Jennings GP - Florida

Dost dlouho nám v hlavě ležela nezodpovězená otázka, jak co nejlépe odstartovat nadcházejí sezónu 2004. Březen je v plném proudu, počasí nepříznivé, zima stále dokazuje, že se nehodlá jen tak vzdát, a na nás doléhají deprese z toho, kdy už si konečně dopřejeme uklidňující jízdy na našich strojích. Padl návrh odcestovat na Floridu, kde slunce svítí takřka po celý rok. Ne nadarmo se říká "sunshine state". Rozhodli jsme se navštívit závodní okruh JENNINGS GP, který se nachází na rozmezí Georgie a Floridy.

Jennings GP - Florida
Tento závodní track se ve státech může plnohodnotně rovnat těm nejlepším. K výhodám tohoto motocyklového areálu patří velice kvalitní asfaltový povrch, který není znehodnocován nepříznivým počasím, proto je tedy maximálně využíván ke mnohým závodním podnikům. Pro zajímavost jmenuji například ATA Superbike. Tento okruh je zpřístupněn pro širokou veřejnost, a tak i my zde můžeme poměřit své síly. Zbývá nám už jenom naložit stroje a vyrazit.

Motocykly jsou pevně přikurtovány k podlaze traileru, osobní zavazadla jsou na svých místech a my se vydáváme na dlouhou cestu. O dlouhé jízdě se zmiňuji záměrně, protože před sebou máme 965 mil (1544 km). Vozy proto prošly nezbytnou kontrolou a na trip jsou samozřejmě výborně připraveny. Osazenstvo tvoří 3 členové Czech Racing Teamu (Melvin, Méďa a Chucky), k dispozici máme i fotografku Lenku, která zajišťuje fotodokumentaci a videozáznam. Je čtvrtek 19. březen, něco málo po půlnoci a my opouštíme nehostinné Chicago. Postupně míjíme státy IN, KY, TN, GA. Jízda probíhá zdařile a bez sebemenších problémů. Na předem zajištěný hotel jsme dorazili, zcela vyčerpáni po únavné cestě, v pátek ve 3 hodiny odpoledne. Jsme ubytováni cca 10 minut od okruhu. Po krátkém odpočinku následuje přepychová večeře v místní restauraci. Čas na budíku ukazuje 6:00 AM, skvěle odpočatí se probouzíme do časného sobotního rána. Balíme nezbytné věci (kombinézy, boty, rukavice, přilby), zbývá jen zakoupit dostatečnou zásobu tekutin na celý den a doplnit kanystry s palivem. Slunce svítí, teplota šplhá nezadržitelně vzhůru a my dojíždíme na závodní trať. Řadíme se mezi první ranní návštěvníky, což nám napomáhá zajistit si kvalitní místo v depu-Pit, jak se správně nazývá závodní depo. Ostatní místa se zaplňují neuvěřitelnou rychlostí. Návrh přijet tak časně ráno se rozhodně vyplatil. Umístili jsme se v samém centru závodního pitu se skvělým výhledem na cílovou rovinku. Start je určen na 9 hodinu, máme tedy ještě dostatek času na přípravu strojů a na osobní registraci. Probíhá důkladná kontrola všech šroubků a matiček. Zbývá napnout a namazat řetěz, zkontrolovat brzdy a tlak v pneumatikách. Zapotřebí je také zalepit páskou přední a zadní světla. Podrobnou, hlubší kontrolou motocykly prošly už před časem v garáži.

Můžeme vyrazit na trať. Celý seriál se skládá ze dvou dnů a tvoří ho tři kategorie (novice, intermedia a advance). První skupina je okupována začátečníky a jezdci klidnějších povah. Dále ji pak tvoří instruktoři, kteří mají za úkol kontrolovat situaci a zabezpečovat klidný průběh jízd. Druhá kategorie je určená pro zkušenější jezdce. Poslední skupina patří především závodníkům a ostříleným motocyklovým harcovníkům. Z mnoha aspektů, které nás ovlivňovaly jsme objektivně zvolili první kategorii. Důvodem je zejména nedostatek zkušeností se závodními okruhy a také to, že se jedná o naši první jízdu v sezóně. Brzy zjišťuji, že to asi nebyla nejšťastnější výběr, protože tato kategorie je nadměrně limitována různými předpisy, které pokročilejším jezdcům spíše komplikují situaci na trati. Předjíždět je možné pouze na rovinkách, a to s dostatečným odstupem mezi jednotlivci. Pokud účastník dojel instruktora s abonenty, musel vyčkat na jeho pokyn k předjetí. I hrstka nešťastníků, kteří přecenili své síly a odnesly to škrábanci na plastech svých motocyklů. Vše se naštěstí obešlo bez ztráty na životech. Vesele konstatuji, že jsme dokončili sobotní den úspěšně s potřebnou špetkou štěstí.

Zato neděle byla velmi úspěšná na kolize. Přibývá spousta nových tváří a počet jezdců ve II. skupině se téměř zdvojnásobňuje. Pravděpodobně to byl jeden z hlavních důvodů velké frekventovanosti pádů. Jsme nuceni nesčetněkrát vyjet z trati. Několikrát byl také přivolán záchranný vůz. Dle mého názoru byla neděle daleko rychlejší a nebezpečnější. Na závěr se konal závod každé kategorie, bohužel však bez naší účasti. Museli jsme totiž balit a chystat se na nekonečnou cestu zpět domů. Unaveni, ale velmi spokojeni se po dvou dnech vytrvalého ježdění loučíme s areálem a vracíme se zpět do chladného Chicaga.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist