Rozhovor s Jakubem Smržem po Assenu

V tváři zpocený, v očích však radostný výraz. Pohled, jenž se nenabízí každý den, někdo se ho třeba nedočká za celý život. Český motocyklový závodník Kuba Smrž si ho však včera přesně touhle dobou prožil v holandském Assenu. S ním i jeho sponzoři, kamarádi a početné pole fanoušků. Posléze si totiž na pódiu převzal pohár za 3.místo v druhé superbikové jízdě. Zde vám nabízíme interview 24 hodin posléze.

Konečně!

První české slovo, jenž zaznělo po včerejší druhé superbikové jízdě z úst Kuby Smrže, poté co otevřel štítek své přilby…..
Nemá cenu se pitvat v tom, že se ti vydařil start i úvod závodu, to všichni viděli na vlastní oči. On se ti vlastně vydařil celý víkend, ale co z těch tří dní ti nejvíce utkví v hlavě. I když víme, že je to ještě hodně čerstvé?
Rozhodně fakt, že je to moje první superbikové pódium. Stálo to hodně let úsilí, ale povedlo se a já doufám, že to je jen začátek toho, co přijde. Respektive zlomový bod!
Je to dlouhých devět let, kdy jsi stál na druhé straně stupňů vítězů, to když jsi byl na Evropě ve stopětadvacítkách druhý. O rok později si co by nováček v MS bojoval v deštivém Assenu znova o bednu, nakonec jsi byl až pátý. Mezitím uběhlo sousta vody v řece, v čem jsou ty dva okamžiky jiné, pokud jsou vůbec srovnatelné?
Tak hlavně je asi rozdíl v tom, že kdysi jsem byl ještě mladej a nadějnej! Srovnat se to vůbec nedá. I kdybych tehdy tu Evropu vyhrál a nebo stál v těch 125 na bedně o rok později, tak ten včerejší úspěch z Assenu bych stavěl na mnohem vyšší úroveň. Stačí se podívat do startovní listiny, počet továrních motorek, jezdecká jména a dojet třetí za regulérních podmínek, tedy bez deště ovlivněného závodu a velkého množství odpadlíků, tak je to parádní!

Jaká byl cesta domů? Už ti došlo, co jsi dokázal? Moc lidí si to přálo, aby se tak stalo a ono se to opravdu stalo. Cítíš zadostiučinění vůči sám sobě více než vůči těm, co třeba pochybují či pochybovali a „znehodnocovali“ některé tvé výkony?
Cesta proběhla v pohodě, celou jsem ji prospal. Akorát jsme před ní museli naložit pár lidí z MS Racingu do auta :o)! Rozhodně je to okamžik na který jsem dlouho čekal a i lidi okolo mne. Mne však přijde, jako že se nic nestalo. Je to zvláštní! Cítím zadostiučinění vůči těm, co vždycky stáli při mně a umožnili mi závodit. A ti co pochybovali nebo šli proti jsou mi stejně jedno. Každá zkušenost ti přidá, ať je dobrá nebo špatná.
Co ti dal tenhle závod? Říká se, že vždy, když se něco zlomí, tak jde vše pak mnohem snadněji. Ti co se okolo motocyklového sportu pohybují ví, že zase až tak jednoduché to není. Bude se ti nyní závodit s pocitem mám „splněno“ závodit lépe, než s tím svazujícím předtím?
Tak za prvé rozhodně nemám vůbec splněno, jen jsem se dostal do další fáze svých naplánovaných cílů, ale je to lepší a bude to ještě lepší právě v tom, že to nebude tak svazující. Vím, že na to opravdu mám a přináší to lepší sebevědomí, i když i tento psychologický efekt je svazující, protože pokud te´d nebudu na bedně stát pořád, bude to samá kritika a odsuzování. Ale na to jsme si už za ty roky zvyknul!

To myslím snad ani nemůže nikdo očekávat jako pravidelnou záležitost v momentální nabité konkurenci a takovém počtu továrních motocyklů. Je však závod, kde by se něco podobného mohlo udát znova?
Věřím, že další takový bude, protože jinak to ani nemá cenu závodit :-D Největší radost mám z toho, že se mi podařilo hodně lidí umlčet. Nyní narážím na kritiku v podobě nepovedených startů, a že neumím jet závody v tempu atd…..
Asi se dá jen velmi těžce popsat poslední kolo a vše co se následně událo. Přeci jenom by to, ale mohl zkusit. Co se ti odehrávalo v hlavě. Jak si to ty sám prožíval a následně i tvoje emoce, protože i když si sám sebe při průjezdu cílem neviděl, tak to uvolnění a radost tam byla obrovská!
Nedá se to popsat. Když jsem se dostal před Fabrizia, tak mi trvalo zhruba další 3 zatáčky, než mi došlo, že jsem opravdu třetí. Pak jsem se jen soustředil, abych neudělal chybu…….a co bylo potom, to nevím. Byl jsem asi jinde….:-)
Jak jinde? Řval sis v helmě pro sebe, že jsi to dokázal? Na stupních vítězů si se naopak při italské hymně krotil. To bylo zjevné, a není čemu se divit, že se objevily i slzy?
Ne, to jsem se ještě potil! Fakt nevím, prostě jsem to vůbec celý nějak nevnímal! Vlastně to nikdo ani neví, ale před tímhle závodem mi vyměnili šéfmechanika. Bylo to tak trochu i kvůli Ducati, která mi přirostla k srdci, právě kvůli Mauriziovi, který tu cestu se mnou celou začal….i kvůli rodinnému prostředí, jenž uvnitř i přes profesionální přístup v týmu panuje.

Jaký byl pohled tam z vrchu, naproti na tribuně česká vlajka, nad hlavou pak další?
Moc pěknej……Myslím, že kvůli tomu bych si to rád zopakoval.
Kde vidíš, že byl základní kámen vydařeného víkendu?
Prostě jsem věděl, že Assen je trať, kterou umím a šel jsem si pevně za svým.

Haga, Spies….jsou dvě jména, která jsou ve WSBK nyní někde jinde, ale Checa, Kiyonari, Neukirchner, Haslam, Corser, Biaggi, Nakano, atd., atd….nemohl sis přece myslet, že to bude tak jednoduché a to pódium z toho opravdu bude.
Určitě bych neřekl, že je můžu regulérně všechny porazit, ale věřil jsem v to a povedlo se to. Každopádně jednoduchý to nebylo!
I když to co jsi včera ukázal je za všechny slova, přeci jenom určitě je něco, co bys chtěl svým partnerům, sponzorům, novinářům, kamarádů, fanouškům vzkázat?
…., že pokračování bude někdy příště….. a že jim děkuji za dosavadní přízeň.

Jaká byla nejhezčí gratulace, kterou jsi dostal?
Všechny gratulace mě potěšily, ale nejvíce samozřejmě od lidí, kteří na tom mají za ty léta svou zásluhu. Hlavně ta od táty, bez něj bych byl maximálně vzorný student. Navíc on málokdy chválí, tentokráte to však udělal!
Po tomhle závodě se však klidně může stát, že Vás tak trošku začne Ducati sabotovat. Obzvláště pak před Monzou, kde je potřeba dost silný motor atd. nebo se mýlím?
Může se to stát, ale nám to může být jedno. Pokud nám Ducati nepomůže, tak nám nemá jak ublížit. My jsme si před sezónou koupili motorky a motory a když potřebujeme, tak si objednáme díly a tím to končí.
Někdo stejně, ale řekne, že to bylo se štěstím….., kdy Fabrizio udělal chybu, ale to tak nějak patří ke každému sportu a tobě nakonec v minulosti štěstěna dost často nastavila záda.
Rozhodně mi štěstí v posledním kole nahrálo, ale kdybych sečetl tu smůlu za roky, tak má štěstí pořád ještě co dohánět. A nakonec lepší udělat jednu pozici takhle, vynuceným tlakem a chybou soupeře, než být jen kvůli výpadku skoro deseti lidí na konci desítky.

A desítka. Dobré téma. Vrátil ses do ní v průběžném pořadí. Začínáš pomýšlet nyní na další vzestup tabulkou?
Určitě chci stoupat vzhůru, ale teď už to nepůjde tak snadno. Stačí se podívat, kdo je v pořadí přede mnou. Základem bude mít co nejméně výpadků!!!!

Tvůj telefon zřejmě nyní drnčí na plný pecky a si dost žádaný. Až opadne ten stres a okolní mumraj, co budeš dělat těch pár dní před Monzou?
Chci mít už trošku klidu a dál se věnovat tréninku a přípravě na další závod, takže ten telefon asi „někde“ zapomenu. Začínám totiž mít pocit, že jsem nějak moc populární!

Informace o redaktorovi

TZ - (Odebírat články autora)
Vladimír Rejda - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist