Michal „Indi“ Dokoupil na Bol d´Or 24 hodin

Cesta do Francie na Bol d´Or 24 hodin na okruhu Magny Cours nebyla vůbec plánovaná. Indi se ani ne týden před závodem domluvil s německým závodníkem a zároveň majitelem týmu Rico Penzkoferem na startu v tomto závodu. Pro Indiána to byla příležitost poznat nový okruh, postavit se na start v Mistrovství Světa, poznat BMW a zároveň využít tento podnik jako trénink pro letošní Road Race sezonu.

Kapitoly článku

„V pátek jsme se domluvili s Ricem po telefonu a v úterý už jsem seděl v autě na cestě do Francie. Ve středu nás totiž čekaly první volné tréninky. Věděl jsem, že to nebude vůbec snadné, protože okruhy už téměř vůbec nejezdím, a tak jsem netušil, jaké budu mít vůbec možnosti co se týče časů, ale v závodě na 24 hodin se může stát tolik věcí, že vteřiny můžou rozhodovat, ale i nemusí. Byl jsem rád, že je v týmu i další Čech Michal Filla, protože je to bezva kluk a navíc má s BMW na rozdíl ode mě alespoň hodně zkušeností.“
Do závodu byly přihlášeny dva týmy se startovními čísly #13 VAN ZON BOENIG MOTORSPORTSCHOOL a #31 BOENIG PENZ13 COM, ve kterých se jezdci ještě různě prostřídali. Indi začínal v týmu 13, ale po nehodě jezdce v týmu 31, který hned v prvních kolech upadl na highsider a poranil si nohu, přešel Indi do druhého týmu. Ve středu jel Indi první volný trénink a rozkoukával se po trati.
„Docela mě překvapila náročnost tratě, i když jsem už z playstationu věděl trochu, do čeho jdu. Malinko jsem se trápil s motorkou, protože nastavení se dělá pro všechny jezdce stejné, a tak musí jezdec přistoupit na kompromis. V týmu 13 mi motorka seděla dobře, v týmu 31 se mi zdál hodně měkký podvozek, ale ostatním jezdcům vyhovoval, i když jsem z nich byl přitom nejlehčí. Zezačátku jsem se cítil jako patník, když mě ostatní předjížděli. Díky mnoha vracákům, do kterých se přijíždí z velké rychlosti, mě samozřejmě mnoho jezdců dávalo s přehledem na brzdy a i výjezdy jsem měl pomalejší, ale nechtěl jsem to hlavně rozbít. Stejně jako na Macau jsem chtěl zrychlovat postupně, i kdyby to mělo být až během závodu.“
Finální sestava týmů do třídy superstock na motocyklech BMW S 1000RR tak byla #13 Filla CZE, Daemen BEL, Seidel GER a #31 Dokoupil CZE, Matsushita JPN, Bachler SUI a Srb Stanicic jako náhradník.
Ve čtvrtek oba týmy čekal další již oficiální trénink a to jeden ve dne a druhý za tmy večer.
„V denním tréninku jsem ještě trochu tápal, ale už jsem se na trati zorientoval. O to víc jsem se těšil na večerní trénink, protože mi prostě vyhovují zvláštní podmínky a taky se mi to potvrdilo, protože mi to šlo lépe než přes den oproti ostatním jezdcům a na ty lepší jsem moc neztrácel. Noc je prostě paráda!“
V pátek čekaly oba týmy ještě kvalifikace. Jezdci už byli rozděleni podle barev. Indi byl červený a Michal Filla modrý. Indimu se opět podařilo zlepšit čas, i když nejel na kvalifikačních ani nových gumách.
„Necítil jsem vůbec potřebu ničit kvalifikační gumu, protože jsem zatím na tom nebyl tak dobře, aby pro mě měla význam. Potřeboval jsem se ještě lépe naučit trať a jízdu jako takovou, než honit vteřinky a do kvalifikačního času jsem věděl, že se vejdu v pohodě. To že jsem nejel na nových gumách, ale hodně jetých mělo taky svůj důvod, protože každá sada v závodě musela vydržet dvě hodiny, a tak je dobrý si to vyzkoušet. Navíc jsem si i tak zlepšil čas na nějakých 1:47, což bylo o deset vteřin lépe než první trénink.“
V sobotu ráno čekal všechny jezdce ještě ranní warm-up a ve tři hodiny odpoledne start závodu.
„Ještě jsem si o nějaké vteřinky zlepšil časy a hlavně je jezdil stabilně, takže vyhlídky byly docela dobré. Warm-up jsem vyloženě využil k nakroužení dalších kol, protože mi chybí zkušenosti jak s motorkou, tak i s tratí. Tým byl s časy spokojený a já taky, protože první den jsem byl ze sebe přeci jen trochu zklamaný, i když jsem počítal s tím, že mě ostatní opucujou. Přece jen je to svět a navíc Frantíci to tam jezdili tak, že jsem kolikrát nestačil koukat.“
„Původně po mě tým chtěl, abych startoval, ale takovou zodpovědost jsem na svá bedra fakt nechtěl, a navíc ostatní jezdci v týmu už měli alespoň zkušenost. Nakonec se pro startovaní vybral Japonec Matsushita, který se mnou byl na TT 2009 jako newcomer, a tak se docela známe. Bohužel hned po startu se v rychlém úseku střetl s dalším motocyklem a byl z toho hodně drsný pád, který motorka hodně schytala. Yoshinari to dotlačil po 40 ti minutách do boxu a pak se motocykl opravoval. Potom jsem nastoupil já a odjel třicet kol a stejně tak Bachler 30 kol a opět Matsushitana 30 kol. Potom jsem byl na řadě znova já, kdy jsem odjel patnáct kol a pak přišel na řadu lehký pád v pomalé rychlosti v zatáčce Chateau d´eau na předek. Gumy se ještě neměnily a já jsem je přecenil. Motorku jsem hned zvedl a odjel do boxů vysypat kačírek a znova vyjel na trať. Rozkoukával jsem se, jestli je na moto vše v pořádku, když mě ve vracáku Adelaide vzali s sebou dva jezdci, kteří se navzájem sundali. Opět jsem motorku ihned zvedl a dojel do boxu, ale na botě jsem měl hodně oleje. Tým na motorce nic nenašel a olej mohl být z jiného motocyklu, a tak mě v tu chvíli vyměnil Bachler. Po několika kolech mu ale začala kouřit motorka a on se vrátil s prasklinou na bloku motoru a bylo po závodě. Celkem jsme tak odjeli jen čtyři hodiny, což mě mrzí, protože jsem se nejvíc těšil na noční jízdu, ale co se dá dělat. Motorka měla za sebou už z tréninků opravdu velmi drsné pády, a tak není divu, že vypověděla službu. Je dobře, že se to neodehrálo třeba až v noci, protože olej na trati v noci není vůbec žádná sranda. Náš tým byl sice zklamaný, ale o to víc jsme drželi pěsti a přáli štěstí druhému týmu, který měl skvěle našlápnuto na dobrý výsledek i přes četné problémy s výfukovým systémem. V posledních kolech ještě bojovali o třetí místo, které se nakonec podařilo, takže bylo opravdu co oslavovat, a celkový dojem zůstal pro mě prostě parádní. Ty podmínky jsou opravdu drsné a jsem rád, že jsem zase potkal se svými známými z týmu TT Honda Legends, který se umístil celkově na super pátém místě.“
Indi se nyní chystá na první závod irského šampionátu v Cookstownu, kde by měl jet s týmem Air Kawasaki ve třídách Supersport, Superbike a Supertwin.

Informace o redaktorovi

Veronika Hankocyová - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (11x):



TOPlist