Matěj Smrž: Hodně mi pomohl Kuba
Text: Petr Czyž | Foto: Vladimír Rejda | Zdroj: fansofsmrz.cz | Zveřejněno: 31.8.2013 | Zobrazeno: 4 557x
Český motocyklový jezdec Matěj Smrž nastoupil do víkendu superbikového šampionátu s velkým odhodláním. V sobotní druhé kvalifikaci si zajistil postup do Superpole a to je jistě od závodníka, který není pravidelným jezdcem elitní kategorie, velmi dobrý výkon. Pak začalo pršet, což mohlo být výhodou, ale nakonec je z toho patnáctá pozice na startu.
15. Matěj Smrž (Yamaha Motor Deutschland) - Yamaha YZF R1„Pro dnešek jsme nedělali skoro žádné změny, protože motorka funguje opravdu dobře. To je ostatně vidět i na top speedu, i když ten se tu se tu měří na místě, kde to skoro o ničem nevypovídá. Co se týká podvozku, tak jsme jenom doladili pár věcí podle dat. Hodně jsme studovali kudy jedu v porovnání s konkurencí, která je samozřejmě v tuhle chvíli lepší než já. Řešili jsme spíš, kde je třeba porychlit, než abychom něco zásadního měnili na motorce. No a taky jsem vnitřně bojoval s tím, abych se hodil víc do pohody.“
„Včera na mě trochu dolehlo, že jsem si asi po “stopadesáti“ letech vybojoval šanci jet ve světě. Byť je to jeden závod, tak pro mně je to osobní úspěch. V roce 2003 jsem začínal na čtyřtaktu, v roce 2004 jsem se hrozně rozsekal a byl jsem kousek nejen od konce kariéry. No a vlastně po deseti letech jedu plnohodnotně mistrovství světa. Nemusel mě nikdo nikam jakkoliv protlačit. Všechno jsem si to víceméně zařídil a vyřídil sám a jsem tu. To člověku prostě udělá radost, i kdybych tu byl šašek, kterej bude jezdit o parník vzadu. Sám na sebe jsem tak vyvinul úplně zbytečnej tlak, takže třeba včera v prvním volným jsem dostal takovou křeč do lýtka, že jsem regulérně řval do helmy. To se mi v životě nestalo. Tak jsem šel do kliniky, kde jsem byl na masáži a podobně. Díky tomu jsem se už trošku uvolnil a v první kvaldě to už relativně šlo a jel jsem líp. No a dneska ráno to bylo už o 100% lepší. Bylo to vidět i na čase, když přestože všichni zrychlili, tak jsem stáhl rozestup od vítěze.“
„Nějaké dvě vteřiny na prvního nevidím úplně jako tragédii. Pořád jsem z toho ale trochu vyplašenej. Člověk si všechno musí domluvit, sehnat peníze ... o čemž to dneska prostě je. Je smutné, že kdyby měli peníze všichni, kdo jedou rychle, tak tu startuje padesát lidí a ne dvacet. No a po tomhle všem už je to "jenom" o tom sednout na motorku a jet rychle. Takže největší problém byl ve mně. Vůbec ne v motorce, ani v týmu. Nemáme sice kazetovou převodovku, motor ztrácí pár koní, kyvka je z IDM a tak dále, a tak dále ... Ale to už jsou věci, co se řeší když člověk bojuje o první, nebo druhou řadu. Naším hlavní cílem bylo se tu jednoduše neztrapnit a nebýt pět vteřin za prvním. To byl byl problém a kromě osobního zklamání by to znamenalo, že už bych pak asi nikdy nesehnal ony potřebné finance.“
„Myslím si, že se nám to napůl povedlo, ale platil jsem klasickou nováčkovskou daň. Po dobré kvalifikaci, kdy jsem si vybojoval účast v Superpole, přišel volný trénink a v prvním měřeném kole jsem si úplně stupidně ťuknul motorem o obrubník a přišel pád. Nesmyslná chyba, která se mi dva roky nestala. Kdy taky měla jindy přijít než teď, že ano? :-) Jako kdybych nevěděl, že Yamaha je široká a nedával si na to vždycky pozor. Pád byl v pohodě, jenom jsem se sklouzl, vstal jsem a ještě jsem se díval na motorku, kterou to koplo a vlítla do svodidel. Takže budíky, nádrž a prostě celej vršek byl na odpis. To se samozřejmě nedalo stihnout opravit a i když tým předvedl perfektní práci, tak jsem svojí vinou přišel o trénink.“
„Samozřejmě z boxů mě vyhnali, že mám jet dál. Tak jsem vystresovanej z toho, že jsem něco zkazil, vyjel zpátky. No a hned v první zatáčce jsem si přidal plyn a otočil jsem se o 360°. Samozřejmě mi chcípla motorka a než mi ji pomohli do kopce roztlačit, tak už bylo moc pozdě na to, abych s tím zkusil ještě dát rychlý kolo. Takže Superpole jsem si totálně prokaučoval, což mě dost štve, protože si myslím, že na té vodě bych ostudu asi neudělal a ani toho sucha jsem se úplně nebál.“„Hodně mi pomohl Kuba. Bavili jsme se o nájezdech, o výjezdech a prostě o všem. Největší rozdíl mezi IDM a světem je (samozřejmě kromě techniky a týmů) průjezdová rychlost zatáčkou. Na to se samozřejmě váže výjezd. Nájezdy nejsou vůbec problém, rovinky neřešíme, ale při průjezdech oni jedou prostě rychleji a taky jinudy. Vím co dělat pro to, abych jel jako ti ostatní a v dnešní kvalifikaci se mi to už i relativně dařilo. Pokazil jsem si to ale tím hloupým pádem přes obrubník a pak už se to vezlo. Snad už to mám za sebou a zítra to bude OK.. :-)"
Informace o redaktorovi
Petr Czyž - (Odebírat články autora)
Vladimír Rejda - (Odebírat články autora)
Jak se Vám líbil tento článek?