste se však musel vzdát svého oblíbeného startovního čísla 69. Co na to říkáte?
Ondřej Ježek: „Ano, celkem logicky dostal přednost mistr světa MotoGP Nicky Hayden. Ale já s tím nemám problém. Počítal jsem s tím, a číslo 37, které jsem minulý týden představil, je také jedno z mých čísel. Startoval jsem s ním již v roce 2004 v našem rodinném týmu Erinac Kawasaki Racing.“

S týmem máte za sebou první úspěšné testování. Jak bude probíhat vaše další předsezónní příprava?
Ondřej Ježek: „První testy v Jerezu mě nehorázně bavily. A to i přes nepřízeň počasí a fakt, že jsem testoval pouze starý model 2015. Na pár kol jsem si zkusil i ten nový, na kterém budu závodit v příštím roce. Moc se na to těším, protože máme určitě velký potenciál udělat dobré výsledky. Během zimy nás čeká ještě dvoudenní test v lednu a poté již oficiální test v Austrálii před prvním závodem. Mně nyní jak se říká „padla“ a užiji si pár dní volna v lázních. Poté se vrhnu na kondiční a mentální trénink s Jirkou Hejníkem a Lubošem Vojtou, abych byl na příští rok co nejlépe připraven a neudělal ostudu.“

Chcete něco vzkázat fanouškům?
Ondřej Ježek: „Chtěl bych všem moc poděkovat za přízeň, kterou jsem cítil i letos ve druhé půlce sezóny, kdy se příliš nedařilo. V příštím roce se budu snažit, abych vám udělal superbikové soboty a neděle co nejveselejší. WorldSBK nabídne skvělou podívanou, tak nezapomeňte sledovat Eurosport.“

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (5x):



TOPlist